Hlavní obsah

Zimbabwe přestane prodávat slůňata. Na výhodný byznys už číhají pašeráci

Foto: Wikimedia Commons

Sloni v národním parku Hwange (ilustrační foto).

Reklama

1. 12. 2019 7:21

Klecové buňky nevelkých rozměrů na betonové podlaze. Za ocelovými mřížemi mláďata slonů afrických, kterým sotva začaly růst kly. Jedno ze slůňat stojí otočené hlavou do rohu své „cely“. Takto vypadají záběry odhalující byznys se slůňaty mezi Zimbabwe a Čínou. Na konci měsíce má ale vejít v platnost zákon, který výnosný byznys prodeje slůňat do zahraničí zakáže. Příjmy chudé africké země z obchodování jsou ale natolik velké, že hrozí přerod v černý trh.

Článek

Hwange je národní park na nejzápadnější hranici Zimbabwe a je jedním z ideálních míst pro pozorování obrovských stád slonů. Právě tam prozatím zcela legálně pracovníci parku Zimparks mladé slony odchytávají. Následně je „uskladní“ v oblasti na západě Zimbabwe, kde slůňata čekají na export v boxech. Poslední roky je hlavním obchodním partnerem Čína, kde slůňata končí v zoologických zahradách, cirkusech či jiných zařízeních.

Stále více odborníků volá po záchraně slonů a poukazují na traumata, kterými si sloni jako vysoce sociální a inteligentní zvířata v podobných situacích procházejí. Svého dosáhli alespoň částečně. Během příštích několika dnů Zimbabwe díky novému zákonu nebude moci prodávat své africké slony do míst, kde nežijí přirozeně. Rozhodnutí padlo na Konventu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy, který se uskutečnil na začátku roku v Ženevě.

Společnost Zimparks slíbila, že se úmluvou bude řídit. Zimbabwský prezident nicméně v médiích naznačil, že od dohody může časem odstoupit. Aktivisté se nyní obávají, že se obchod se slony dostane do šedé zóny a jen se posune za hranice zákona.

Výtěžek z prodeje slůňat je totiž pro zemi klíčový. V červnu prezident Emmerson Mnangagwa oznámil, že země divoké slony prodávat musí, aby mohla financovat své úsilí o jejich zachování. O měsíc dříve zimbabwská vláda odtajnila příjmy, které získala z prodeje 90 slonů do Dubaje a Číny, téměř tři miliony dolarů. Správa parků Zimbabwe na žádost zveřejnila informace o tom, jak byli sloni expedováni a co za peníze z výdělku z jejich prodeje bylo pořízeno – vše od vozidel po uniformy.

Podle Zimbabwské národní společnosti pro prevenci týrání zvířat (ZNSPCA) jsou ale detaily a podmínky těchto obchodů nedohledatelné. Sloni podle slov správců oblasti Hwange zůstávají před cestou v klecích maximálně měsíc. Podle zjištění ZNSPCA to v reálu může být klidně i rok.

V souvislosti s faktem, že třetina Zimbabwanů přežívá během neúrody na potravinové pomoci, lze utrpení několika desítek slonů považovat za problémy „prvního světa“. Nakonec to ale vypadá, že praktiky z Hwange doplatí samy na sebe. Strážce parku Patrick Sibanda pro CNN uvedl, že kvůli každoročnímu opožďování příchodů dešťů jen od října zemřelo 200 slonů žízní a hladem. „Tento mladý slon se přišel napít, ale myslím, že byl příliš vyčerpaný,“ říká a ukazuje na bezvládné tělo slůněte. Slon se zranil u vodního koryta a zaútočili na něj lvi.

Právě sucho je jedním z argumentů společnosti Zimparks, proč prodávat slony do Číny. Potřebují peníze na budování a opravy umělých vodních koryt, aby zachránili slony. „Není tu voda, klima se mění. Tohle je realita,“ říká Tinashe Farawo, mluvčí Zimbabwského národního parku. V tom mu dávají za pravdu i biologové. Pro Zimbabwe příliš možností řešení neexistuje.

Jen málo lidí mělo šanci do areálu, kde sloni čekají na přepravu, nahlédnout, píše CNN. Vedoucí ZNSPCA Chrispen Chikadaya tuto příležitost dostal. Popudem k jeho akci byly zvěsti, že vedení parku počítá s exportem mladých slonů, přestože oficiálně manažeři o existenci takové oblasti „neměli tušení“. Podle svědků měli být exportovaní sloni dost staří na to, aby přežili bez mateřského mléka, ale stále dostatečně malí, aby se vmáčkli do nákladního boxu putujícího do Číny.

„Zažívají hrozný stres. Nemají svobodu, ve které by se mohli pohybovat tak jako ve volné přírodě. Pokud je dáte do klecí, seberete svobodu v nich,“ říká Chikadaya.

„Tohle všechno jsou nesmysly. Lidé se chovají, jako bychom ta zvířata nemilovali, že jim ubližujeme. To není pravda, staráme se o naše zvířata velmi dobře,“ namítl Farawo. Podle něj Zimbabwe legálně přemisťuje zvířata do zoo, cirkusů a dalších zařízení po desítky let bez toho, aniž by to předtím vyvolávalo rozruch. „Přemisťovali jsme zvířata do Spojených států, Velké Británie, Austrálie, na Nový Zéland. Tohle není v této zemi nic nového. Lidé by se měli zaměřit na tu vědeckou stránku a ptát se po faktech, odpoutat se od emocí.“

Joyce Poolová, bioložka zabývající se slony, po desetiletích studií věří, že jsou neuvěřitelně inteligentní a uvězňování jim nedělá dobře.

„Někteří kritici tvrdí, že slonům připisujeme lidské vlastnosti, ale to neděláme. To jsou charakteristiky slonů. Jsou schopni empatie, sebeuvědomění, porozumění smrti a soucitu. Tento druh vědeckého důkazu Zimbabwe ignoruje,“ vysvětlila Poolová. Sloni jsou podle ní vysoce sociální zvířata, pokud je omezíte, začnou se nudit, propadnou depresím, agresi a onemocní. „V průběhu evoluce si vyvinuli silná sociální pouta. Pokud je odeberete od jiných slonů, zničíte je.“

Sloni držení v zajetí žijí v průměru mnohem kratší dobu, jsou méně plodní a trpí více onemocněními, jako je artritida.

„Pro některá zvířata je život v zajetí vhodnější, a dokonce se jim v zoologických zahradách může dařit lépe, protože jsou takto uspokojovány jejich biologické potřeby. Pokud jde o slony, jejich potřeby jsou nad rámec jakékoli zoo, kterou jsem viděl. Žádná z nich není vhodná jako destinace pro slony,“ tvrdí Keith Lindsay, biolog, který se zabývá podmínkami pro slony v zoologických zahradách.

„Naše divoká zvěř patří Zimbabwe. Žádnému jedinci, žádné organizaci. Patří našim předkům, našim dětem, rodičům, vnoučatům,“ uzavřel Chikadaya.

Spolu s novými poznatky o slonech se postoj veřejnosti a politiky mnoha států začal proměňovat. Jejich odpovědí je například upouštění od využívání slonů v cirkusech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované