Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Irácký diktátor Saddám Husajn nařídil v roce 1990 invazi do Kuvajtu. Když za ním přijela americká delegace vyjednávat o tom, že se buď stáhne, nebo ho vytlačí vojska mezinárodní koalice, Saddám chvíli mlčel a pak prohlásil: Vaše civilizace nezvládne mnoho mrtvých, mnoho obětí. On si ve své pozici mohl dovolit obětovat statisíce vojáků a zraněných, ale věděl, že Američané nebo Evropané dlouho ve vleklé válce nevydrží. Přecenil síly vlastní armády a Američany vedená koalice irácké okupanty během operace Pouštní bouře rychle porazila.
Vladimir Putin není Saddám Husajn a Rusko není Irák devadesátých let, ale s postojem iráckého vůdce ruský diktátor nepochybně souzní. Chová se podle něj. Putin posílá na Ukrajinu statisíce vojáků a investuje miliardy do realizace svého snu, kterým je slabá, na Rusku závislá nebo přímo neexistující Ukrajina.
Děje se to kvůli ukojení jednoho stařeckého ega: Jistě, není to zdaleka jen Putinova válka. Mnoho Rusů s ní souhlasí nebo ji podporuje. Mnoho Rusů šlo do války dobrovolně s vidinou výdělku nebo zvrhlou touhou vraždit, znásilňovat a loupit v ukrajinských domech. Ale kdyby ji Putin nevyhlásil, nezačala by.
Ale zpět k podobnosti Saddáma a Putina. Ruský vůdce spoléhá na to, že může vést jakkoli dlouho válku s jakýmikoli oběťmi a ekonomickými potížemi, aniž by měl doma problémy. A myslí si – stejně jako Saddám – že ti, co stojí proti němu, tuto výhodu nemají. Ukrajinci se jeho plánům postavili statečně a pořádně mu natloukli nos, ale pořád si myslí, že nemohou odolávat věčně. A Evropané budou Ukrajině pomáhat jenom tak, aby neměli hlouběji do kapsy.
Jinými slovy: Já si mohu dovolit vést neomezenou válku bez ohledu na mrtvé a peníze, vy ne, vy to nevydržíte. Asi takový je pohled Putina. Ostatně nedávno na recepci v Kremlu tvrdil, že úspěšnou válku může vést ten, kdo má dost zdrojů. „Pokud je nemáte, prohrajete,“ hovořil ke skupině důstojníků a jakýchsi podržtašků.
Proto se domnívá, že je v pozici, kdy může požadovat další území, aniž by nabídl ústupky. Chcete zastavit válku, dokud to nebude ještě horší? Dejte mi Doněckou oblast. Takový požadavek vyplynul ze schůzky s Donaldem Trumpem na Aljašce. Tedy aby se Ukrajinci dobrovolně stáhli z míst, které jeho údajně druhá nejsilnější armáda na světě za skoro čtyři roky nedokázala dobýt.
Okupovaná Ukrajina.
Kyjev nechce na takové stažení přistoupit. Musel by se vzdát obranné linie, budované už od roku 2014 kolem měst Slovjansk a Kramatorsk. Musel by se vzdát hory Karačun, ze které je výhled daleko do okolního rovinatého terénu. A co za to? Nejasně formulované příměří, jehož porušení by si Rusové jistě nějak zdůvodnili. Víme z minulosti, jak se to dělá: Někdo vystřelí, obviní druhou stranu z porušení příměří a tím pak zdůvodní pokračování invaze.
Pořád zastávám názor, že Ukrajinci musejí rozhodnout sami o podmínkách, které jsou pro ně přijatelné. Že Evropa nebo Amerika jim nemohou nic vnutit, protože Ukrajinci bojují a umírají. Pokud stažení z Donbasu odmítnou, je to vzhledem k jejich zkušenosti s Putinem zcela pochopitelné.
Vzpomínáte si, co říkal ruský vůdce 24. února 2022, když oznamoval takzvanou speciální vojenskou operaci? Řekl kromě jiného, že Rusko nechce zabírat žádné ukrajinské území, že o to mu nejde. No a teď chce Donbas. Až ho dostane, bude žádat něco dalšího.
