Hlavní obsah

Studie NASA přišla s vysvětlením, proč se Země rychle otepluje

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

17. 6. 22:25

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Článek

„Rozsah nárůstu je bezprecedentní,“ uvedl Norman Loeb, vědec NASA a hlavní autor studie, která byla tento týden zveřejněna v časopise Geophysical Research Letters. Země se podle Loeba otepluje rychleji, než se očekávalo, informoval web Washington Post.

Pomocí družicových dat vědci změřili tzv. energetickou nerovnováhu Země - rozdíl mezi tím, kolik slunečního záření planeta pohltí a kolik jej infračerveným zářením emituje zpět do vesmíru. Míra a rychlost planetárního oteplování na míře energetické nerovnováhy Země přímo závisí.

„Pokud dojde k pozitivní nerovnováze a Země absorbuje více tepla, než kolik ho ztrácí, je to první krok ke globálnímu oteplování. Je to znamení, že Země získává energii,“ řekl Stuart Evans, klimatolog z Univerzity v Buffalu.

Tato nerovnováha se mezi lety 2005 a 2019 zhruba zdvojnásobila, zjistila studie. „Je to obrovské množství energie,“ řekl Gregory Johnson z pacifické laboratoře pro životní prostředí Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který je spoluautorem studie. Nárůst energie podle Johnsona odpovídá tomu, jako by každý člověk na Zemi používal najednou 20 elektrických konvic na čaj.

Země podle WP přijímá ze Slunce přibližně 240 wattů energie na metr čtvereční. Na začátku zkoumaného období, v roce 2005, vyzařovala zpět asi 239,5 těchto wattů - což vytvářelo pozitivní nerovnováhu asi půl wattu. Na konci tohoto období, v roce 2019, se tento rozdíl téměř zdvojnásobil na přibližně 1 celý watt na metr čtvereční.

Většinu tohoto tepla, přibližně 90 %, pohlcují oceány. Když vědci porovnali satelitní data s údaji o teplotě ze systému oceánských senzorů, došli k podobnému vzorci. Shoda mezi soubory dat předčila očekávání, uvedl Loeb.

„Skutečnost, že použili dva různé přístupy a došli k takřka stejným výsledkům, je docela pozoruhodná. To dodává zjištěním velkou důvěru,“ řekla Elizabeth Maroonová, klimatoložka z Wisconsinské univerzity v Madisonu.

Co je příčinou zrychlení?

Studie poukazuje na pokles oblačnosti a mořského ledu, které odrážejí sluneční energii zpět do vesmíru, ale i na nárůst skleníkových plynů vypouštěných lidmi. Ten totiž podle webu nevládní neziskové organizace AMO může být „hlavní příčinou vzniku energetické nerovnováhy, neboť snižuje objem tepelného záření emitovaného Zemí zpět do kosmu a vede k akumulaci přebytečné energie“.

Podle výzkumníků je však obtížné určit, zdali za zrychlením oteplování stojí změny způsobené člověkem, či cyklické výkyvy klimatu. „Všechny (důvody) se tak trochu mísí dohromady,“ řekl Loeb, který dodal, že k určení míry přispění jednotlivých faktorů je zapotřebí dalšího výzkumu.

Zkoumané období se podle webu Seattle Times překrývalo s výkyvy klimatu, které v tomto zrychlení mohly hrát významnou roli, včetně silného jevu El Niño v letech 2014 až 2016. Podle Johnsona to však neznamená, že by lidé byli z obliga. „Za část z toho jsme zodpovědní my. Jen není jasné, jak moc,“ řekl Johnson.

Vědecký pracovník Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) Kevin Trenberth řekl, že výsledky studie nejsou vzhledem k těmto klimatickým výkyvům nijak zvlášť překvapivé. Patnáct let však podle něj není dostatečně dlouhá doba.

„Bez ohledu na velikost nebo důvody zrychlené nerovnováhy je zásadní skutečností, že je pozitivní. Je to znaménko, na kterém zde záleží. Skutečnost, že je pozitivní, znamená, že skutečně dochází ke globálnímu oteplování,“ řekl Trenberth.

„Toto dodatečné teplo, zejména v oceánech, bude znamenat intenzivnější hurikány a vlny mořských veder. Doufám, že oteplování nebude pokračovat tímto tempem. Není to dobrá zpráva,“ řekl Loeb.

Podle Johnsona by se nerovnováha mohla v některých konkrétních letech zmenšit, obecná dlouhodobá trajektorie se ale podle něj zdá být vzestupná. Sledování energetické nerovnováhy na Zemi pomůže vědcům lépe porozumět klimatickým změnám,“ řekl Johnson.

Jiné běžné ukazatele, jako je teplota vzduchu, zachycují pouze zlomek účinku slunečního tepla. Energetická nerovnováha podle Johnsona měří „celé množství tepla, které se dostává do klimatického systému“.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované