Hlavní obsah

Zavřené hranice se netýkají známek. Filatelistický trh trhá rekordy

Foto: Seznam Zprávy

David Kopřiva, soudní znalec a expert na filatelistický trh

Reklama

27. 5. 2020 15:00

Koronavirová krize nastartovala filatelistický trh – známky jsou považovány za spolehlivý investiční instrument. Roste po nich poptávka a s ní i ceny.

Článek

Americký aukční dům Kelleher prodal letos v květnu čínský aršík „Men Lai Fang“ z roku 1962 za 18 tisíc dolarů (450 tisíc korun). Jde o významnou a tradičně žádanou investiční položku, přesto její cena překvapila. Loni se prodávala nejvýš za 14 tisíc dolarů.

Podobných příkladů je řada. Třeba Britská Guiana, tzv. Cotton Reel z roku 1850, kterou v březnu nabízela vídeňská Classicphil Auction. Nenápadná zelená známka podražila od loňského roku z osmi na 11 tisíc eur (300 tisíc Kč).

Cenový skok o tři tisíce dolarů proti loňsku zaznamenala třeba také Rhodesie z roku 1910, ta se na Siegel Auctions v New Yorku tento měsíc prodala za rekordních 17 tisíc.

Nejsou to náhody. „Filatelie teď dosahuje rekordních cen,“ říká David Kopřiva, soudní znalec a expert na zahraniční filatelistický trh. Není to podle něj nic překvapivého. „Tržně posílena vyšla i ze všech předchozích krizí, válek a pandemií. Zejména takzvaná vysoká filatelie,“ dodává spoluzakladatel pražského Prestige Philately Clubu, exkluzivního uskupení bohatých českých sběratelů.

Známky, kterými se vysoká filatelie zabývá – tedy ty vzácné, prestižní a tradičně drahé, totiž podle Kopřivy netrpí ani v době kolísající ekonomiky cenovými turbulencemi. „Některé z nich setrvale již 150 let vykazují převis poptávky. U takové známky se nemůže stát, že by v roce 2012 stála 1900 dolarů, v roce 2015 jen 1100 dolarů a teď 1700 dolarů, jako se to děje například u unce zlata,“ srovnává Kopřiva.

K trvale rostoucím jistotám řadí nejpopulárnější známky, jako je Mauritius Post Paid, speciální kousky z někdejších koloniálních říší nebo vzácné evropské známky.

Koronavirové rekordy

Koronavirová krize letos nastartovala trh velmi rychle. Poptávka po známkách roste jak u nás, tak v zahraničí.

Čím je to způsobeno? Kupující jsou v dobách nejistoty ochotni sáhnout hlouběji do kapsy. K tomu se pojí faktor nižší nabídky, protože investoři teď svá portfolia mnohdy raději drží a čekají na další vývoj. Kromě toho – jak říká Kopřiva – teď o to víc platí, že jsou sbírky, které se „prostě drží a neprodávají“.

A konečně je tu zřejmě ještě jeden faktor: filatelisté či investoři mají při pandemii, jež utlumila většinu ekonomiky, na známky prostě víc času.

Na zahraničních aukcích, například v Londýně nebo Vídni, bylo už v březnu znát u vzácnějších známek zhruba desetiprocentní zvýšení cen. „Růst dobře dokládají i tisíce malých a středních položek. Na květnových aukcích ve Velké Británii a USA často vidíme proti roku 2019 výrazné zvýšení poměru dosažených kupních cen vůči cenám katalogovým,“ popisuje Kopřiva.

Ještě větší pohyb cen je znát v Česku, kde se k všeobecnému vývoji nabídky a poptávky přidává navíc vliv oslabující koruny. „Tuzemské ceny se u investičně zajímavého zahraničního materiálu i díky poklesu kurzu koruny zvedly až o třicet procent, poptávku to ale nijak neodrazuje,“ říká znalec.

Co se vyplatí?

Které známky jsou nejvhodnější k bezpečnému ukládání kapitálu v době krizí? „K dlouhodobým investicím lze doporučit zejména globálně likvidní známky s dostatkem tržních dat o jejich cenách a trendech. Takovými známkami jsou například Evropa do roku 1900, USA a kolonie, po kterých je dlouhodobá poptávka,“ říká Kopřiva, který se jako sběratel sám specializuje na rakouské známky z období 1850 až 1918.

Filatelistický zájem se ale vyvíjí. „Nově mezi vyhledávané položky patří také známky z Číny, Ruska, Indie a Austrálie. Vždy se ale jedná o vzácné kusy, s dobrým vlastnickým rodokmenem,“ vysvětluje Kopřiva.

Investorsky zajímavé mohou být i okrajové oblasti trhu. Za poslední tři roky zvedly svou hodnotu na dvoj až trojnásobek třeba známky prvorepublikového Československa. „O ty přitom v zahraničí není zájem, jejich hlavní sběratelská základna je tuzemská,“ říká Kopřiva.

Je přesvědčen, že filatelistický trh může vyjít z krize v ještě lepší kondici, než byl před ní. Filatelistické investice podle něj ohrožuje jen kurzové riziko a vysoké aukční provize. „Nikoli třeba odliv poptávky, kterou tu a tam pozorujeme u jiných komodit, například na základě růstu sazeb Federálního rezervního systému, výnosů dluhopisů a podobně,“ podotýká.

Vzácné a prestižní známky jsou podle Kopřivy vedle zlata „tradičně prověřeným bezpečným přístavem v těžkých časech“. A tak do vzácných a globálně likvidních kousků ukládají část svého majetku i movití byznysmeni, právníci nebo celebrity.

„Výhodou globální filatelie v současné situaci je také to, že celá branže je on-line a krize toto směřování ještě umocní. Sjednání obchodů, platby, přeprava, vše je velmi rychlé, jednoduché a diskrétní. Něco jako zavřené hranice u známek neexistuje,“ hodnotí odborník.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované