Hlavní obsah

Zelené změny si vyžádají vyšší daně, připravuje ministr Brity

Foto: Profimedia.cz

Britský premiér Boris Johnson se nechal vyfotit, jak nabíjí auto před svým sídlem v Downing Street 10 (Ilustrační fotografie).

Reklama

20. 10. 14:18

Spojené království možná čeká nutnost zvýšení daní nebo snížení veřejného financování. Neobejde se bez toho dodržení plánu na dramatické snížení emisí britské ekonomiky. Varuje před tím ministerstvo financí.

Článek

Britská vláda se rozdělila v otázce ceny za dekarbonizaci, píše deník The Times v prvním odstavci článku o úterním varování ministerstva financí. Jeho hlavním sdělením je, že náklady na realizaci ekologického plánu bude potřeba uhradit z daní nebo škrtů, které se negativně dotknou životů běžných lidí. Premiér Boris Johnson přitom dosud naznačoval, že větší nepříjemnosti kvůli přechodu na nízkoemisní model Britové nepocítí.

Timesy proto píší o novém výrazně „skleslejším tónu“ ministerstva financí, který střídá „empatické sliby“ premiéra o tom, že Britové kvůli dodržení klimatických závazků „nebudou muset obětovat věci, které milují“ a že ekonomice „zelená průmyslová revoluce“ nakonec bude prospěšná.

Ministr financí Rishi Sunak v oficiálním dokumentu například varuje, že na základě stávajících plánů bude muset vláda řešit díru v rozpočtu v hodnotě 37 miliard liber ročně kvůli ztrátám financí z daní z paliv.

Dokument mimo jiné přímo zmiňuje, že financování dekarbonizace si „možná“ vyžádá dotování z „dodatečných daní“ nebo „škrty z jiných oblastí“. Rozhodnutí vlády k přechodu na nízkoemisní režim může mít potenciálně významné dopady na fiskální pozici Spojeného království, píše se dál v dokumentu.

Vysoké britské ambice

Klimatické cíle mají v současnosti podobu příslibu snížení emisí v porovnání s rokem 1990 o 68 % do roku 2030 a o 78 % do roku 2035. To je podle Timesů jeden z nejpřísnějších cílů ze všech zemí na světě.

Dosud emise poklesly už o 44 %, což bylo podle deníku nicméně dosaženo hlavně změnami, které měly malý dopad na běžný život. Šlo zejména o nahrazování uhlí plynem a podporu větrných a solárních elektráren. Nastal ale čas, kdy bude třeba sáhnout po razantnějších opatřeních.

V úterý vláda oznámila konkrétní investice, k jakým se uchýlí ve snaze dosáhnout vytyčených cílů. Na dekarbonizaci ekonomiky chce dát 26 miliard, přičemž peníze mají přitéct na podporu jaderné energetiky, zateplování domů a nových nabíječek pro elektrická auta. Prodej všech benzinových i naftových aut bude totiž, jak už vláda rozhodla v minulosti, po roce 2035 zcela zakázán.

Do „zelených technologií“ a inovací včetně programu na vývoj lapačů CO2 přímo ze vzduchu dále ministři slíbili dát dalších 500 milionů liber. Dalších 124 milionů vláda přidá na vysazování nových stromů a obnovu rašelinišť.

Půjčovat si vláda nechce

Ministerstvo v dokumentu dále vylučuje, že zelený přechod bude řešit půjčkami. „Snaha přenést výdaje na budoucí generaci daňových poplatníků skrze půjčky by nebylo konzistentní s mezigenerační férovostí a fiskální udržitelností. A to může také zvýšit ekonomické náklady přechodu.“

Timesy jako další bod na seznamu těžkostí, které bude muset Británie překonat, jmenují fakt, že vláda v plnění plánu do velké míry závisí na soukromém sektoru. Ministerstva předpokládají, že privátní sektor do zeleného přechodu díky grantům investuje do roku 2030 90 miliard liber. Tento posudek se ale zakládá na nejistém předpokladu, že se do toho společnostem bude chtít.

Zmiňovaná změna tónu od slibů, že se změny obyčejných lidí až tak nedotknou, k varování, že se možná budou muset zvýšit daně, navíc přichází v těžké ekonomické době. Británie se potýká s energetickou a potravinovou krizí, která se může v příštích měsících ještě prohloubit. Boris Johnson ale na druhou stranu na začátku listopadu hostí klimatický summit COP26 v Glasgow, kde chce být ostatními zeměmi viděn jako lídr, který to myslí se zeleným přechodem vážně.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované