Článek
Palác Clarence House (na snímku) byl Karlovým londýnským domovem od roku 2003, kdy se tam přestěhoval po smrti své babičky Alžběty, královny matky. Coby panovník se musí přesunout o 400 metrů dál do Buckinghamského paláce. Clarence House byl postaven v roce 1827 pro budoucího krále Viléma IV., tehdy vévodu z Clarence. Je jedním z domů, které spadají přímo pod Korunu (Crown Estate) a nejsou tedy soukromým majetkem královské rodiny.
Stěhování do Buckinghamského paláce vždy provázela jistá nechuť, protože panovník se musí vzdát svého dosavadního života a svého často útulnějšího domova. Jen tato oficiální londýnská rezidence panovníka má podle magazínu Forbes hodnotu v přepočtu asi 124 miliard korun. Prvním vladařem, který si ho vybral za hlavní sídlo, byla královna Viktorie.
Mimo nového oficiálního domova získal Karel III. například soukromé nemovitosti jako zámek Balmoral na skotském venkově, kde královská rodina ráda tráví léto a kde královna Alžběta II. také zemřela. Panství koupil princ Albert, manžel královny Viktorie, a zámek nechal záhy přestavět, protože původní stavba byla malá.
Venkovské sídlo ve farnosti Sandringham v hrabství Norfolk ve východní Anglii, kde královna tradičně trávila Vánoce. Zemřeli zde předchozí králové - Jiří V. a Jiří VI. Do rukou královské rodiny se dostal také během vlády královny Viktorie - jako sídlo pro jejího syna a následníka trůnu Eduarda VII.
Palác Holyroodhouse v Edinburghu, který je oficiálním sídlem panovníka ve Skotsku. Nechal ho postavit už na počátku 16. století skotský král Jakub IV., současná podoba pochází zejména z přestavby o století a půl později.
Hrad Hillsborough v Severním Irsku má stejnou funkci jako Holyroodhouse ve Skotsku. Vznikl v 18. století, majetkem Koruny se stal v roce 1922, kdy v rámci Spojeného království vznikl zcela nový region - Severní Irsko se totiž oddělilo od zbytku Irska.
Král Karel III. získal také vévodství Lancaster nebo hrad Windsor (na snímku), druhý největší obývaný hrad na světě. Právě Windsor byl preferovaným víkendovým domovem královny Alžběty II. V loňském roce zde zemřel otec Karla III. - princ Philip, vévoda z Edinburghu.
Kensingtonský palác, který byl dosud oficiálním sídlem králova syna a dědice Williama s manželkou Catherine. Ti se už dříve přestěhovali do sídla ve Windsoru, kde jejich děti získají více svobody než v centru Londýna. Palác zůstává oficiálním sídlem dalších členů královské rodiny - třech bratranců královny Alžběty II. a jejich manželek.
V roce 2006 Karel III. z vlastních prostředků koupil domy z 18. století v rumunském Sedmihradsku a přestavěl je na udržitelné penziony. V roce 2007 pokračoval ve svých plánech a ujal se vedení konsorcia, které v témže roce koupilo honosné skotské panství Dumfries z roku 1750 (na snímku). Záměr byl sídlo přeměnit na muzeum, které by bylo finančně soběstačné a podpořilo místní ekonomiku. Právě zde strávil svou poslední noc jako princ, než se stal králem.
Po své babičce zdědil Karel III. již dříve usedlost Birkhall, která leží na pozemcích zmíněného skotského panství Balmoral. Spolu s manželkou Camillou tam pobývali během první vlny pandemie covidu-19. Majetkem královské rodiny se Birkhall stal díky princi Albertovi, manželovi královny Viktorie, spolu s celým Balmoralem. Mladá Alžběta II. tam trávila prázdniny spolu s rodiči a sestrou a jezdívala tam i později.
