Článek
Hnuli jste si se zády v bedrech, máte „housera“. Vzali jste si prášek na bolest, mázli se protizánětlivou mastičkou, ležíte v úlevové poloze a přikládáte suché teplo, třeba nahřívací polštářek. Dny běží, zásobujete organismus vitaminem B a hořčíkem, čímž byste trochu mohli zklidnit nervy, ale nelepší se to. Když už jsou to týdny, rozcvičit ani rozmasírovat to nejde, stále se pohybujete jak stroj se zarezlými panty. To je nejzazší chvíle, kdy navštívit odborníka.
„Nejvíce se dozvíme z magnetické rezonance - na té třeba neurolog uvidí buď na obrázku nebo v popisu, že tam je výhřez, útlak nervu či zúžení páteřního kanálu, posun obratlů… No, a to přicházíme na řadu my,“ vysvětluje neurochirurg Albert Štěrba v podcastu Marodi, který moderuje pediatr Cyril Matějka, na internetu známý jako Děckař.
V tomto díle seriálu odborníci mluvili o tom, jak účinně předcházet bolestem páteře, co se v ní děje, když některá z plotének vyhřezne a tlačí na okolní nervy a už se to nedá napravit rehabilitací. O čem dalším se v podcastu Marodi hovořilo?
Bochník chleba, kterému se uřízne patka
Ploténky si laik může představit jako houbovitou hmotu s gelovou výplní mezi obratli, díky níž je páteř ohebná. Při statických polohách, jako je třeba dlouhé sezení u počítače v práci, bývají ploténky stlačené a nedostatečně se vyživují.
A stejně jako zbytek těla, i ploténky časem stárnou, jsou křehčí, méně ohebné. Pak stačí nešikovně zvednout břemeno, neopatrně se otočit a ploténka vyhřezne. To znamená, že se její gelové jádro protlačí skrz trhlinu v jejím pevném vnějším obalu ven do páteřního kanálu, kde může utlačovat kolem vedoucí nerv, což hodně bolí. „Může to být brnění, bolest, pálení, šlehání, lidé to někdy ani nedokážou úplně popsat. Každopádně bolest vystřeluje až do nohy, dolů k patě a prstům,“ upřesňuje Albert Štěrba.
Když magnetická rezonance ukáže, že ploténka je vyhřezlá natolik, že by bylo dobré ji chirurgicky upravit, ocitne se pacient na operačním stole. Při výhřezu v oblasti beder leží na břiše, což je nejbezpečnější z hlediska míchy, ale zase může dojít ke zhmoždění páteřních svalů, s čímž pak musí pomoci správná rehabilitace. Při operaci bederní páteře z boku nebo přes břicho hrozí zase riziko poranění břišních orgánů, cév a nervů. Je-li výhřez v oblasti hrudní či krční páteře, operuje se většinou zepředu. Lékaři musí dávat velký pozor, aby nedošlo k poranění míchy.
„Udělám si relativně malý řez v zádech a jdu k té páteři, do páteřního kanálu, kde pod vakem, ve kterém jsou nervové kořeny, vidím ten výhřez. Má rosolovitý charakter nebo může být tvrdší, to je různé,“ popisuje neurochirurg, jak přesně operace probíhá, a pokračuje: „Část té ploténky, která je viditelně zdegenerovaná, chňapnu a odstraním, zbytek nechám. Já to připodobňuji k bochníku chleba - my ukrajujeme patku, ten výhřez, a zbytek bochníku tam zůstává,“ ukazuje na příkladu odborník.
Je třeba počítat s tím, že ani po operaci už se záda nedostanou do dřívější kondice. Ploténka se zajizví, ale už se nikdy zcela nezahojí. Odoperované místo navíc není chráněné před opakováním potíží - ploténka může znovu vyhřeznout.
Jak řešit bolesti
Rozhovory s odborníky o tom, jak řešit chronickou a intenzivní bolest.
Když je potřeba ploténku nahradit
Lékaři se snaží být při operacích páteře co nejméně invazivní. „Samozřejmě, pokud se ukáže, že se tam hýbou obratle, je tam posun nebo nestabilita, pak je potřeba větší zákrok. Obratle se zafixují pomocí titanových tyček a šroubů a místo té ploténky se tam může dát meziobratlová klec, která funguje jako lešení, kterým proroste kost a spojí obratle dohromady. Potom zůstává o něco větší jizva,“ vysvětluje Albert Štěrba s tím, že náhrada celé ploténky a šroubování obratlů se dělá u výrazně menšího počtu pacientů.
Pokud se spojují dva tři obratle, dělají operaci neurochirurgové, větší zásahy pak ortopedi či spondylochirurgové. „Po sešroubování menšího počtu obratlů nebývá výrazné omezení pohybu. Pacienti se mohou předklánět, rotovat, všechno. Ale měli by myslet na to, že už problémy s páteří zažili, takže do žádných extrémních akcí, jako je například bungee jumping, by se opravdu pouštět neměli. Alespoň v prvních letech po operaci,“ radí neurochirurg v podcastu.
Titanové výztuže se v páteři zpravidla nechávají, protože ničemu nepřekážejí: nepípají v rámech na letišti, nevadí ani na magnetické rezonanci. „A může se s tím i plavat; tak těžké, aby šel člověk ke dnu, to opravdu není,“ usmívá se lékař.
Několik týdnů večeře na stojáka
Po operaci bederní páteře odborníci doporučují tři čtyři týdny nesedět - výjimkou je snad jen toaleta. Záda by měla být rovná - takže nepředklánět se, nesedat do hlubokých gaučů a podobně. „Po operaci pacienti odjíždějí sanitkou domů, naše fyzioterapeutky je naučí, jak se z lehu dostat rovnou do stoje. Jedí vstoje na polohovatelných stolcích,“ vysvětluje lékař s tím, že kdo má za sebou stabilizaci páteře pomocí šroubů, ten si neposedí ještě déle - měsíc, dva. Opět připomíná, že při sezení se na ploténky vyvíjí největší tlak.
Dostat páteř znovu do formy po operaci je úkol vyžadující trpělivost: rehabilitace, pomalé rozhýbávání a následný pohyb, který by se měl stát každodenní součástí života - třeba jako čištění zubů. Prostě neodbýt si šest setkání s fyzioterapeutem s tím, že je hotovo. Nejzásadnější je každodenní rutina, kdy se na začátku naučíte od odborníka cviky dělat správně a budete v nich pokračovat doma, anebo třeba i v práci.
To je rada, již lze využít i pro prevenci zranění páteře. Aby se člověk všem výše popsaným událostem vyhnul. „Pohyb není dobrý jen pro páteř, ale i pro srdce, plíce a mysl,“ zdůrazňuje v rozhovoru s Cyrilem Matějkou neurochirurg Štěrba a vyndává jakýsi tahák, který dává svým odoperovaným pacientům.
„Chůze, prostě chodit, kam můžete. Případně lehký běh. Posilovací cviky jsou investicí do svalů, protože páteř drží i vazivové struktury, které neovlivníte přímo, ale právě přes svaly: zádové, břišní, hluboké svaly páteře,“ vyjmenovává lékař. A dodává, že posilovat je třeba rovnoměrně: vpředu i vzadu, aby vás to nikde nenaklánělo, aby jedna svalová skupina nepřevládala nad druhou.
Podcast Marodi
Všichni jsme někdy marodi. Pediatr Cyril Matějka známý ze sociálních sítí jako Děckař v podcastu vyvrací medicínské omyly. Chce po lékařích a dalších odbornících, aby bez latiny a zbytečných složitostí vysvětlili, co skutečně máme dělat pro své zdraví a co je k ničemu.
Pořad vychází v rámci rubriky Zdraví+ na webu Seznam Zprávy.
Podcast vychází každý druhý týden. Naleznete ho na Podcasty.cz, Spotify, Apple a na dalších podcastových platformách.













