Článek
Kyjevská městská rada demontovala sochu spisovatele Michaila Bulgakova před jeho muzeem a domem, kde bydlel. Dům se nachází v zachovalé historické části města, zvané Andrijivskij Uzviz. Je to ulice, která klesá od chrámu svatého Ondřeje ke čtvrti Podíl, ležící na břehu Dněpru.
Dlážděná ulice je známá tím, že tam nabízejí svá díla malíři, řezbáři a další umělci. Bulgakovův dům a muzeum má číslo třináct. Spisovatel a básník tam žil v letech 1906 až 1919.
Odstranění sochy vyvolalo ve světě nesouhlasné reakce. Bulgakov je známý jako autor románu Mistr a Markétka i dalších děl, překládaných z ruštiny do mnoha světových jazyků. Proč tedy Ukrajinci nechtějí v Kyjevě jeho sochu? Jenom proto, že psal rusky?
Seznam Zprávy oslovily současnou známou ukrajinskou básnířku a překladatelku Ellu Jevtušenkovou. Ta říká, že Bulgakov se díval na Ukrajince jako na součást ruského národa. Ukrajinskou kulturu a jazyk neuznával a například v knize Bílá garda o Ukrajincích píše velmi negativně.
„Diskuse o odstranění sochy trvala několik let a jedním z argumentů pro zachování muzea a sochy bylo tvrzení, že se Bulgakov v Kyjevě narodil, žil tam a o městě také psal. Jenže jeho pohled na Kyjev byl ruský a imperiální. Ukrajinskou kulturou a vůbec vším ukrajinským pohrdal, díval se na to se znechucením. Pomník zuřivého ukrajinofoba nemá v našem veřejném prostoru co dělat,“ tvrdí Jevtušenková.
„Nedávné ruské ostřelování Kyjevskopečerské lávry a Dovženkova filmového studia i předchozí útoky na památky či muzea ukazují, že náš nepřítel si uvědomuje důležitost boje v kulturní oblasti,“ dodává básnířka.
Bulgakov se narodil v Kyjevě, ale jeho rodiče pocházeli z Ruska. Vyrůstal a žil ve městě v době, kdy ruská vláda tvrdila, že žádní Ukrajinci nebo ukrajinština neexistují.
Když v roce 1863 vypuklo v Rusku polské povstání, v Moskvě spatřovali nebezpečí i v Ukrajincích. Ministr vnitra hrabě Pjotr Valujev proto vydal zákaz vydávání jakýchkoliv knih a publikací v ukrajinském jazyce. „Ukrajinský jazyk, separátní od ruského, nikdy neexistoval, neexistuje a nebude existovat,“ napsal tehdy ministr.
O třináct let později, v roce 1876, represe podpisem Emžského dekretu ještě přitvrdil car Alexandr II. Dekret zakazoval zpěv ukrajinských písní, divadelní představení v ukrajinštině a dovoz knih v tomto jazyce. Bulgakov se narodil v roce 1891.
Později zasadil ukrajinštině úder diktátor Stalin. V roce 1929 se odehrálo masové zatýkání ukrajinsky píšících spisovatelů a básníků. Od té doby byla pro sovětský režim ukrajinština symbolem protiruského a protisovětského nacionalismu, který je třeba tvrdě potlačovat.
Výsledkem bylo, že na konci osmdesátých let minulého století jen zhruba čtyřicet procent obyvatel Ukrajiny (v té době ještě Ukrajinské sovětské socialistické republiky) používalo denně ukrajinštinu. Většinou lidé na venkově a na západě země. Ve všech velkých městech, s výjimkou Lvova, převládala ruština.
Dům a muzeum Michaila Bulgakova v Kyjevě.
Když přijel v roce 1990 britský novinář ukrajinského původu Askold Krushelnycky do Kyjeva, slyšel kolem sebe jenom ruštinu. „Někteří lidé se dokonce báli mluvit ukrajinsky, protože hovořit tímto jazykem dříve znamenalo vystavit se nebezpečí obvinění z buržoazního nacionalismu,“ napsal ve své knize Oranžová revoluce.
Zásadní obrat nastal po ruské anexi Krymu v roce 2014 a pak po zahájení velké ruské agrese v únoru 2022. Mnoho Ukrajinců, kteří mluvili hlavně rusky, přešlo na ukrajinštinu, již vnímali jako symbol své identifikace s Ukrajinou.
Sám prezident Volodymyr Zelenskyj je symbolem této změny. Narodil se v Kryvém Rihu v ruskojazyčné oblasti a jeho rodným jazykem je ruština.
Satirický televizní seriál Sluha národa, kde ztvárnil fiktivního ukrajinského prezidenta Vasyla Holoboroďka, byl natočen před několika lety v ruštině, což Zelenskému někteří Ukrajinci vyčítali. Od začátku agrese 24. února 2022 ale mluví a píše jen ukrajinsky.
Michail Bulgakov.
„Po 24. únoru 2022 jsem začala agresivněji reagovat na jakékoli ospravedlňování a glorifikaci ruské literatury, zejména ze strany cizinců. V takových chvílích vždy začnu vysvětlovat, co je na ruské literatuře špatného, proč je mi nepříjemné slyšet na ni chvalozpěvy a proč je Alexandr Puškin to samé jako Vladimir Putin, jen v poezii. Rusko si stále nárokuje titul impéria, a proto prosazuje nadřazenost ruské kultury nad dobytými národy. Ukrajinu považuje za dočasně ztracenou kolonii,“ říká Ella Jevtušenková.
Na ukrajinských územích okupovaných Ruskem úřady zakázaly ukrajinštinu a z knihoven i knihkupectví musely zmizet všechny tituly napsané ukrajinsky.
Bývalý ředitel Ukrajinského institutu národní paměti Volodymyr Vjatrovyč uvedl pro Rádio Svoboda, že Bulgakovovy knihy na Ukrajině nikdo nezakazuje, ale spisovatel si v Kyjevě svoji sochu nezaslouží.
„Bulgakov oslavoval ruský imperialismus. Ano, jeho život je spojen s Ukrajinou a s Kyjevem, ale jeho postoje byly vůči Ukrajině nepřátelské. Zastával názor, který dnes Rusko používá k ospravedlnění agrese - že jsme jeden národ. A jeho socha či oslavování na Ukrajině této tezi napomáhá,“ soudí historik.
