Článek
Několik desítek odborářů s červenobílými transparenty s nápisy „Stop legalizaci švarcsystému“ a dalšími hesly kritizujícími navrhovanou změnu zákoníku práce se ve středu ráno fotilo před budovou Poslanecké sněmovny na pražském Malostranském náměstí. Krátce poté zcela zaplnili historickou Konírnu, v níž zasedá Výbor pro sociální politiku. Návštěvníci, kteří se do místnosti nevešli, pak jednání sledovali z přilehlé dvorany.
Před poslanci své námitky vůči novele zákoníku práce přednesla i šéfka odborů v Nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně Martina Hvozdenská. „Vždycky jsem si myslela, že stát má dělat legislativu, která umožní, aby se lidem lépe žilo. Lidem, ne firmám,“ zdůraznila.
A v čem je problém? Spor se vede o navrhovanou změnu definice závislé práce, podle níž se posuzuje, zda osoba samostatně výdělečně činná podniká pouze formálně a ve skutečnosti vykonává práci jako zaměstnanec v rámci takzvaného švarcsystému.
Švarcsystém
Švarcsystém je nelegální forma práce, kdy firma využívá OSVČ (živnostníka) na činnosti, které mají znaky klasického zaměstnání (podřízenost, pevná pracovní doba, místo, používání firemních prostředků), ačkoli navenek vystupuje jako obchodní spolupráce na fakturu. Cílem je obejít placení sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance, což je zakázané a postihované vysokými pokutami, protože se jedná o nelegální zaměstnávání.
Název „švarcsystém“ vznikl podle jména podnikatele Miroslava Švarce, který tento způsob neformálního zaměstnávání v 90. letech 20. století v Česku poprvé systematicky zavedl v oboru stavebnictví.
Vládní návrh rozšiřuje současné čtyři znaky závislé práce na šest podmínek, které by ale musely platit současně. Nově by se mělo posuzovat mimo jiné i výkon práce v pracovní době. Odboráři tvrdí, že tuto podmínku bude velice snadné obejít a vláda tak fakticky švarcsystém zlegalizuje.
„Výsledkem bude velmi konkrétní a přesný návod, jak se dostat ven ze závislé práce a bezpečně, bez rizika nějakých postihů, zaměstnávat lidi na IČO. Problém je právě v těch čtyřech doprovodných znacích, které se tam doplňují a u kterých bude platit, že musí být všechny společně naplněny, aby se nově jednalo o závislou práci. To není jenom nějaké zpřesnění,“ prohlásil právní poradce Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Stránský.
Podle některých ekonomů je navrhovaná změna špatná jak pro zaměstnance, kteří ztratí výhody a jistoty řádného smluvního zaměstnání, tak i pro stát, protože takto vzniklí pracovníci na IČO odvádí do státní kasy méně peněz.
Vládní návrh před poslanci podpořil ministr práce a sociálních věci Aleš Juchelka z hnutí ANO. Na kritiku odpověděl, že švarcystém zůstane nelegální i po přijetí navrhovaných změn.
„I když si bude zaměstnanec rozhodovat o pracovní době sám, tento znak (závislé práce, pozn. red.) se naplní. Takže tady skutečně dochází k posunu výkladu toho, co tato novela zákoníku práce přináší, někdy z emotivních důvodů, jindy z neznalosti,“ prohlásil ministr.
Odboráře ani opoziční politiky Juchelkovy argumenty nepřesvědčily. „Debata mi přišla trochu zmatená. Ministerstvo drží svou linii a naše argumenty nepřipouští. To nás mrzí, protože už nevíme, jak dosáhnout toho, aby je vzali vážně,“ říká analytička ČMKOS Martina Kolářová Veverková.
Během více než čtyřhodinové debaty se členové sociálního výboru přeli také o navrhované snížení podpory v nezaměstnanosti, která je součástí stejného návrhu jako změna definice závislé práce.
Se snížením podpory nesouhlasí vládní hnutí SPD a právě hlasy dvou jeho poslankyň Lucie Šafránkové a Ireny Němcové nakonec ve výboru koalici chyběly ke schválení novely. Se změnou definice závislé práce přitom SPD problém nemá.
„Já jsem vždycky bojovala proti švarcsystému a budu i nadále. Ale nevnímám to tak, že by ta změna uvolnila prostor pro další švarcsystém,“ řekla Seznam Zprávám byznys Šafránková. „Kdyby se ale ukázalo, že to tak je, tak my jako SPD budeme první, kdo bude křičet, aby se to vrátilo zpátky,“ dodala.
Novelou zákoníku práce se nyní budou poslanci zabývat ve druhém čtení na jedné z příštích schůzí Poslanecké sněmovny.
