Pokud budeme slabí dnes, zaplatíme zítra, řekl Macron po jednání lídrů

Na Rusko, nikoliv na Ukrajinu, je potřeba vyvinout tlak, aby jednání o míru byla úspěšná. Po jednání takzvané koalice ochotných s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to v neděli uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Zelenskyj a několik evropských lídrů budou v pondělí jednat ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Podobné vyjádření k videokonferenci poskytl také prezident Evropské rady António Costa. Ten zdůrazňuje, že pokud nebude zajištěn klid zbraní, musí Evropská Unie společně se Spojenými státy zvýšit tlak na Moskvu. Podle něj má Ukrajina suverénní právo určit si podmínky míru.

„Vítáme ochotu Spojených států podílet se na poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině, které mají za cíl odradit Rusko od budoucí agrese a zajistit spravedlivý a trvalý mír. Evropa je připravena přispět svým dílem,“ napsal Costa na síť X.

Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) bylo jednání důležité pro koordinaci před zítřejší schůzkou v Bílém domě. „Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy,“ sdělil Fiala.

„Evropa teď musí ukázat, že je připravena hrát svou roli a přijít s věrohodnými závazky, které budou pro Ukrajinu skutečnou zárukou bezpečnosti,“ napsal na síti X vpodvečer ministr zahraniční Jan Lipavský (nestr.) poté, co telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Jean-Noëlem Barrotem. Postup před pondělní schůzkou ve Washingtonu koordinoval po telefonu s několika svými evropskými protějšky již v sobotu.

Lipavský také oznámil, že Česko opět navrhne omezit ruským diplomatům pohyb po Schengenu. „Podle (bývalého ruského prezidenta Dmitrije) Medveděva může Rusko současně vést válku i diplomatická jednání o míru. Z toho vychází jediné: ruští diplomaté si zaslouží omezit pohyb po Schengenu, protože otevřeně pracují na podpoře agrese. Česko opět navrhne toto opatření do 19. sankčního balíku,“ uvedl šéf české diplomacie

Zelenskyj je všem evropským lídrům vděčný za nedělní „velmi užitečné“ jednání. „Pokračujeme v koordinaci našich společných postojů. Nezávislost a svrchovanost Ukrajiny mají jasnou podporu. Všichni souhlasí, že územní hranice nesmí být posunuty silou,“ zveřejnil v příspěvku na X.

Podle ukrajinské hlavy státu všichni podporují to, aby klíčové body projednaly země na trilaterální úrovni, tedy mezi Kyjevem, Washingtonem a Moskvou. „To, že se Spojené státy rozhodly zajistit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, je historické rozhodnutí,“ míní Zelenskyj. Zdůrazňuje však, že případné záruky musí doopravdy zajistit pozemní, vzdušnou i přímořskou ochranu a Spojené státy je musí rozvíjet ve spolupráci s Evropou.

„Pracujeme na základní vizi toho, jaká by měla mírová dohoda být: velmi férová, rychlá a efektivní,“ uzavírá ukrajinská hlava státu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je hluboce přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin nechce mír. „Pokud Evropa nyní ukáže před Ruskem slabost, později za to zaplatí vysokou cenu,“ varoval podle webu France24 po jednání evropských představitelů s ukrajinským prezidentem. Zástupce Paříže také zdůraznil, že při pondělní schůzce v Bílém domě musí evropské země a Ukrajina prezentovat společné cíle.

„Žádná země nemůže přijmout ztrátu území, pokud nejsou zajištěny bezpečnostní podmínky pro její zbývající území,“ uvedl Macron podle The Guardian. „Pokud budeme slabí dnes, zaplatíme velmi vysokou cenu zítra. Pokud chce být Evropa svobodná a nezávislá, musí se nás okolí obávat a musíme být silní,“ zdůraznil.

Jednání o míru na Ukrajině musí vycházet ze současné frontové linie, Ukrajina nebude obchodovat se svým územím, o územních otázkách může jednat pouze ona a Rusko, řekl Zelenskyj po nedělním jednání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou.

Ta uvedla, že Evropa je připravena přispět svým dílem k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu a že případná mírová dohoda nesmí obsahovat žádná omezení pro ukrajinskou armádu.

Kyjev naléhá na to, aby Evropa byla součástí možných budoucích mírových dohod s Ruskem. Účast na pondělním jednání v Bílém domě potvrdili vedle von der Leyenové také německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.

Setkání prezidentů USA a Ukrajiny ve Washingtonu bylo oznámena poté, co se Trump v pátek sešel na Aljašce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, kam Zelenskyj pozván nebyl.

Jednání nepřineslo žádné viditelné výsledky, Trump ale po něm upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině a uvedl, že - v souladu s Putinovým přáním - chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní. Putin také požadoval územní ústupky od Ukrajiny, které Zelenskyj odmítá.

Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Patří do ní i Česko. Ukrajina se s pomocí západních států brání ruské invazi od února 2022.

Text jsme aktualizovali o vyjádření ukrajinského a francouzského prezidenta.