Harvard zažaloval Trumpovu administrativu kvůli zákazu zahraničních studentů

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti ve čtvrtek zveřejnilo své rozhodnutí, kterým Harvardově univerzitě pozastavuje možnost přijímat zahraniční studenty, přičemž ti stávající budou muset přestoupit na jiné univerzity. Ministerstvo to odůvodnilo mimo jiné tím, že se univerzita koordinuje s Komunistickou stranou Číny.

Univerzita považuje krok za nezákonný a administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zákazu zápisu zahraničních studentů zažalovala. Čtvrteční oznámení Trumpovy administrativy označila jako protiústavní odvetu za to, že se postavila proti politickým požadavkům Bílého domu.

V žalobě podané u federálního soudu v Bostonu univerzita uvedla, že krok vlády porušuje první dodatek americké ústavy a bude mít „okamžitý a ničivý dopad na Harvard a více než 7000 držitelů víz“.

„Jedním tahem pera se vláda pokusila vymazat čtvrtinu studentů Harvardu – zahraniční studenty, kteří zásadním způsobem přispívají univerzitě i jejímu poslání,“ uvádí se v žalobě. Univerzita oznámila, že plánuje podat návrh na předběžné opatření, kterým by zabránila ministerstvu vnitřní bezpečnosti v realizaci kroku.

Ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová ve čtvrtek v dopise univerzitě a zveřejněném na síti X oznámila, že Harvardově univerzitě byla pozastavena možnost přijímat zahraniční studenty, přičemž ti stávající budou muset přestoupit na jiné školy. „Tato administrativa činí Harvard odpovědným za podporu násilí, antisemitismu a za koordinaci s Komunistickou stranou Číny na jeho akademické půdě. Pro univerzity je výsadou, nikoli právem, přijímat zahraniční studenty, a těžit tak z jejich vyššího školného, které jim pomáhá naplnit mnohamiliardové nadační fondy,“ uvedla Noemová v dopise.

Rektor Harvardovy univerzity Alan Garber dříve tento měsíc uvedl, že univerzita za poslední rok a půl provedla změny ve svém řízení, včetně zavedení strategie boje proti antisemitismu. Ujistil také, že Harvard neustoupí ze svých „základních, zákonem chráněných principů“ ze strachu z odvety. Univerzita také sdělila, že na obvinění vznesená republikány ve Sněmovně reprezentantů ohledně údajné spolupráce s Komunistickou stranou Číny odpoví později.

Hrozba, která ohrožuje zápis zahraničních studentů na Harvardově univerzitě, vychází ze žádosti ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemové z 16. dubna. Požadovala tehdy, aby Harvard poskytl informace o zahraničních studentech, kteří by mohli být zapleteni do násilí nebo protestů, což by mohlo vést k jejich deportaci.

Noemová uvedla, že univerzita může znovu získat právo přijímat zahraniční studenty, pokud do 72 hodin poskytne velké množství záznamů o zahraničních studentech. V aktualizované žádosti požaduje veškeré záznamy, včetně audio a video materiálů, týkající se zahraničních studentů účastnících se protestů nebo údajně nebezpečných aktivit na půdě univerzity.

Nynější žaloba je oddělená od předchozího soudního sporu univerzity, který se týká pozastavení federálních grantů v hodnotě více než dvou miliard dolarů, poznamenala AP.

„Myslím si, že čínská komunita vnímá, že je častěji terčem opatření než jiné komunity,“ řekl agentuře Reuters čínský student Čang, který nechtěl zveřejnit své příjmení. Od známých dostal doporučení, aby v případě, že by se situace zhoršila, pobýval na jiné než stávající adrese, kde by ho mohli vyzvednout imigrační úředníci.

Podle Čanga se část čínských studentů obává o své působení na univerzitě. Další se domnívají, že univerzita vyhraje spor s vládou před soudem. Jiná čínská studentka uvedla, že dostala od vyučujících e-mail, podle kterého vysoká škola pracuje na řešení problému a bude chtít o věci jednat s vládou.

Čínští studenti v loňském roce představovali zhruba pětinu příjmů ze studia cizinců, uvedla Harvardova univerzita. Na této prestižní škole v minulosti studovali i někteří potomci čínských elit. V posledních letech však počet čínských studentů v USA klesá kvůli napětí mezi oběma zeměmi i kvůli přísnějším kontrolám ze strany amerických úřadů.

Peking rozhodnutí Washingtonu kritizoval. „Čína byla vždy proti politizaci spolupráce ve školství,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Podle ní krok poškodí reputaci Spojených států v zahraničí.

Zákaz studia cizinců na Harvardově univerzitě by mohl ohrozit i studia budoucí belgické královny Elisabeth.

„Princezna Elisabeth právě dokončila svůj první rok. Dopad rozhodnutí (Trumpovy administrativy) bude jasnější až v příštích dnech či týdnech. V současnosti situaci zkoumáme,“ uvedla v pátek mluvčí belgického královského paláce Lore Vandoorneová. „V tuto chvíli to analyzujeme a počkáme, až se situace zklidní. V příštích dnech a týdnech se ještě může stát mnohé,“ dodal šéf komunikace královského paláce Xavier Baert.

Elisabeth na Harvardu studuje veřejnou politiku, což je dvouletý magisterský program, který podle webových stránek univerzity rozšiřuje obzory studentů a zdokonaluje jejich dovednosti pro „úspěšnou kariéru ve veřejné službě“.

Třiadvacetiletá dědička belgického trůnu je nejstarší ze čtyř dětí belgického krále Philippea a královny Mathilde. Loni absolvovala bakalářské studium historie a politiky na britské Oxfordské univerzitě.

K situaci se pro agenturu Reuters vyjádřil také mluvčí německého ministerstva zahraničí, které podle něj bude hovořit se svými partnery ve Spojených státech o zájmech německých studentů na Harvardu.

„Víme o počtu německých studentů na Harvardu v řádu stovek, proto otázku rychle otevřeme s našimi partnery v USA, abychom zjistili, jaký dopad to na ně bude mít,“ řekl mluvčí. „V těchto rozhovorech rovněž vyjádříme naše očekávání, že obavy a zájmy německých studentů budou náležitě zohledněny,“ uvedl.

Podle orientačních údajů, které Harvardova univerzita zveřejňuje na svých stránkách, na této vysoké škole studuje 5 600 lidí ze zahraničí. Celkem na univerzitě studuje 24 500 lidí. Čína se zhruba 1 300 studenty je nejdůležitější zemí původu zahraničních studentů. Druhá je Kanada s 555 studenty a třetí Indie s 467 studenty. Americkou univerzitu navštěvuje také sedm studentů z České republiky. Zahraničních vyučujících a badatelů je 4500.

Školné na Harvardově univerzitě činí 59 320 (přes 1,3 milionu korun) dolarů za školní rok. Rozhodnutí administrativy tak bude mít podle deníku The New York Times významný dopad na hospodaření univerzity.

Aktualizace: Doplnili jsme informaci o zažalování Trumpova kabinetu.