Zakarpatí je pro Ukrajince ostrovem klidu a dovolené. Rusové už pálí i tam

Zakarpatská oblast byla na Ukrajině ostrovem, který ruská válka příliš nezasahovala přímo bombardováním a ostřelováním.

Protože ukrajinští muži ve věku od 18 do 60 let nemohou bez zvláštního povolení opustit zemi, Zakarpatí se také stalo pro mnoho rodin z celé Ukrajiny místem trávení dovolené. V horách na turistických chatách tam je možné alespoň na chvíli si od války oddechnout.

Ve čtvrtek ale Rusové udeřili i tam. Na Mukačevo dopadly drony i balistické rakety, sanitky převezly do nemocnice patnáct lidí. Střely zasáhly sklad místní továrny, ze kterého stoupal nad město hustý černý dým. Podle ukrajinských médií patří komplex americko-singapurské firmě Flex vyrábějící elektroniku.

Šéf Zakarpatské oblasti Myroslav Bileckyj vyzval obyvatele, aby neotevírali okna a nevycházeli na ulici, pokud to není nezbytně nutné. Rusové odpálili hypersonické střely Kinžal a balistické rakety Kalibr a Ch-101 z letadel.

Zakarpatská oblast leží u hranic se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. Ve 20. a 30. letech minulého století byla pod názvem Podkarpatská Rus součástí Československa.

I když zde současná ruská agrese není na první pohled vidět tolik jako na jiných místech, jsou zde hřbitovy s čerstvými hroby padlých ukrajinských vojáků.

„Je pravda, že tady na nás nepadají bomby a rakety jako v jiných místech Ukrajiny, ale mnoho lidí ze Zakarpatské oblasti bojuje. Hlavně ve 128. horské brigádě ukrajinské armády,“ řekla před nedávnem autorovi tohoto textu psycholožka Liubov Mychailiuková.

Užhorod a Mukačevo se v prvních týdnech ruské invaze staly konečnou přestupní stanicí pro lidi, kteří prchali z východu země. Počet obyvatel Zakarpatské oblasti stoupl z 1,2 milionu o několik stovek tisíc.

Vláda v Kyjevě loni zvažovala otevření letiště v Užhorodu, které leží těsně u hranice se Slovenskem a mohlo by být bezpečné pro přistávající a startující stroje. Úvahy ale na podzim utnuly ruské útoky na sousední Lvovskou oblast.

„Mnoho Ukrajinců tráví letní dovolenou, nebo vůbec dovolenou v Zakarpatských horách. Ten nápor je takový, že v oblasti prudce stouply ceny v restauracích a za ubytování,“ řekla Seznam Zprávám lvovská novinářka Natalja Babaliková.

V Zakarpatí jsou místem ubytování takzvané turbazy, neboli turistické chaty. Oblíbené jsou hřebenové chodecké trasy, z nich jedna vede na nejvyšší ukrajinskou horu Hoverla do výšky 2000 metrů nad mořem.

Pro české návštěvníky je oblast spojená s prvorepublikovou nostalgií, kdy zde končilo Československo a v kraji žil známý místní rodák Nikola Šuhaj. „Jeho rodinu politika dost rozdělila. Jeden Nikolův bratr Andrij bojoval v 1. československém armádním sboru Ludvíka Svobody s rudou armádou. Druhý bratr bojoval v Ukrajinské povstalecké armádě, která bojovala proti Rusům za samostatnou Ukrajinu,“ popsal Martin Ocknecht z organizace Post Bellum, který organizuje konvoje s pomocí pro Ukrajinu a často tam jezdí.

Před současným úderem čelila Zakarpatská oblast ruskému úderu naposledy loni 17. listopadu, kdy úlomky rakety sestřelené ukrajinskou protivzdušnou obranou dopadly blízko města Rachiv.

Oblast je ale předmětem jednoho z největších sporů mezi Ukrajinou a Maďarskem. Žije tady maďarská menšina a Budapešť tvrdí, že jí ukrajinské úřady upírají právo používat maďarštinu a hlásit se ke své národnosti.

Premiér Viktor Orbán chce, aby ukrajinský parlament zrušil jazykový zákon z roku 2017, který podle něj omezuje právo 150 tisíc etnických Maďarů na Ukrajině používat rodný jazyk. A označuje tento problém za jeden z důvodů, proč odmítá jednat o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

Ukrajinci naopak obviňují Orbána, že doufá v ruské vítězství ve válce a v možnost začlenit Zakarpatskou oblast do Maďarska, pokud by se Ukrajina rozpadla.