Článek
O těžbě uhlí a výrobě elektřiny v hnědouhelných elektrárnách se v Česku mluví nejčastěji v souvislosti s ukončováním výroby a ekonomické neatraktivitě celého byznysu. Obzvlášť v letních měsících výroba elektřiny v uhelných elektrárnách klesala a s ní i těžba.
Krize v Perském zálivu ale obrátila tento trend naruby. Uhelné elektrárny tradičně v letních měsících svou výrobu utlumují kvůli nižší spotřebě elektřiny i tepla na vytápění a také ve prospěch vyšší výroby hlavně ze solárních zdrojů.
V letošním červnu ale podle zprávy Energetického regulačního úřadu vzrostla výroba elektřiny v uhelných elektrárnách meziročně o 93 procent z loňských 840 gigawatthodin na 1622 gigawatthodin v roce 2026. Za letošní první pololetí se z uhlí vyrobilo o osm procent elektřiny více než ve stejném období minulý rok.
Vyšší čísla potvrzují sami výrobci, včetně toho největšího, skupiny ČEZ. „V pololetí jsme v uhelných zdrojích vyrobili o pět procent elektřiny více, ziskovost ale klesla ze čtyř miliard na 1,4 miliardy korun. Tedy o 65 procent. Za celý rok očekáváme pak výrobu vyšší o devět procent,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
K citelnému nárůstu došlo i u Sokolovské uhelné. „V případě výroby elektřiny v komplexu ve Vřesové došlo v letních měsících k nárůstu objemu elektřiny oproti roku 2025 cca o 40 procent v celém období červen–srpen 2026. Elektrárna Tisová měla v letním období odstavené oba bloky, k uvedení do provozu došlo počátkem září,“ popisuje Pavel Tomek, předseda dozorčí rady skupiny Sokolovská uhelná a SUAS GROUP.
Spolu s výrobou roste logicky i těžba uhlí. Podle statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu se v prvním pololetí letošního roku vytěžilo celkem 13,04 milionu tun hnědého uhlí, což je o čtyři procenta více než loni. Nejvyšší nárůst je patrný v červnu, kdy se vytěžilo 1,77 milionu tun uhlí, což je meziročně o 44 procenta více.
„Lze konstatovat, že oproti plánu schválenému v prosinci 2025 dochází pro rok 2026 k nárůstu objemu těžby celkem cca o 25 procent,“ říká Tomek.
Naopak těžba černého uhlí v Česku letos definitivně skončila. Vytěžilo se pouze 54 tisíc tun, které připadají na leden, neboť 4. února se zavřel poslední černouhelný důl na Karvinsku.
Na vyšší těžbu a spotřebu uhlí má vliv především dění v oblasti Hormuzského průlivu. Omezení dopravy zemního plynu z Blízkého východu do Evropy a Asie se projevuje růstem velkoobchodních cen plynu na evropských trzích, což zvyšuje i cenu elektřiny.
Do ceny elektřiny vyráběné z uhlí se značně promítá cena emisní povolenky, která se nyní drží nad 80 eury. Elektřina na velkoobchodním trhu nyní stojí přes 130 eur za megawatthodinu. O tom, jestli bude elektrárna vydělávat či prodělávat, rozhoduje rozdíl mezi cenou elektřiny na velkoobchodním trhu a cenou povolenky. Díky vyšší ceně elektřiny a stabilní povolence je tento rozdíl nyní větší a elektrárny tak vydělávají.
„Když elektřinu prodáváme, nakupujeme i povolenky, abychom si ‚zamkli‘ marži u uhelných elektráren. Díky vzedmutí cen elektřiny a poklesu cen povolenek se nám během jara podařilo na rok 2027 marži zafixovat a zlepšit tak jejich ziskovost,“ popisuje Kříž.
Podle expertů jde ale jen o dočasnou tržní situaci a dopad konfliktu na Blízkém východě. Neznamená to, že by měly uhelné elektrárny vydržet v provozu déle, než jak ukazují predikce.
„Pro rok 2029 se už ale prodejní ceny elektřiny a povolenek dost přibližují. Po roce 2030 už efektivita uhelných zdrojů klesá. Tak to vidí trh,“ říká Kříž.
Delší výhled budoucího provozu uhelných elektráren se proto nijak nemění. „Není to tak, že v reakci na momentální situaci na trhu bychom investovali do něčeho nového nebo prodlužovali životnost těchto elektráren. Pořád počítáme s tím, že kolem roku 2030 dojde k tomu, že je budeme odstavovat, protože z ekonomického hlediska už se je nevyplatí provozovat,“ potvrzuje Kříž.
Jeden ekonomicky příznivý rok tak není z celkového pohled relevantní ani podle Sokolovské uhelné. „Z pohledu na aktuální situaci vnímáme ekonomicky udržitelný provoz těžby a uhelných elektráren pro rok 2027, ale v žádném případě nelze dovozovat a predikovat, zda tento stav bude přetrvávat do roku 2028 či dokonce na období delší,“ říká Tomek.
Sokolovská uhelná nyní předpokládá, že výrobu elektřiny z uhlí ukončí v letech 2029 až 2031, ČEZ vidí budoucnost svých uhelných elektráren ještě kolem roku 2035.
Výpadky v dodávkách plynu přes Hormuzský průliv podle Mezinárodní agentury pro energii letos zvedne cenu celosvětovou poptávku po uhlí. Agentura předpokládá, že se zvýší o 1,2 procenta a globální spotřeba dosáhne rekordních 8,94 miliardy tun.
