Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přibližně 1 500 Čechů každoročně cestuje do Rumunska na oblíbený festival Banát, který se letos koná 20. srpna. Rumunsko se momentálně potýká s nejhorší epidemií spalniček za poslední tři dekády, což souvisí zejména s nízkou proočkovaností obyvatelstva. Podle Ministerstva zdravotnictví bylo za posledních více než dva a půl roku v zemi potvrzeno 35 070 případů, z toho 30 úmrtí. Onemocnění představuje závažné riziko zejména pro malé děti, těhotné ženy a osoby s oslabenou imunitou.
Nicméně podle pořadatele festivalu Štěpána Slaného není v regionu a jeho okolí hlášen jediný případ nakažení. „Cesta na festival Banát je tak bez problémů a pro naše fanoušky - a to i rodiny s dětmi, které k nám také jezdí - není žádné riziko,“ ubezpečuje.
Odborníci upozorňují, že spalničky patří k nejvíce nakažlivým virovým infekcím vůbec. „Reprodukční číslo viru u spalniček je osmnáct, což znamená, že jeden nemocný nakazí až 18 dalších lidí. Pro srovnání – u covidu to byli dva,“ říká ředitel Biologického centra Akademie věd, profesor Libor Grubhoffer.
Doporučení pro cestovatele do Rumunska od Ministerstva zdravotnictví:
- Zkontrolujte svůj očkovací status. Před cestou si ověřte, zda máte kompletní očkování proti spalničkám.
- Před cestou do zahraničí, zejména do oblastí s vyšším výskytem spalniček, je nezbytné mít aplikované obě dávky vakcíny MMR. Jedna dávka nestačí, dvě dávky zajišťují spolehlivou a dlouhodobou ochranu.
- Při podezření na onemocnění spalničkami během cestování omezte kontakt s ostatními a vyhledejte lékařskou pomoc.
- Informujte se o aktuální situaci v cílové destinaci a dodržujte místní doporučení a opatření.
Příznaky a průběh nemoci
Průběh spalniček se obvykle dělí do dvou fází. „V první fázi se objevují příznaky obdobné jako u chřipky, typická je vysoká horečka přetrvávající až 7 dnů, rýma, kašel, může se objevit zánět spojivek,“ vysvětluje viroložka ze Státního zdravotnického ústavu Helena Jiřincová.
„V první, katarální fázi lidem často slzí oči. U malých dětí tomu říkáme uplakaný obličej, je to typický příznak spalniček,“ říká infektolog a profesor na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Ladislav Machala.
Po zhruba čtyřech dnech katarální fáze přechází spalničky do takzvané exantémové fáze. „Začíná se vysévat typická spalničková vyrážka, která postupuje po těle v určitém pořadí – nejprve se objeví na krku, nejčastěji za ušima, poté se šíří přes krk na trup vpředu i vzadu a nakonec na končetiny směrem ke konečkům prstů,“ popisuje Machala. Výsev provází pokračující horečky, které u nekomplikovaného průběhu začínají čtvrtý až pátý den této fáze klesat.
Diagnostika však nemusí být podle Machaly jednoduchá, protože podobné vyrážky mohou provázet i jiná onemocnění. „Když není člověk očkovaný, byl v kontaktu se spalničkami a po deseti dnech dostane horečku, je velmi pravděpodobné, že se jedná o spalničky. Inkubační doba je totiž poměrně konstantní – kolem deseti dnů do začátku projevů,“ vysvětluje Machala.
Jak dlouho trvá ochrana po očkování?
Očkování proti spalničkám je v Česku povinné a první dávka se dětem podává už mezi třináctým až osmnáctým měsícem života. Je také jedinou účinnou ochranou proti této nemoci. Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že před cestou do zahraničí, zejména do oblastí s vyšším výskytem spalniček, je nezbytné mít aplikované obě dávky vakcíny MMR - na spalničky, příušnice a zarděnky, jelikož jedna dávka není zcela účinná.
Podle Jiřincové dochází k poklesu protilátek již po 10 až 15 letech od očkování. „Ve vysoce proočkované populaci se pravděpodobně můžeme na celoživotní ochranu spolehnout, ale obvykle se udává 20 let jako doba ochrany post-vakcinačními protilátkami,“ říká Jiřincová.
Odmítání očkování je podle odborníků rostoucí trend a proočkovanost klesá obecně na celém světě. „Mnohdy se setkáváme s názory, že vakcíny nejsou dostatečně účinné, tak proč bychom se měli vůbec očkovat. Takové domněnky jsou bohužel časté a dnes je toto téma velmi diskutované, a to nejen kvůli covidu,“ myslí si Grubhoffer.
S tím souhlasí i Machala. „Skepticismus vůči očkování, který se výrazně projevoval už před pandemií covidu, bohužel nadále přetrvává. Lidé se často cítí tlačeni či dokonce utlačováni tím, že musí podstoupit očkování, což se stalo i součástí širší společenské debaty. Přesto je důležité připomenout, že očkování proti spalničkám je stále velmi důležité a rozhodně ho doporučuji,“ říká Machala.
Grubhoffer rovněž doporučuje, aby se každý, kdo nemoc prodělal, nebo se nechal očkovat před více než 20 lety, pro jistotu nechal přeočkovat. „Přeočkování totiž nemůže uškodit a naopak pomáhá posilovat imunitu. U tohoto typu infekce, vzhledem k patogenezi viru a jeho působení, je pravidelné přeočkování zcela na místě.Virus se nechová nijak zvláštně, a proto je tato prevence rozhodně velmi doporučitelná,“ dodává Grubhoffer.
Proč jsou spalničky tak nakažlivé?
„Důsledek je kombinací způsobu přenosu - kapénkovou cestou, dlouhé inkubační doby – 7 - 21 dnů – a nespecifickými, chřipce podobnými, příznaky na počátku onemocnění,“ vysvětluje Jiřincová. Zdrojem infekce podle ní může být nejčastěji dítě, které se v období týden až tři týdny setkalo s infekcí a nevykazuje žádné známky onemocnění. „Nemocný je infekční ještě několik dnů po vymizení vyrážky,“ doplňuje Jiřincová
Grubhoffer přidává genetický pohled na vysokou nakažlivost spalniček: „Vysoká nakažlivost tkví v genetické vlastnosti viru, který má schopnost napadat hostitelské buňky a způsobovat dramatické změny v infikovaných tkáních. Tato silná virulence znamená, že virus se v evoluci zatím dostatečně nezkrotil, což mu umožňuje efektivně šířit onemocnění,“ dodává.
Komplikace u spalniček a dlouhodobé následky
Podle Jiřincové jsou spalničky závažné především pro komplikace, které jsou s nimi spojeny. Jednou z nich může být například zápal plic. „Dochází k němu především u kojenců a malých dětí a je hlavní příčinou kojenecké úmrtnosti v zemích s nízkou proočkovaností a nízkou dostupností lékařské péče,“ vysvětluje Jiřincová.
„V dobách, kdy proti spalničkám nebylo očkováno, umíraly velmi často děti, neexistovala žádná účinná léčba. Právě očkování znamenalo zásadní průlom,“ říká Grubhoffer.
Machala rovněž připomíná, že před zavedením plošného očkování se v Československu ročně vyskytovaly desítky tisíc případů spalniček, z nichž několik stovek končilo komplikacemi v podobě encefalitidy. „Platilo takové třetinové pravidlo: z dětí se spalničkovou encefalitidou se třetina uzdravila bez následků, třetina měla trvalé psychomotorické následky, například ochrnutí nebo poruchy intelektu, a třetina umírala,“ uvádí Machala.
Přestože dnes máme k dispozici modernější intenzivní péči a virostatikum ribavirin, jeho účinnost proti spalničkovému viru je omezená. „V okamžiku, kdy se objeví komplikace, bývá už na jeho nasazení pozdě. Nikdy dopředu nevíme, u koho se komplikace rozvinou a u koho ne,“ dodává. Přestože se spalničky léčí pouze symptomaticky, je dobré vždy navštívit lékaře.
Za nejzávažnější komplikaci je podle Jiřincové považována subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE). „Toto fatální onemocnění se objevuje obvykle 6 až 15 let po prodělané infekci a je důsledkem perzistence viru v nervových buňkách mozku,“ vysvětluje Jiřincová.
SSPE začíná rozpadem osobnosti a je doprovázena neuromuskulárními příznaky. „Jako jsou například svalové křeče a záškuby, postupně dochází k poruchám řeči a vidění a onemocnění končí kómatem a smrtí. Nejčastěji postihuje mladistvé a starší děti, které prodělaly spalničky ve velmi raném věku. V proočkované populaci toto onemocnění neznáme,“ dodává Jiřincová.
Pozn.: Do textu byla doplněna reakce pořadatele festivalu Banát o tom, že v regionu, kde se akce koná, není hlášen žádný případ.
