Hlavní obsah

„Znovusjednocení“ s Tchaj-wanem bude rozhodně dokonáno, řekl Si Ťin-pching

Foto: Profimedia.cz

Čínský prezident Si Ťin-pching při projevu ke 110. výročí revoluce, která vedla ke svržení poslední císařské dynastie.

Reklama

9. 10. 11:50

Čínský prezident Si Ťin-pching po týdnu napětí slíbil, že se zasadí o „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem. Otázka Tchaj-wanu je podle něj pro Čínu vnitřní záležitostí, zahraniční země by se do této věci neměly vměšovat.

Článek

Prosazování nezávislosti Tchaj-wanu je největší překážkou „znovusjednocení“ Číny, tento proces ale „rozhodně bude dokonán“. To je hlavní vzkaz, se kterým vystoupil čínský prezident Si Ťin-pching.

„Tchajwanský separatismus je největší překážkou na cestě ke znovusjednocení vlasti a nejvážnějším skrytým nebezpečím pro národní omlazení,“ prohlásil v den výročí revoluce, během níž byla v roce 1911 svržena poslední čínská císařská dynastie. Tchaj-wan si datum 10. října, kdy revoluce začala, připomíná jako svůj státní svátek.

Tchajwanská prezidentská kancelář v reakci uvedla, že budoucnost ostrova spočívá jen v rukou jeho lidu a že většina veřejnosti jasně odmítá model „jedné země, dvou systémů“ prosazovaný Pekingem. Tchajwanský úřad pro záležitosti pevniny v odděleném prohlášení vyzval Čínu, aby zanechala „provokativních kroků“.

Stále rostoucí tlak

Tchaj-wan je podle webu The Guardian pod stále větším vojenským a politickým tlakem, aby přijal svrchovanost Pekingu. Tchaj-wan však dlouhodobě a opakovaně tvrdí, že je nezávislou zemí. V projevu v Pekingu Si Ťin-pching řekl, že „čínský lid má slavnou tradici odporu proti separatismu“.

Tchaj-wan a pevninská Čína jsou podle CNN spravovány odděleně od občanské války, k níž došlo před více než sedmi desetiletími. Poražení nacionalisté tehdy uprchli do Tchaj-peje. Peking však považuje Tchaj-wan za neoddělitelnou součást svého území, přestože Komunistická strana Číny na tomto demokratickém ostrově s přibližně 24 miliony obyvatel nikdy nevládla.

Tchaj-wan funguje de facto nezávisle už více než 70 let. Má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Ostrovní stát má od rozkolu s Čínou takřka nezávislou vládu, Peking ale svrchovanost ostrova popírá a odmítá. Také se snaží Tchaj-wan mezinárodně izolovat tím, že mu brání ve vstupu do OSN a dalších mezinárodních organizací.

„Sjednocení mírovou cestou je v souladu s celkovým zájmem čínského národa, včetně tchajwanských krajanů,“ řekl Si Ťin-pching a dodal, že Čína bude chránit svou svrchovanost a jednotu. Zdůraznil, že zájmům čínského lidu je nejbližší „znovusjednocení mírovým způsobem“.

Otázka Tchaj-wanu je pro Čínu vnitřní záležitostí

„Nikdo by neměl podceňovat pevné odhodlání čínského lidu, jeho pevnou vůli a schopnost bránit národní suverenitu a územní celistvost. Historický úkol úplného sjednocení vlasti musí být dokonán a určitě bude dokonán,“ řekl Si Ťin-pching. Prezident dodal, že otázka Tchaj-wanu je pro Čínu vnitřní záležitostí a „nepřipouští žádné vměšování zvenčí“.

Podle webu The Guardian Si Ťin-pching zvolil o něco mírnější tón než v červencovém projevu, v němž se zmínil o Tchaj-wanu a v němž slíbil, že Čína „porazí“ jakékoli pokusy o formální nezávislost ostrovního státu. V roce 2019 přímo pohrozil použitím síly, aby ostrov dostal pod kontrolu Pekingu.

Prezident Si Ťin-pching ve svém projevu zdůraznil, že „k vedení země je zapotřebí pevné síly, jíž je Komunistická strana Číny“. „Bez Komunistické strany Číny by nebyla nová Čína,“ řekl.

Cvičení čínského letectva

Tchajwanský premiér Su Čen-čchang krátce před vystoupením čínského prezidenta poznamenal, že Čína v regionu vyvolává napětí. Čínské letectvo podniklo od 1. října čtyři po sobě jdoucí cvičení, v jejichž rámci narušilo tchajwanskou zónu protivzdušné obrany. Účastnilo se téměř 150 letadel. Rekordní počet vojenských letadel samosprávný ostrov označil za hrozbu.

„Země, které věří ve svobodu, demokracii a lidská práva a vycházejí ze společných hodnot, spolupracují a opakovaně varovaly Čínu, že by neměla Tchaj-wan napadat,“ uvedl Su Čen-čchang. Tamní ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng ve středu mluvil o nejhorší situaci za posledních 40 let.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v pátek na bezpečnostním fóru v Tchaj-peji prohlásila, že její vláda sice neusiluje o vojenský konflikt, ale „udělá vše, co bude třeba, aby Tchaj-wan ubránil svou svobodu a demokratický způsob života“.

Stalo se tak poté, co tchajwanský ministr obrany Čchü Kuo-čcheng ve středu novinářům řekl, že Čína by mohla být schopna do roku 2025 uskutečnit plnohodnotnou invazi na ostrov. Si Ťin-pching se sice ve svém sobotním projevu o použití vojenské síly nezmínil, ale již dříve tuto cestu odmítl vyloučit.

Na Tchaj-wanu se letos v rámci oslav státního svátku, které se budou konat v neděli před budovou prezidentského úřadu v centru hlavního města Tchaj-peje, uskuteční vzácná přehlídka vojenské techniky.

Půjde o první zařazení vojenské techniky do oslav po mnoha letech a první od nástupu současné prezidentky do funkce v roce 2016. Tehdy podle AP napětí mezi Tchaj-pejí a Čínou vzrostlo na bezprecedentní úroveň.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované