Článek
Ceny plynu jsou na tříletím maximu, přitom je ho na světě dostatek a výpadek menší části evropských dodávek se již podařilo saturovat ze Spojených států. Trh s kapalněným zemním plynem totiž ovládá panika. Předseda představenstva Pražské plynárenské ale věří, že ceny začnou padat.
Meteorologové totiž věští teplou zimu a Němci se opřou do plnění svých plynových zásobníků. „Spotřeba nebude moc vysoká. Druhá věc je, že v říjnu ještě Němci musí nakupovat plyn do zásobníků, aby je naplnili. Takže po říjnu by teoreticky měl klesnout tlak na vysokou cenu,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys.
Česká republika je na tom se zásobami plynu na zimu v evropském srovnání ještě dobře. Naopak Polsko je na tom hůř, i když má zásobníky naplněné na více než 90 procent.
Poslední dobou se množí zprávy o tom, jak jsou evropské a české zásobníky plynu poloprázdné. Jak je podle vás tato situace závažná?
Když to vezmu z pohledu České republiky, tak my jsme na tom relativně dobře. Naplněnost zásobníků v Česku je 75 procent. Nemůžeme se dívat jen na procento naplněnosti, ale i na to, co to znamená, protože v každé zemi máme jinak velké zásobníky. My už tam máme 34 TWh, a když si vezmeme, že naše spotřeba je 80 TWh za rok, je to zhruba třetina. Takže my zimu přečkáme v pohodě, i kdyby byl nějaký velký problém.
Jak na tom budou ostatní státy? Třeba Německo má uskladněno 57 procent své kapacity zásobníků. Polsko naopak na nějakých 98 procent.
Polsku to nepomůže, protože vzhledem ke spotřebě mají ty zásobníky tak malé, že to je víceméně bezvýznamné. Co se týká Německa, tak mají uskladněno nějakých 140 TWh a jejich roční spotřeba je 850 TWh, takže poměr je relativně špatný. Ale na druhou stranu, v Rakousku, na německo-rakouských hranicích, jsou zásobníky plynu, které mají vývod jak do Německa, tak do Rakouska.
Rakouské zásobníky jsou naplněné na 68 procent, to znamená, že mají uloženo 68 TWh, ale jejich roční spotřeba je 74 TWh. Velká část z tohoto plynu je určena pro Německo. Vzhledem k předpisům mají v Německu ještě měsíc na to zásobníky doplnit, takže se do toho teď opřou. V září a říjnu budou hodně plnit. Nebál bych se, že ty zásobníky budou na tu zimu poloprázdné.
Když se podíváme na válku v Perském zálivu, kdo na ní nejvíc vydělá? Američané, protože nahradili chybějící dodávky LNG a prodávají ho za vysoké ceny.
Zaplněnost zásobníků v Evropské unii nižší než v předchozích letech. Jak se to propíše do cen plynu v příštích měsících?
Záleží, jaká bude zima. Současná cena je vyhnaná panikou a válkou v Perském zálivu. Ale na druhou stranu, když si vezmeme, že Spojené státy nahradily dodávky, které vypadly v Perském zálivu, bilančně nemáme nedostatek plynu. Je jen otázka času, kdy cena spadne dolů. Myslím si, že cena nebude řízena naplněností nebo nenaplněností zásobníků, ale spíš traderským apetitem. Když to řeknu natvrdo: záleží, jestli si USA otevře dlouhou pozici. Myslím, že v současné době ji asi už mají otevřenou, tak ta cena plynu a cena ropy půjde dolů.
Evropa z oblasti Perského zálivu zas tak moc plynu neodebírala, přesto jeho ceny vyskočily. Čím je to dáno?
Trh s LNG je celosvětový. Je jedno, jestli z Perského zálivu loď pojede do Číny, nebo do Japonska, nebo do Evropy. Dokonce se lodě třeba v půlce cesty otočí a jedou zpátky na druhou stranu kontinentu. Nárůst ceny je daný spíš panikou, LNG terminálů je dostatek, počet lodí za poslední roky výrazně stoupnul, a ještě budou další, takže kapacita na převoz LNG je obrovská.
Evropa má desetinásobné ceny elektřiny oproti Spojeným státům, s plynem je to podobně. Čím je daný tento rozdíl?
Američané nejdřív uspokojí svoji potřebu, protože mají nadbytek plynu, a teprve ten nadbytek oni vyváží ven. A mají tam substituty. Pořád nezavřeli uhelné elektrárny a když je pro ně ekonomicky výhodnější pálit uhlí než plyn, tak pálí uhlí. Plyn má v Americe vnitřní konkurenci v uhlí anebo v ropných produktech, takže jeho cena si nemůže dovolit vyletět tak nahoru. Protože v okamžiku, kdy se to stane, zavřou plynové elektrárny a pustí uhelné.
Když se podíváme na válku v Perském zálivu, kdo na ní nejvíc vydělá? Američané, protože nahradili chybějící dodávky LNG a prodávají ho za vysoké ceny.
Ceny plynu v Evropě jsou nyní na tříletém maximu. Co se bude s cenou dít dál?
Myslím si, že ceny plynu půjdou výrazně dolů. Otázka je, jak rychle a v jakém horizontu. Jestli to bude v horizontu týdnů, měsíců nebo let. Určitě půjdou dolů, až se tohle všechno uklidní. Je ale důležité dodávky diverzifikovat, což Evropa dělá – nalezišť, LNG terminálů a lodí je dostatek. Současná cena je dána panikou, na které vydělá jen velmi malá část spekulantů.
Mohou současné situace využít, nebo třeba i zneužít, nějací jiní dodavatelé. Mluví se o Kanadě, nebo může to být třeba i Rusko, byť na jeho plyn má Evropská unie vypsané sankce.
Trochu si evropskými nařízeními svazujeme nohy. Pokud je cena vysoká, tak se vždycky vyplatí investovat. Nemůžeme se divit Kanadě, že investuje do LNG terminálů a bude nám ho prodávat. To na druhou stranu v delším horizontu bude znamenat, že bude přebytek plynu a že cena půjde dolů. Je to v podstatě zásada trhu a je to dobře. Trh si s tím poradí.
Jak zvládáte celou tuhle „krizi“ v Pražské plynárenské? Museli jste kvůli tomu třeba některé věci přehodnotit?
Naše strategie je nakupovat v delším horizontu dopředu, krize nás úplně nepohltila v celém důsledku. Nemuseli jsme dělat žádná extrémní opatření. Stáhli jsme jenom ty nejlevnější produkty, co se týká fixací. Uvidíme, jak dlouho to ještě potrvá. Já jsem optimista, že cena půjde dolů. Jestli to budou měsíce, tak se bude muset zdražit i pro domácnosti. Co se týká firem, tak ty nakupují většinou rok dopředu. Ty to chytne ve velkém.
Máte na mysli i domácnosti na produktech na dobu neurčitou, které jste zatím od ledna nechali na stejné úrovni?
My se snažíme tento produkt nezvyšovat. To je vždycky až ta poslední možnost.
Pražská plynárenská má pronajatou kapacitu v zásobnících, kterou plníte. Jak ji nyní plníte?
Aktuálně do konce měsíce budeme mít naplněno 100 procent. Teď jsme ještě dokupovali kapacitu v zásobnících, která někomu jinému propadla, protože nebyly naplněné. My jsme si je koupili, a ještě budeme něco plnit. Budeme mít víc kapacity, než jsme plánovali. Pro naše zákazníky máme plynu dostatek.
Dokupování kapacity v zásobnících jste plánovali už před tím, než začala Hormuzská krize, nebo je to reakce právě na ni?
Byla to reakce na cenu těch zásobníků, protože byly velmi levné oproti standardní ceně. Dokonce jsme měli malou část i zadarmo. Takže jsme si je pronajali a naplníme je naším plynem, aby byly na zimu připraveny.
Jak se vyšší ceny elektřiny a plynu projeví v příštích měsících v inflaci?
Co se týká domácností, tam to zpoždění bude velké, v následujících měsících by se určitě projevit ještě nemělo. Ale řekl bych, že firmy začnou od Nového roku brát dražší plyn a elektřinu. A tam si myslím, že se to v inflaci bohužel projeví.
Jak vyšší ceny energií mohou ovlivnit celou ekonomiku průmyslové země, jako je Česká republika?
Část firem se snaží opustit Evropskou unii. Takže je to asi jedna z posledních kapek pro rozhodování některých firem, jestli zůstat v Evropě, nebo se přestěhovat do Ameriky, nebo se přestěhovat někam do Asie. Bohužel si tady podřezáváme větev sami.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) se před týdnem nechal slyšet, že stát v případě vyššího růstu připraven do cen energií zasáhnout, ať už zastropováním nebo nějakým jiným způsobem. Je to podle vás nutné? A kde je případně cenová hranice, která by už pro běžné spotřebitele, hlavně domácnosti, nemusela být zvládnutelná?
Zatím to není úplně na stole. Není to otázka ceny, ta už je dostatečně vysoká. Ale je to otázka času, kdy ceny energií začnou padat. Pokud nepůjdou dolů, vláda to podle mě bude brát jako poslední možnost, jak zatáhnout za ruční brzdu na inflaci. Myslím, že s tímhle vyčkají, ale nebudou to brát lehkovážně.
Kde je ten časový horizont, kdy už by se o nějakém cenovém stropu mělo uvažovat?
Musíme zohlednit i to, že během války v Perském zálivu bylo velmi teplé léto v Asii a Čína měla velkou nadstandardní spotřebu plynu. Teď uvidíme, jestli ty zimní měsíce v Americe, v Evropě a v Číně budou relativně teplé, což se zatím předpovídá. Spotřeba tak nebude moc vysoká. Tlak na snížení ceny bude. Druhá věc je, že v říjnu ještě Němci musí nakupovat plyn do zásobníků, aby je naplnili. Takže po říjnu by teoreticky měl klesnout tlak na vysokou cenu a mohly by ty ceny jít zase dolů. Pokud se tohle všechno nasčítá a nepřijde nějaký další problém – válka nebo eskalace v Perském zálivu, tak si myslím, že v listopadu, v prosinci by ty ceny měly jít dolů.
