Parodontóza: na kolik vás vyjde záchrana zubů

Zarudlé, mírně oteklé dásně. Občas krev na kartáčku, občas zápach z úst. To jsou typické příznaky počínající parodontitidy neboli parodontózy. Tohle chronické zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubů se nejčastěji poprvé objevuje u dospělých mezi pětatřiceti a čtyřiceti lety, nicméně postihnout může i mladší.

Vyšší riziko mají kuřáci, lidé s nedostatečnou ústní hygienou, diabetici a lidé s parodontózou v rodině. Na samém začátku parodontitidy je zánět dásní, který sám o sobě nemusí být nebezpečný. Bývá způsoben zubním plakem, který z největší části tvoří bakterie, částečně obsahuje také viry a plísně. Ten se ale dá odstranit mechanicky při správném čištění zubů.

Pokud každodenní ústní hygienu člověk podceňuje, zubní plak vlivem minerálů postupně ztvrdne a vzniká zubní kámen. Ten se začne usazovat v prostorách mezi zubem a dásní. Vznikají takzvané parodontální choboty, ve kterých se následně hromadí bakterie a zubní kámen. Zánět pak už není pouze na dásni, ale dostává se i do okolí, které tím může poškodit, včetně závěsného aparátu zubů, což jsou všechny tkáně, které obklopují zub.

V pokročilé fázi parodontitidy pacient přichází o kost v okolí zubu, což se projevuje jeho vikláním, změnou pozice a nakonec i vypadáváním. Není to přitom nevyhnutelné - i když člověk parodontózou onemocní, lze nemoc zcela vyléčit nebo ji v pokročilých stadiích alespoň zastavit. Přijít o zuby, což reálně hrozí, tak není nutné.

Základem je důkladná domácí péče o chrup, která ale zvláště u lidí s vyšším rizikem nebo už běžící parodontózy nestačí. Je třeba komplexní léčba, zahrnující kromě zubaře také dentální hygienu. A v pokročilejších stadiích je někdy nutný i chirurgický zákrok. Má to smysl nejen kvůli záchraně zubů, neléčená parodontitida může vést i k vážným zdravotním potížím.

„U pokročilé parodontitidy se do celého organismu krevním oběhem dostávají nejen bakterie, ale také jejich produkty - enzymy, toxiny a řada látek aktivujících imunitní systém. A jako třetí skupina mnoho regulátorů zánětu,“ varuje stomatolog Ladislav Korábek ze Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN před riziky. To znamená, že tělo je náchylnější k tomu, aby se v něm rozvinul nějaký zánět. Pokud se takové látky vytvářené bakteriemi dostanou krevním oběhem do nějakého orgánu, může parodontitida představovat velké riziko. Zvláště pokud je třeba srdce už nějak oslabené nebo má nějaký vrozený hendikep. Z dlouhodobého hlediska je zánět v těle vždy nebezpečný i pro zdravé orgány.

„Je možné prohlásit, že parodontitida ve vztahu k organismu škodí všemu, vždy a všude,“ říká stomatolog Korábek. Podle něj je už prokázané, že neléčená parodontóza může přispět k rozvoji diabetu, Alzheimerovy choroby, její vliv je znám u dalších degenerativních poruch nervové tkáně, u srdečního zánětu, u kožních chorob, u předčasného porodu a dokonce u některých sexuálních potíží. V případě mužů, kteří mají problémy s erekcí, může jejich problém ještě zhoršit.

Jak by tedy člověk měl parodontózu řešit? Počínající zánětlivé onemocnění dásní se projevuje především krvácením při čištění zubů, dále oteklou a zarudlou dásní, v některých případech se může objevit i zápach z úst. Lékaři mezi příznaky popisují také pocit „svědění“ nebo tlaku v dásních. Prvotní příznaky ale zároveň mohou být vcelku nenápadné. „Pacienti dlouho nemusí mít žádné obtíže, což je důvod, proč často přichází až v pokročilém stádiu,“ říká stomatoložka Kamila Cmíralová z pražské kliniky Dental Office H33.

Proto je tak důležité chodit na preventivní zubní prohlídky, během kterých lékař může odhalit zánět dásně a nasadit včasnou léčbu. „Při počátečních problémech je správná péče o dutinu ústní zcela zásadní. Za týden až deset dnů ustoupí zánět dásně, postupně mizí krvácení při čištění a dáseň se navrátí do původního stavu pevné růžové nekrvácející dásně bez otoku,“ říká stomatolog Ladislav Korábek.

Krvácení z dásní může mít i jiné příčiny, které je třeba vyloučit. Například příliš agresivní ústní hygienu, hormonální změny, užívání některých léků nebo jiné zdravotní problémy. Pokud krvácení trvá déle než pár dnů, je vhodné objednat se k lékaři a nečekat na další pravidelnou prohlídku. U zánětu dásní je důležité podchytit ho včas.

Zároveň pokud se projeví prvotní příznaky, není dobré se spoléhat na to, že přejdou pouze při používání volně prodejných přípravků, jako jsou zubní pasty a ústní vody, určené na parodontózu. „Takové přípravky jsou vnímány především jako pomocné - zvyšují účinek procesu čištění, zrychlují čištění zubů, mohou zlepšovat odolnost parodontu proti zánětu. Nejsou ale schopny samy o sobě problém řešit a vyřešit - tedy zachránit před parodontitidou,“ upozorňuje Ladislav Korábek.

Základem léčby je takzvaná nechirurgická léčba parodontitidy, kterou provádí jak zubní lékař, tak dentální hygienista. Jejím cílem je odstranit příčinu zánětu a umožnit dásním znovu přilnout k povrchu zubu. „Tato léčba zahrnuje instruktáž správné a důkladné domácí hygieny, odstranění zubního kamene nad i pod dásní, odstranění bakteriálního biofilmu, vyhlazení povrchu kořenů zubů,“ říká Kamila Cmíralová. Pokud se nepodaří zánět dásně včas zastavit, přechází do dalších částí závěsného aparátu zubů a časem se vyvíjí vlastní parodontóza, tedy zánět celého závěsného aparátu zubů.

Pokud tato konzervativní léčba nezabírá a parodontitida postupuje dál, je třeba zvolit chirurgickou metodu léčby. Moderní parodontologie je poměrně šetrná a není nutno velkých operačních zákroků, byť bez chirurgických postupů se v pokročilejších stádiích neobejde. Pokroky v léčbě jsou zejména v regenerativních technikách, kdy lze obnovit tkáň dásně, a také ve vývoji biomateriálů při léčbě používaných.

Chirurgickou léčbu může parodontolog navrhnout tehdy, pokud přetrvávají parodontální choboty hlubší než 5 milimetrů, ubývá kosti kolem zubů, zánět přetrvává i po konzervativní léčbě, případně není možné okolí zubu důkladně vyčistit běžnými výše zmíněnými postupy. Hlavním cílem léčby je obnova poškozených tkání a zachování ohroženého zubu. „Účinnost takového postupu je vysoká, ale výsledek může komplikovat například cukrovka, kouření a především to, že se nedaří zuby čistit a vyčistit,“ říká Korábek.

Nejčastější metodou je laloková operace, která se provádí s lokálním umrtvením. Při ní lékař odklopí dáseň, aby měl přímý přístup ke kořenům, které musí vyčistit, a postižené tkáni, kterou se pokusí odstranit, stejně jako bakteriální povlaky a zubní kámen z míst, která nejsou běžně dostupná při klasickém čistění. Poté se dáseň vrátí na své místo a zašije.

Po operaci může být místo několik dnů citlivé, mírně oteklé, případně trochu krvácet. Pokud nenastanou komplikace, většina pacientů se vrací k běžným aktivitám během tří dnů. Je ale třeba počítat s tím, že celkové hojení trvá několik týdnů. Během něj jsou třeba kontroly u lékaře a posléze důkladná péče o zuby. Nelze bohužel spoléhat na to, že pokud byla parodontitida v pokročilém stádiu, vše se tím zázračně opraví.

V některých případech lze přistoupit k regenerativní chirurgii parodontu, jejímž cílem je podpořit obnovu ztracené kosti a závěsného aparátu zubu. Takovou metodou je i kostní augmentace neboli doplňování například pomocí kostních štěpů. „Je vhodná zejména u pacientů s lokalizovanými kostními defekty, kde existuje šance na regeneraci. Můžeme pro to využít vlastní kost pacienta, pro tyto účely dokonale upravenou kost z prasete nebo krávy, případně existují i syntetické materiály,“ doplňuje Cmíralová.

Dalším řešením následků parodontitidy může být plastika dásní, ke které se přistupuje v případě jejich ústupu a obnažení kořene zubu. Ten může způsobovat citlivost na chlad, teplo, nebo i dotyk, hrozí tu také vyšší riziko vzniku kazu kořene. Důvod může být ovšem také estetický. Než se k tomuto zákroku přistoupí, musí být zánět zaléčený. K plastice se využívá nejčastěji vlastní tkáň pacienta, která se přenáší z horního patra.

Operace neudělá běžný zubař, provádí ji stomatolog, který se zaměřuje na parodontologii a chirurgii v dutině ústní. Pokud váš lékař usoudí, že je již třeba zákroku, měl by doporučit specialistu, kterého navštívit. V některých případech se můžete objednat ke specialistovi i přímo, zejména na soukromých klinikách.

Některé základní zákroky přitom hradí zdravotní pojišťovny, ty složitější si pacient musí zaplatit sám. Záleží ale vždy na konkrétním výkonu, jeho rozsahu a případně použitém materiálu. Může jít o jednotky až nižší desítky tisíc korun.

V současné době neexistuje žádná „kouzelná pilulka“, která by zajistila, že pokud člověk o zuby řádně nepečuje, nevznikne zánět dásní a následně parodontitida. Někomu se i se špatnou péčí o chrup vyhne, ale spoléhat se na to nedá. Ačkoli se objevuje mnoho poznatků o tom, proč a jak nemoc vzniká, neplyne z toho žádné nové převratné doporučení. „Při léčení je stále rozhodující správná domácí péče. V současnosti je ale možné využít například některá probiotika, která mohou mít při jinak dobré domácí péči doplňující pozitivní vliv,“ dodává dílčí radu na základě poznatků z posledních let Ladislav Korábek. Ty si člověk může koupit v lékárně, předtím je ale vhodné se o jejich použití poradit s lékařem, který by měl poradit, jak se vyznat v jejich nabídce.