Článek
Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen v případu, který se týká zpronevěry státních peněz určených na obranu sousední Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený, gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.
Nynější obvinění z korupce se podle Chinštejna pojí s Bazarovovým dřívějším působením v Bělgorodské oblasti, kde zastával funkci gubernátorova zástupce pro stavebnictví. Stejnou oblast dostal na starosti i v Kurské oblasti. Ruské úřady ho zadržely v rámci vyšetřování zpronevěry jedné miliardy rublů (259,7 milionu korun) určené na výstavbu obranných zařízení, napsala ruská státní tisková agentura TASS.
„Vyšetřovatelé zahájili čtyři trestní stíhání proti Vladimiru Bazarovovi a dalším osobám. Jsou podezřelí z přijímání úplatků organizovanou skupinou ve zvláště velkém rozsahu od zástupců komerčních organizací za pomoc při uzavírání smluv na stavební práce a za protekci,“ uvedlo ministerstvo vnitra podle agentury.
„Žádné komentáře neposkytnu. Ani nemohu, protože neznám bělgorodskou situaci. Jsem si jist, že vyšetřovatelé vše objektivně objasní. Žádné dřívější zásluhy nemohou a nebudou důvodem ke shovívavosti,“ napsal Chinštejn a přislíbil jménem kurských úřadů spolupráci s vyšetřovateli.
Po únoru 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, začala Moskva s výstavbou opevnění podél hranic. Ukrajincům se ale podařilo několikrát vpadnout do Bělgorodské oblasti a loni v srpnu podnikli překvapivý útok v Kurské oblasti, kde obsadili stovky kilometrů čtverečních ruského území. Rusové je odtud – podle tvrzení Moskvy – vytlačili letos v dubnu, Kyjev ale tato ruská tvrzení popřel.
V červnu odvolal prezident Vladimir Putin tehdejšího ministra dopravy Romana Starovojta, který dříve působil jako gubernátor Kurské oblasti. Kreml důvod neuvedl, ale podle médií byl Starovojt také podezřelý ze zpronevěry peněz určených na výstavbu opevnění. Starovojta prý udal jeho nástupce ve funkci gubernátora Alexej Smirnov, který byl mezitím také odvolán a zatčen. Starovojt byl následně nalezen mrtvý ve svém automobilu v Odincovu u Moskvy. Podle vyšetřovatelů spáchal sebevraždu.
Starovojtova smrt je pro současné Rusko mimořádnou událostí – naposledy se jako ministr zastřelil Boris Pugo, který stál v čele vnitra ještě za sovětských časů. Sebevraždu spáchal po neúspěšném pokusu o puč v roce 1991, připomněla ruská redakce BBC. Starovojtův příběh ale více připomíná o něco starší sebevraždu jiného sovětského ministra vnitra Nikolaje Ščelekova, kterému po odvolání hrozilo trestní stíhání za korupci. Ščelekov se v prosinci 1984 zastřelil den poté, co mu odebrali státní vyznamenání. Ještě dříve jej odvolali z funkce, vyškrtli z ústředního výboru komunistů, vyloučili ze strany a odebrali hodnost generála. Starovojta „jenom“ odvolali. Ještě ráno mluvčí Kremlu zdůrazňoval, že v příslušném prezidentově výnosu není formulace „kvůli ztrátě důvěry“. Ale to zjevně exministra neuklidnilo.
Starovojtova smrt vypadá jako mezník pro ruskou elitu, neboť ilustruje paniku hodnostářů ohrožených uvězněním, míní BBC. Je zřejmě, že i ti činovníci, kteří nekradli, dobře vědí o stavu justice v zemi a o mizivém procentu soudních procesů, jež končí zproštěním viny. Srovnání s epochou stalinských čistek už nevyznívá banálně, napsala BBC na svém ruskojazyčném webu.
