Hlavní obsah
To nejdůležitější pro vaše zdraví na jednom místě. Seznam Zdraví+ jen za 49 Kč měsíčně.

Ve stresu potřebujte od blízkých bezpečí, a ne amatérskou terapii, říká vědkyně

Foto: Zora Grossmannová

Profesorka Julie Vašků se už dvě dekády zabývá výzkumem stresu.

Co dělat proti stresu? Nepracujte na odstranění toho, co vás děsí, ale pěstujte to, co vás těší. Stres je normální reakcí organismu na pocit ohrožení, po každém takovém výkyvu ale musí přijít úleva a zklidnění nervů v bezpečí.

V článku se dozvíte:
  • Proč vědci upouštějí od dělení stresu na "dobrý" a "špatný"
  • Jak se dá trénovat odolnost vůči stresu
  • V čem můžou odolnost proti stresu podpořit blízcí lidé nebo i sociální sítě
Článek

Profesorka Julie Vašků vede tým, který zkoumá mimo jiné i to, jak na organismus působí stres a jak vzniká odolnost vůči němu. Podle moderních výzkumů neexistuje nic jako „dobrý“ a „špatný“ stres. Tělo navíc stresovou situaci vyhodnotí automaticky a stejně automaticky na ni i odpovídá.

Stresu se tedy vyhnout nedokážeme, můžeme ale posilovat a trénovat svou odolnost vůči němu: „Nejde o to nezažívat stres, ale nečelit mu sám. Laicky řečeno: Vystavujte se stresu, ale s někým, kdo vám kryje záda. A po náročné situaci si dopřejte uvolnění a radost,“ říká Julie Vašků.

Jak poznám, že jsem v nezdravém stresu?

Stres není dobrý a špatný, stres je jeden. Fyziologie definuje stres jako takzvanou adaptační reakci na okolní prostředí. Psychologie mluví o tom, že stres je reakce na okolní prostředí, v němž cítíte nekomfort. Zní to složitě, ale dá se to dobře zjednodušit: Pokud vám v tom je blbě, je to stres. Když to řeknu fyziologicky: Nemáme speciální hormony pro to, čemu se někdy říká dobrý a špatný stres, máme jedinou stresovou dráhu, která se buď aktivuje, nebo ne. Stres přitom může být velmi prospěšný.

Související témata:

Doporučované