Zradil ho řidič. Nová odhalení v případu Američana, kterého unesli v Sýrii

Americký novinář Austin Tice zmizel v Sýrii v srpnu 2012. Do země tehdy přijel jako reportér na volné noze, aby pokrýval probíhající občanskou válku. Dva dny před zmizením oslavil 31. narozeniny. Jeho poslední známý příspěvek na sociální síti popisoval večírek s povstalci nedaleko Damašku.

O dva dny později byl unesen. Krátce nato se objevilo video, na němž je Tice se zavázanýma očima a obklopen ozbrojenými muži. K únosu se tehdy nikdo nepřihlásil. Americké úřady ale v průběhu let dospěly k přesvědčení, že za jeho zadržením stojí režim tehdejšího syrského prezidenta Bašára Asada.

Nyní britská BBC po několikaletém vyšetřování popsala, co únosu předcházelo. Případem se zabývá také podcastová série „Where Is Austin Tice?“, která vznikla na základě stejného několikaletého pátrání. Získané dokumenty a svědectví podle BBC ukazují, že Ticeho zmizení zřejmě nebylo náhodným zadržením na kontrolním stanovišti. Naopak mělo jít o předem připravovanou operaci lidí napojených na bezpečnostní aparát Asadova režimu, do níž byl zapojen i člověk, kterému novinář důvěřoval.

Tice vystudoval mezinárodní vztahy na Georgetownské univerzitě a před novinářskou kariérou působil jako důstojník americké námořní pěchoty. Sloužil v Iráku a Afghánistánu. Do Sýrie se vydal jako novinář na volné noze a jeho práci publikovaly například The Washington Post, McClatchy, Al-Džazíra nebo AFP.

V zemi se pohyboval v době, kdy se boje mezi povstalci a Asadovým režimem stále více rozšiřovaly a dostával se i do oblastí, kam se podle nového vyšetřování jiní zahraniční novináři často neodvážili.

Dne 11. srpna 2012 oslavil své 31. narozeniny v úkrytu povstalců na západním okraji Damašku. Právě z tohoto místa s ním měla naposledy mluvit jeho matka. Na sociální síti tehdy napsal: „Jednoznačně nejlepší narozeniny.“ Podle lidí, se kterými BBC mluvila, chtěl následně Sýrii opustit a nějaký čas strávit v Libanonu.

Poslední tweet Austina Ticeho pár dnů před únosem:

Příprava únosu se podle nových zjištění začala rozvíjet už několik týdnů před jeho zmizením. Klíčovou roli měl sehrát Ticeho řidič, který měl lidem napojeným na režim předávat informace o jeho pohybu.

BBC mluvila s více než dvaceti lidmi a získala také stovky stran tajných dokumentů syrských bezpečnostních složek. Právě tyto dokumenty mají podle stanice představovat první přesvědčivý důkaz, že Ticeho držel Asadův režim. Jedním z hlavních svědků je bývalý člen provládních Národních obranných jednotek známý jako Abu Ali.

Podle jeho výpovědi řidič informoval představitele milice Sakra Rustoma, synovce Bassama al-Hassana, který patřil mezi významné bezpečnostní představitele Asadova režimu a vedl Národní obranné jednotky. Informace o novináři se podle Abu Aliho následně dostaly až k Asadovi. Podle jeho svědectví byla prezidentova reakce: „Přiveďte ho.“

Abu Ali tvrdí, že mu poté bylo řečeno, že prezident operaci schválil. Tice ale nebyl unesen okamžitě. Řidič měl jeho pohyb dál sledovat a předávat informace lidem napojeným na režim.

Tice měl podle svědectví během práce mezi povstalci také využívat své zkušenosti z působení v americké námořní pěchotě. Několika lidem měl například ukazovat, jak správně zacházet se zbraněmi.

To podle BBC vedlo některé lidi napojené na režim k podezření, že není pouze novinář. Důkazy, že by pracoval pro CIA, však chybí. Bývalý vysoký americký představitel, který měl na starosti část jeho případu, jeho působení jako zpravodajského důstojníka odmítl.

V jednom z posledních dnů před únosem měl řidič Ticeho během rozhovoru s povstalci tajně vzít batoh. Uvnitř byl mimo jiné notebook, satelitní vysílač a další osobní věci. Ty následně měli prohlížet lidé napojení na režim.

K samotnému únosu mělo dojít 13. srpna 2012. Tice podle zjištění nastoupil do auta svého řidiče a zamířil k budově, kde měl kancelář Bassam al-Hassan. Podle Abu Aliho řidič u vjezdu vytáhl zbraň. Tice se měl nejprve zasmát, protože věřil, že muž žertuje. Když pochopil, že situace je skutečná, měl podle svědectví vytáhnout šekovou knížku a zeptat se řidiče, kolik peněz chce, aby únos zastavil.

Následně ho měli členové Národních obranných jednotek popadnout a zavázat mu oči. Jeden z účastníků operace BBC řekl, že si dodnes pamatuje Ticeho výraz ve chvíli, kdy pochopil, že ho zradil člověk, kterému důvěřoval.

O několik týdnů později se objevilo krátké video, na němž je Tice se zavázanýma očima a obklopen ozbrojenci. Záznam byl dlouho jedním z mála důkazů, že byl po únosu naživu. Jeho další osud ale zůstal nejasný.

Americké úřady v následujících letech dostávaly různé informace o možném místě jeho zadržování. Po pádu Asadova režimu v prosinci 2024 se proto objevila nová naděje, že by mohl být nalezen. Tice ale nebyl mezi tisíci vězni, kteří byli ze syrských věznic po pádu režimu propuštěni.

BBC později získala souřadnice několika míst, kde podle zpravodajských informací mohl být Tice v minulosti držen. Reportéři je sami prověřovali déle než měsíc, žádnou stopu po něm ale nenašli. Jeden bývalý syrský velitel tvrdil, že byl Tice popraven. Toto tvrzení se však nepodařilo potvrdit a jeho ostatky nebyly nalezeny.

BBC se nyní podařilo zjistit také totožnost řidiče, který měl Ticeho do pasti dostat. Měl jím být Hamid Abú Ubajd. Jeho rodina potvrdila, že Ticeho vozil, a několik bývalých členů Národních obranných jednotek jeho roli rovněž popsalo.

Podle rodiny byl Abú Ubajd palestinským uprchlíkem z Gazy a žil v chudých podmínkách. Za spolupráci mu údajně slíbili syrské občanství, pas, dům a zbraň. Nakonec měl dostat pouze zbraň.

Po pádu Asadova režimu ho měl kontaktovat člověk, který věděl o jeho zapojení do únosu. Abú Ubajd následně odešel z domu a od té doby o něm jeho rodina nemá zprávy. Jeho manželka neví, zda se skrývá, byl zadržen, nebo zemřel. Krátce po jeho zmizení navíc do domu přišli maskovaní muži a odnesli některé jeho věci včetně elektroniky.

Případ Austina Ticeho zůstal i po pádu Asadova režimu nevyřešený. Jeho matka Debra po celou dobu usiluje o objasnění synova osudu a jeho návrat.

Spojené státy za informace, které povedou k jeho bezpečnému nalezení, osvobození a návratu, stále nabízejí odměnu až jeden milion dolarů.