Hlavní obsah

Naše srdce patří Harrymu, pro královnu jsme netruchlili, říká novinář

Foto: Profimedia.cz

Britský král Karel III. při návštěvě Jamajky v roce 2008, tehdy ještě jako princ z Walesu.

Reklama

Po úmrtí Alžběty II. má nového krále v čele země i karibský ostrov Jamajka. Co přelomová událost pro místní znamená? A jak na nového panovníka nahlížejí? Na otázky odpověděl pro Seznam Zprávy jamajský novinář Damion Mitchell.

Článek

Jamajka je od roku 1962 nezávislou zemí, ale hlavou státu tam zůstává britský panovník. Vládne tam ale z titulu jamajského krále.

Ostrovní stát v Karibiku byl v počátcích britské koloniální historie klíčovým územím, odkud se vyvážela tehdy zásadní komodita – cukr. Na důležitosti mu ale přidával i obchod s otroky, pro který byl cílovou destinací.

Seznam Zprávy se spojily s jamajským novinářem Damionem Mitchellem, aby popsal, jakou odezvu na ostrově mělo úmrtí královny Alžběty II. a jaká tam teď čeká monarchii budoucnost.

Co se dělo na Jamajce, když přišla zpráva o úmrtí královny Alžběty II.?

Ta zpráva byla zásadní, ale nedělo se nic neobvyklého. V guvernérově rezidenci vznikla kondolenční kniha, kterou přicházeli podepsat významní představitelé země: bývalí premiéři, ministři i lídři opozice.

Následně se vyhlásilo 12 dnů smutku a vlajky na vládních budovách byly staženy na půl žerdi. Nic dalšího se v zásadě nedělo. Nerušily se akce ani konference.

Jak se Jamajčané s tak významnou změnou vypořádávají?

Úmrtí královny bylo pro naše média samozřejmě žhavou zprávou. Ve společnosti si myslím, že to vyvolalo smíšené pocity. Části lidí bylo určitě líto, že zemřela, ale nikdo tu vyloženě netruchlil.

Když pak premiér Andrew Holness vyhlásil 12denní smutek, reakce Jamajčanů byla spíše skeptická. Lidé tu skoro byli naštvaní, protože ve Velké Británii byl státní smutek vyhlášený „jen“ na 10 dnů.

Damion Mitchell

Jamajský novinář Damion Mitchell pracuje v médiích již 21 let. Naposledy působil jako editor v největších jamajských novinách Jamaica Gleaner. Momentálně je na volné noze.

Foto: Osobní archiv jamajského novináře Damiona Mitchella.

Damion Mitchell

Lidé se ptali, proč to tak je. A opět to vyneslo do popředí otázky možných reparací ze strany Velké Británie vůči nám Jamajčanům a taky otázky koloniální minulosti a aktuálních vztahů. Znovu se tu lidé začínají ptát, kdy se konečně Jamajka stane republikou a v jejím čele přestane stát britský monarcha.

Jsou tedy teď hlasy volající po republice opět hlasitější?

Neřekl bych, že jsou hlasitější, jen se opět dostaly do popředí. Ale asi to za nějakou dobu opět opadne.

Znamená smrt královny a nástup nového krále pro Jamajku změnu?

Doufáme, že ano. V této stagnující fázi jsme již dlouho. Jamajka už by se měla posunout dopředu a stát se republikou. K čemu je vám nezávislost a osvobození od otroctví, když stále dost institucí státního aparátu určitým způsobem závisí na Británii.

Generálního guvernéra teď jmenuje král a nejvyšší odvolací instancí pro jamajské soudní procesy je Soukromá rada Spojeného království. Takže když se chcete dovolat té nejvýznamnější soudní úrovně, musíte do Británie. Tam ale my Jamajčané potřebujeme vízum, a to i když jedete třeba na dovolenou. Přestože Britové, když jedou k nám, ho nepotřebují.

Soud by měl být vnímán přeci jako symbol nezávislosti, ale o čem to vypovídá, když váš symbol nezávislosti je závislý na Britech.

Chtějí místní, aby se Jamajka stala republikou?

Jak jsem říkal, většina místních se touží posunout dál. Buďme zcela nezávislí a navíc, jaký máme ze vztahu v této podobě prospěch?

Jaké by z toho pro Jamajku plynuly výhody a nevýhody, kdyby se stala republikou?

Kdybychom se zcela odštěpili od Velké Británie, nemyslím si, že by to znamenalo zpřetrhání vzájemných obchodních vztahů a vedlo by to k ekonomickému úpadku. Podobně to vnímám i z pohledu politického. Naopak spravedlnost by byla všem Jamajčanům přístupnější. Žádné nevýhody nevnímám.

Co pro běžného Jamajčana znamená, že v čele jeho země stojí britský král?

V běžném životě nic. Například jeho podobiznu nenajdete ve školách ani ve veřejných budovách. Vždy v nich najdete někoho místního. Buď představitele té instituce nebo našeho guvernéra nebo premiéra.

Britské impérium v Karibiku

Kolonie v Karibiku představovaly pro Brity zásadní oblast především v 17. století. Tehdy se jednalo o první velkou a zásadní kolonii, především kvůli zemědělství a rafinaci klíčové potraviny – cukru, který se z Karibiku do Británie dovážel. Region byl také zásadní cílovou destinací pro zotročené Afričany.

„Jen Jamajka byla pro Británii v 18. století důležitější než všech 13 kolonií ve vznikajících Spojených státech amerických,“ uvádí politolog Lukáš Perutka.

Zájem o Karibik začal ze strany Britů klesat v 19. století a přesunul se do Indie. Přesto si Karibik zachoval svou strategickou důležitost díky budovaným námořním základnám.

Po druhé světové válce se stali obyvatelé Karibiku zásadní pracovní silou migrující do Velké Británie. To se ale změnilo v 70. a 80. letech, kdy britská ekonomika začala stagnovat.

Foto: Everett Collection, Shutterstock.com

Jamajčané a otroci původem z Afriky se proti britské nadvládě několikrát vzbouřili. Malba pochází z povstání v roce 1800.

Jaký je vztah Jamajčanů ke královské rodině?

Velmi populární jsou Meghan a Harry. A to je všechno. Harry si dokázal získat srdce místních, když Jamajku navštívil (2012). Existují z toho fotky, jak například pózuje na trati s Usainem Boltem (jamajský sprinter a několikanásobný olympionik - pozn. red.) nebo jak s místními tancuje.

A proto tady mají lidé rádi i jeho manželku Meghan. Navíc má podobně jako místní předky z Afriky. Milovaná tady byla také princezna Diana. Ostatní členové královské rodiny jsou oficiálně respektováni za to, co reprezentují, a tak se s nimi i jedná, když přijedou. Nicméně bych řekl, že společnost je moc nerespektuje a někteří jsou na ně naštvaní.

Co by měla britská monarchie udělat, aby si svůj obraz na Jamajce zlepšila?

(Koruna) by se měla především omluvit za to, že zotročovala naše předky, vydrancovala naši zemi, získané komodity prodávala a nenechala nám nic. Britové těžili především z našeho zlata, jež v koloniální době představoval cukr.

Vše vybudovali na zádech našich předků. Ti pracovali stovky let a nedostávali za to nic. Jen využívali naše zdroje a všechny peníze šly jim. Jamajka by na tom byla mnohem lépe, kdyby neměla historii otroctví a neděly se tu další nehumánní praktiky.

Cesta Williama a Kate do Karibiku? Protesty a žádost o omluvu

Vévoda a vévodkyně z Cambridge u příležitosti 70. výročí panování královny Alžběty II. navštívili letos v březnu Belize, Jamajku a Bahamy.

Jak moc lepší by bylo naše kolektivní zdraví, kdybychom nemuseli například projít takovou mírou stresu a nebyli bychom v koloniální době špatně živeni? Mimochodem se říká, že proto je na Jamajce tolik lidí, co trpí hypertenzí a dalšími dědičnými zdravotními problémy, které jsou důsledkem životního stylu. Jak moc lépe bychom na tom byli?

Udělala toho podle vás Velká Británie dost, aby přijala odpovědnost za své činy z koloniálního období?

Ne, neudělala. Rádi bychom získali aspoň určitou kompenzaci za to, co nám Britové vzali. Když tu byl například tehdejší britský premiér David Cameron, řekl nám, že je čas se posunout. To byla pro nás taková facka. Nedávno tu byl i princ William s Kate. I on připustil, že to, co se dělo, bylo špatně, ale také se neomluvil.

Jaký mají Jamajčané názor na nového krále?

Je to změna, na kterou si zvykáme. Ale osobně si myslím, že dost lidí čeká, co bude monarchie dále reprezentovat. Zda udělá Karel III. nějaké radikální změny, nebo věci zůstanou stejné. Já si myslím, že se toho moc nezmění. Možná dojde k menším politickým změnám, ale nemyslím si, že by byly přelomové.

Reklama

Doporučované