Hlavní obsah

Vojáci se stahují, Tálibán se chystá. Teror může vyvolat exodus uprchlíků

Afghánistán figuruje v první pětici zemí, odkud přicházejí běženci do Evropy.

Reklama

15. 5. 20:30

Během uprchlické vlny v letech 2015 a 2016 přišlo do Evropy na 1,5 milionu lidí, Afghánci tvořili druhou největší národnostní skupinu. Na čelních příčkách příchodů do Evropy se drží i nyní, ještě před odchodem vojsk NATO.

Článek

Dnes sedmnáctiletý Farúk uprchl z afgánského Kundúzu v roce 2018. V době, kdy mu matka řekla „Běž a zachraň si život“, mu bylo pouhých 15. Při rozhovoru s pracovníky agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) v londýnské kavárně se mladík zjevně ostýchal vzpomínat na násilí, kterému byl doma vystaven. „Šlo mi o život,“ řekl jen.

Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Než se dostal do Londýna, musel projít deset zemí světa, hranice mezi Afghánistánem a Íránem projel v kufru auta a několik měsíců strávil jako ilegální migrant ve vězení. V íránské poušti nebyl daleko od smrti žízní, na balkánské trase spal deset dní pod širým nebem a živil se lesními plody. Štěstí se na něj usmálo až v italském městě Ventimiglia, kde se ho po pěti dnech na ulici ujali jako nezletilého lidé z UNHCR a pomohli mu zažádat o azyl v Anglii, kde už delší dobu žili jeho bratr a sestra.

Nyní dělá Farúk to, co obvykle jeho vrstevníci - chodí do školy, sportuje, baví se s přáteli a je šťastný, že může žít v bezpečí a v kosmopolitní části města, kde nikomu nevadí, že je cizinec.

Do Evropy přišlo půl milionu Afghánců

Miliony dalších Afghánců ale takové štěstí nemají. „Afghánistán je druhým největším producentem uprchlíků na světě - do Evropy přišlo za poslední roky asi 500 tisíc Afghánců, většina jich ale zůstává v okolních zemích,“ řekl Seznam Zprávám Dalimil Petrilák, analytik pro otázky migrace z organizace Pomáháme lidem na útěku.

Země EU, kde loni žádalo nejvíce Afghánců o azyl

44 190 - tolik Afghánců požádalo loni poprvé o azyl v Evropské unii

11 100 v Řecku

10 005 ve Francii

9900 v Německu

2755 v Rakousku

2365 v Rumunsku

V době, kdy do Evropy v letech 2015 a 2016 mířily statisíce uprchlíků, tvořili právě Afghánci druhou největší skupinu hned po Syřanech. Zatímco ale prchajících Syřanů postupně ubývalo, Afghánci se stále drží na předních příčkách, resp. v první pětici zemí, odkud přicházejí uprchlíci do Evropy nejčastěji.

Vloni ale dorazilo do Evropy Afghánců jen zhruba pět tisíc - uprchlická trasa přes Turecko je prakticky uzavřená, cesta přes Írán a Turecko je navíc extrémně náročná. Zatímco během velké uprchlické vlny přicházely často i celé afghánské rodiny, v posledních letech jsou to už převážně mladí muži, na které se často skládá celá rodina. Důvodem jejich odchodu je nejčastěji špatná bezpečnostní situace v kombinaci s chudobou a nedostatkem pracovních příležitostí ve válkami zbídačené zemi.

Afghánci, kteří díky stykům s evropskými či americkými vojáky často ovládají obstojně angličtinu, míří nejčastěji do zemí, kde žijí početné afghánské komunity, ať už jde o Německo, Francii, Velkou Británii či Švédsko. „Lidé si dokážou leccos zjistit, vědí, že střední a východní Evropa není vůči migrantům přátelská,“ podotýká Petrilák.

Zranitelných lidí v zemi přibývá

Uprchlíků, žadatelů o azyl, lidí vnitřně vysídlených, deportovaných uprchlíků a dalších lidí, o které projevuje obavy Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), v posledních letech přibývá.

2017 2 454 451

2018 2 759 010

2019 3 081 364

52 500 - tolik lidí muselo kvůli kvůli zhroršující se bezpečnostní situaci opustit své domovy a přesunout se do jiné části země v roce 2021

Tálibán ve vládě je nevyhnutelný

Může se stát stažení vojáků koalice impulzem k dalšímu velkému exodu z Afghánistánu? V případě, že se vlády zmocní radikálové z islamistického hnutí Tálibán, je to dost dobře možné. Podle Petriláka k tomu ale hned se stažením nedojde: „Září nebude zásadním předělem, protože už teď je v Afghánistánu vojáků poměrně málo, jedná se o posledních několik tisíc, což je na celou zemi málo. Je to symbolický krok pro NATO a USA, pro Afghánistán už to zásadní změna nebude. Horské regiony má Tálibán pod kontrolou velmi stabilně a prakticky o tu kontrolu nikdy ani nepřišel,“ vysvětluje.

Poměrně skeptický je i k možnosti, že by se kvůli Tálibánu vydaly do zahraničí miliony vnitřně vysídlených lidí, kteří přežívají v různých uprchlických táborech a přežívají díky humanitární pomoci. Expert připomíná, že v jejich případě jde o velmi chudé lidi, kteří nemají peníze a jsou už z časů sovětské invaze zvyklí na přesuny do okolních regionů. „Dlouhodobé statistiky navíc ukazují, že 70 až 80 procent migrantů zůstává v sousední zemi, když už musí opustit tu svoji. Ani pašerácké sítě nemají takovou kapacitu, aby dokázaly propašovat statisíce lidí během krátké doby,“ připomíná.

Pravděpodobnost, že se Tálibán dostane k moci, je nicméně vysoká: „Pokud se Tálibán dostane do vlády, což je nevyhnutelné, a pokud v ní bude hlavním hráčem - což je velmi pravděpodobné - současný režim nevydrží a nahradí ho mnohem méně demokratický,“ řekla Seznam Zprávám Vanda Felbabová-Brownová z amerického think tanku Brookings, která se na Afghánistán dlouhodobě specializuje.

Čtyři desetiletí nucené migrace

Z válkami trpícího Afghánistánu už lidé utíkají čtyři desetiletí. V osmdesátých letech byla země jedním z bojišť studené války, v devadesátých letech lidé prchali před terorem Tálibánu, v novém tisíciletí pak před násilím a chaosem, který přinesl pád Tálibánu.

Po americké invazi a následném pádu islamistického režimu v roce 2001 se sice někteří lidé začali do země vracet - podle statistiky UNHCR jich od roku 2002 přišlo na 5,3 milionu - tisíce dalších ale zemi každý rok opouštějí. Jen v sousedním Íránu a Pákistánu registrují na 2,2 milionu uprchlíků. To jsou ale jen oficiální statistiky, podle některých odhadů žije jen v samotném Íránu na 4,5 milionu Afghánců. Jiné statistky hovoří o tom, že 4,56 milionu Afghánců žije po celém světě mimo svoji vlast.

Situaci afghánských uprchlíků v sousedním Íránu vloni výrazně ztížila pandemie koronaviru. Její dopady v kombinaci s ekonomickou krizí donutily íránské úřady Afghánce vypovídat ze země - a to i ty, kteří v ní žijí už několik desetiletí a v rodném Afghánistánu už ztratili veškeré kontakty. Jen v první polovině loňského roku se do Afghánistánu nuceně vrátilo na 277 tisíc lidí. Jak uvádí badatel Grant Farr z Univerzity v Portlandu, většina z těchto lidí se opětovně zkouší do Íránu vrátit. Legálně to ale nejde, proto oslovují pašeráky a často se stávají oběťmi zločineckých gangů, které je unášejí a požadují za ně výkupné.

Jak se na migraci podepíše odchod amerických a dalších koaličních vojáků, není zatím jasné. Podle výše zmíněné expertky Felbabové-Brownové je v příštích letech zcela představitelný scénář občanské války podobné té v Sýrii. V takovém případě se okolní země dalšímu exodu Afghánců nejspíš nevyhnou. A Evropa s nimi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované