Článek
Narození dítěte je pro většinu lidí velká radost, nese s sebou ale také určitou dávku zodpovědnosti. To si uvědomoval i 27letý Daniel Velasco Carrillo, čerstvý otec, kterému se už delší dobu nedařilo najít stálé zaměstnání. Pracoval jako elektrikář i jako mechanik v pneuservisu, stabilní místo na pracovním trhu ale nenacházel. „Chtěl svůj život posunout k lepšímu,“ vzpomíná na období Danielova matka Carmen.
Jedno úterní ráno roku 2022 Carmen Daniela zahlédla, když stála na semaforu. Se snahou o přivýdělek její syn s úsměvem umýval okna autům čekajícím na pokyn k jízdě. Byl celý v černém a na sobě měl kalhoty značky Beware of the Dog, které mu před pár dny matka koupila. Netušila však, že to bude naposledy, kdy svého syna spatří.
Za půl hodiny u něj zastavilo modré SUV se zatmavenými okny, ze kterého vyskočili dva ozbrojení muži. Daniela popadli za ramena a hodili do auta. Toho dne zmizel beze stopy.
Danielův příběh není ojedinělý. Mexiko od roku 2007 pohřešuje přes 130 tisíc lidí. To vychází na zhruba 21 unesených denně. Problém podle BBC v zemi odstartovala tzv. válka proti drogám, kterou vyhlásil tehdejší prezident Felipe Calderón.
V jednom z mexických států nyní chce Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) zorganizovat mistrovství světa ve fotbale. Zastávkou šampionátu bude také Guadalajara. Ta bývá někdy označována za mexické Silicon Valley, nachází se v ní totiž přes tisíc technologických firem, jako jsou Intel, Oracle či IBM. Pro rodinu Carrillových to však navždy bude město, ve kterém přišla o otce a syna.
Guadalajara je hlavním městem státu Jalisco, ze kterého zmizelo zhruba 15 700 lidí, což je nejvíce ze všech mexických regionů. Jalisco je tak důkazem, že i ty ekonomicky nejvýkonnější části Mexika mohou kontrolovat drogové kartely.
„Vyhlazovací tábory“
Postupem času začali lidé, kteří se o pohřešované zajímali, po celém Mexiku odkrývat jejich hroby. Jeden takový našli i několik desítek kilometrů na západ od Guadalajary. Danielova matka se výpravy účastnit odmítla, snažila se totiž vyhnout smutným vzpomínkám na syna.
Indira Navaro, která vedla skupinu při odhalování masového hrobu poblíž Guadalajary, místo podle Washington Post označila za „vyhlazovací tábor“. Společně s ostatními pod zemí našli provizorní pece a drobné úlomky kostí. Hned vedle nich ležely hromady oblečení a 154 párů bot. Dva z výzkumníků (matku a syna), kteří se na odhalení místa podíleli, následně kartely zavraždily.
Video z místa zveřejnila skupina na sociálních sítích. Danielova matka Carmen se nejdříve zdráhala podívat. Nakonec to nevydržela a otevřela mobilní telefon. Na jedné z fotek výzkumníci našli kalhoty velikostně podobné těm, které měl na sobě v den zmizení Daniel. Carmen si fotku přiblížila a na kusu oblečení stál jí známý nápis: Beware of the Dog.
Trump chce zakročit
V neděli kvůli pokračujícím problémům protestovaly tisíce lidí napříč Mexikem. Demonstranti kritizovali vládní nečinnost a vyzývali vedení země v čele s prezidentkou Cluadií Sheinbaumovou k aktivní krokům.
Aktivisté a rodinní příslušníci zmizelých přišli do mexických měst s transparenty, které vyobrazovaly obličeje pohřešovaných příbuzných. V hlavním městě Mexico City protestující zastavili dopravu, jelikož pochodovali po silnicích.
Již 18 let trvající situaci v zemi prošetřila také Organizace spojených národů (OSN). Ta shledala, že jde o „rozsáhlé nebo systémové“ mizení osob, za které mohou kartely. Částečně za viníka označila také stát Mexiko, jelikož podle mezinárodní právní definice je „násilné zmizení“ činem, na kterém se podílí vláda, ať už v podobě bezpečnostních složek či kriminálníků, kterým se dostává „autorizace, podpora nebo povolení státu“.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nyní zvažuje vojenskou akci proti mexickým kartelům. Šest z nich označily Spojené státy za teroristické a plánují, že na ně zaútočí bezpilotními letouny nebo raketami.
Mexické kartely nejsou závislé jen na hrstce vysoce postavených extremistů, naopak často patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům v regionu. Obvyklé je také jejich napojení na lokální politiky a policii, které za pomoci úplatků získávají na svou stranu. Zabití nebo zajetí několika vůdců proto nemusí nutně zničit jejich struktury, upozorňují bezpečnostní analytici.