Článek
Lashkari Bazar, místními nazývaný Qala-e-Kohna nebo také Jižní palác, se stal domovem stovek lidí, kteří uprchli před ozbrojenci Tálibánu. Teď přežívají v ruinách tisíc let starého královského města ležícího v jižním Afghánistánu.
Dechberoucí jílovitý komplex vyčnívá z útesů podél řeky Hílmand a je připomínkou dávné minulosti. Archeologové se obávají jeho postupného rozkladu. Stal se cílem lupičů, v jeho areálu rostou provizorní stavení uprchlíků, ohrožující mohou být i záplavy.
Provincie Hílmand patří dlouhodobě k baštám Tálibánu, odehrály se tu stovky střetů mezi ozbrojenci hnutí a vojenskými jednotkami USA či Británie. Po odchodu amerických vojáků si správu přebírá afghánská vláda.
Kritici stažení zahraničních vojsk z Afghánistánu varují, že se povstalci budou chtít znovu chopit moci, a očekávají v oblasti další boje.
Desetiletí konfliktů přispěla v Afghánistánu k rozšíření chudoby a nedostatku potravin. Od října byly kvůli přibývající agresi Tálibánu z Hílmandu vysídleny tisíce lidí, mnozí z nich se přesídlili do hlavního města provincie Laškargáh – jedné z mála oblastí, která je stále pod vládní kontrolou. Někteří se přidali k uprchlíkům, kteří žijí v ruinách starodávného sídla sultánů.
Vstup do komplexu Lashkari Bazar střeží zbytky hradeb. Slavný je zdobný oblouk Qala-e-Bost z 11. století, který je vyobrazen i na afghánské bankovce 100 afghání.
Lashkari Bazar si získal mezinárodní pozornost svou velikostí, pozoruhodnou architekturou a nástěnnými malbami. Jedinečné místo se rozkládá na 10 kilometrech a je jediným známým zimním sídlem muslimských sultánů Ghaznovců a Ghuridů – dvou dynastií, které v 10. až 13. století vládly regionu na území dnešního Afghánistánu.
Mnozí z těch, kteří se zde nově usadili, pochází z policejních rodin. Nemohou si dovolit žít jinde, byť v Lashkari Bazar nemají přístup k elektřině ani tekoucí vodě.
„Je to místo pro duchy, ne pro lidi,“ svěřil se 54letý Khudai Nazar agentuře AFP.
Komplex byl poprvé archeologicky prozkoumán v 50. letech minulého století. Od té doby leží „ladem“, nedostává se mu žádné odborné péče.
Asi nejpozoruhodnější nález z 50. let představuje série vzácných obrazů, které realisticky zachycovaly dvorní scény. Vzácných proto, že v době jejich vzniku islám zapovídal zobrazování realistických bytostí. Obrazy byly přesunuty do muzea v Kábulu, avšak během afghánské občanské války v 90. letech byly zničeny nebo odcizeny.
Budoucnost převážně neprozkoumaných ruin je bezútěšná. Křehká vláda pro ochranu jedinečné památky nedělá nic.
