Článek
V americkém Senátu koluje návrh na zpřísnění sankcí proti Rusku v případě, že země odmítne návrhy Donalda Trumpa na příměří a konec války na Ukrajině.
Americký prezident po schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským minulý týden ve Vatikánu naznačil, že očekává od Kremlu změnu postoje. „Chci, aby přestal střílet, sedl si a podepsal dohodu,“ prohlásil o ruském vůdci Vladimiru Putinovi.
Republikánský senátor za stát Jižní Karolína Lindsey Graham se snaží v Senátu získat podporu pro rezoluci, která by trestala Rusko, pokud americké návrhy na ukončení války nepřijme. Tvrdí, že má podporu více než šedesáti senátorů (Senát má sto členů) – demokratů i republikánů. „Donalda Trumpa informuji o tom, co dělám,“ odpověděl Graham deníku Wall Street Journal na otázku, zda se nedomnívá, že prezident se pokusí přitvrzení sankcí zablokovat.
V návrhu je podle deníku uvalení cel na dovoz zboží ve výši 500 procent z těch zemí, které nakupují ruskou ropu, zemní plyn a uran, což by se dotklo především Číny, Indie a Turecka. Ty nakupují od roku 2022 více ruské ropy a plynu poté, co svoji závislost na energiích z Ruska začala snižovat Evropská unie.
Graham o svém návrhu mluví jako o „zlomení kostí ruské ekonomiky“. „Podpora pro sankce se v Senátu zvýšila po ruských útocích na ukrajinskou infrastrukturu a civilisty,“ prohlásil.
Dlouholetý republikánský senátor patřil vždy k protiruským jestřábům, zároveň ale podporoval kandidaturu Donalda Trumpa, který se nestaví na stranu Ukrajiny. Když se Zelenskyj a Trump pohádali před kamerami v Bílém domě 28.února, i Graham ukrajinského prezidenta kritizoval za údajný nevděk.
„Pokud ztrácíte podporu Lindseyho Grahama, máte problém,“ řekl k tomu americký viceprezident J. D. Vance, který je odpůrcem pomoci Ukrajině a nachází se v Republikánské straně na opačné názorové pozici, než je senátor z Jižní Karolíny.
Není však jasné, zda Trump návrh odsouhlasí, i když Senátem projde. Putina se zatím snaží přimět k dohodě takzvaně po dobrém a tvrdí, že Ukrajina má na válce také svůj díl viny. O sankcích proti Rusku se od své inaugurace zmínil jen dvakrát a okrajově. Naopak americká delegace s ruskou jedná o zrušení sankcí, když Moskva zastaví válku. „Nebýt mě, chtěl by zabrat a obsadit celou Ukrajinu,“ prohlásil naposledy Trump v rozhovoru pro televizi ABC.
Vance pro Fox News mluvil jinak: Uvedl, že ruská armáda podle něj nemá dost sil k dobytí a zničení celé Ukrajiny. Ale ani Ukrajinci podle něj nezískají okupovaná území zpět. „Nikam to nevede. Zatím to nevypadá na konec války,“ uvedl viceprezident.
Major ukrajinské armády a veterán z války na Donbase z roku 2014 Oleksij Hetmaň Seznam Zprávám řekl, že ani on nevidí šanci na rychlý konec bojů.
„Donald Trump už několikrát tvrdil, že dohoda je blízko, mír je blízko, boje brzy přestanou. A pak zase řekl, že má dojem, že ho jeho přítel Putin obelhává. Prohlášení a výzev je mnoho, výsledky zatím žádné. Válka pokračuje beze změn,“ prohlásil.
Jeden výsledek ale přece jen je, i když ne na bojišti. Ve čtvrtek Ukrajina a Spojené státy podepsaly takzvanou dohodu o minerálech. Američané budou investovat do těžby na Ukrajině, týká se to například ropy, zemního plynu, grafitu nebo hliníku.
Kyjevu se nepodařilo americkou stranu přesvědčit, aby součástí smlouvy byly americké bezpečnostní záruky v případě další ruské invaze. Ale naopak dosáhl toho, že Trump upustil od požadavku, aby Ukrajina dodatečně splácela Spojeným státům už poskytnuté zbraně a munici.
Navíc šéf Bílého domu ve středu uvolnil poprvé od své inaugurace novou vojenskou pomoc Ukrajině. Jde o zásilku ve výši padesáti milionů dolarů. Dosud na Ukrajiny proudily dodávky, schválené ještě Trumpovým předchůdcem Joem Bidenem.
