Hlavní obsah

Jeden výstřel a začne válka. Bude to katastrofa pro všechny, varuje Tchaj-wan

Podívejte se na záběry z přeletů tchajwanských stíhaček, čínských strojů a tchajwanských obranných sil. (Video: AP)

 

Reklama

5. 10. 17:31

Tchajwanský průliv má aktuálně potenciál stát se jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Tchaj-wan a Čínu od války dělí jediný výstřel, varují analytici.

Článek

Jen za poslední čtyři dny Čína do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany vyslala 149 bojových letadel. „Něco se děje,“ shodují se analytici i představitelé světových států. Nárůst vpádů čínských letadel nad mořem oddělující pevninskou Čínu a Tchaj-wan signalizuje, že má úžina potenciál stát se jedním z nejnebezpečnějších míst na světě.

Kontext vzdušné akce čínského letectva je pravděpodobně stejný jako vždy – ústředním principem zahraniční politiky Pekingu je „sjednocení“ Tchaj-wanu s Čínou. Čínská média akci označují za demonstraci síly, zahraniční analytici a novináři mluví spíše o odsouzeníhodném aktu zastrašování a agrese, případně přípravě na válku.

V pátek Čína oslavila 72. výročí svého založení. Namísto salvy z děl ale do vzduchu vyslala první várku letadel – 34 stíhaček J-16, dva bojové letouny Su-30, dva letouny Y-9, dvě letadla včasné výstrahy KJ-500 a 12 bombardérů H-6.

V případě, že by došlo na válku, samotná H-6 by zvládla odpálit 72 řízených střel. Právě obrovský počet H-6 zapojených do pondělního cvičení je obzvláště znepokojující, řekl pro Forbes Ian Easton, analytik Institutu projektu 2049 ve Virginii. „Naznačuje to, že se děje něco velkého,“ dodává.

Rozměry čtyřdenní náletové šňůry, kdy Čína narušuje tchajwanskou identifikační zónu protivzdušné obrany, jsou v moderní historii naprosto bezprecedentní. „Každý den Čína překonává předchozí rekord v celkovém počtu letů za jeden den,“ uvedl analytik Taylor Fravel, ředitel programu bezpečnostních studií na Massachusettském technologickém institutu.

Čínská republika vs. Čínská lidová republika

Úřední název Tchaj-wanu je Čínská republika. Její legitimitu ale Čínská lidová republika (ČLR) popírá a prohlašuje Tchaj-wan za součást ČLR bez ohledu na to, že území Čínské republiky nikdy nezískala. Snaha vlády ČLR je sjednotit oba státy podle formule jedna země – dva systémy, podobně jako je tomu v případě Hongkongu. Čínská republika je dnes de facto nezávislý a od roku 1988 demokratizující se stát.

Tchaj-wan jako samostatný stát uznává pouze 15 zemí – Guatemala, Haiti, Honduras, Paraguay, Nikaragua, Eswatini, Belize, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Marshallovy ostrovy, Svatý Kryštof a Nevis, Palau, Tuvalu, Nauru a Vatikán.

Krůček od války

Čtyřdenní náletová šňůra naznačuje, že rozkaz téměř jistě podepsal sám Si Ťin-pching, dodává Ian Easton. Tchaj-wan zatím není zcela bezmocný. Tchajpejské vojenské letectvo vyslala na sledování čínských letadel vlastní stroje. Letecký arzenál Čínské republiky však disponuje asi jen 300 stíhačkami v první linii. Celé letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády jich má téměř 2000.

Jediný výstřel v roji čínských a tchajwanských letadel by mohl být jiskrou, která zažehne válku. „Vojenské manévry v takovém rozsahu by se mohly vymknout kontrole a vyústit ve velkou krizi,“ dodal Easton.

Poselství čínských letadel je dle analytiků jasné – Peking bude i nadále zvyšovat tlak na Tchaj-wan, aby se podrobil případnému sjednocení s pevninou. A v případě, že se Tchaj-wan pokusí o formální suverenitu, Čína zareaguje silou.

„Dalším účelem je signalizovat Spojeným státům a Tchaj-wanu, aby nepřekračovaly červenou čáru. A taky provokovat tchajwanské vojenské letectvo, donutit je vyjít ven, provětrat letadla, piloty, testovat reakce tchajwanského systému protivzdušné obrany,“ vysvětlila Bonnie Glaserová, ředitelka asijského programu Asie německého Marshallova fondu.

Tchaj-wan formálně uznává jen několik zemí, což ostrov nutí vytvářet neoficiální partnerství, uzavírat dohody o spolupráci a přispívat mezinárodním orgánům jako pozorovatel. Peking považuje Tchaj-wan za svou provincii a několikrát se zavázal, že si ho v případě potřeby vezme silou. Demokraticky zvolenou vládu Cchaj Jing-wen považuje za separatistickou, prezidentka však vystupuje pod značkou suverénního národa bez potřeby vyhlašovat nezávislost a konflikt nepodporuje.

Katastrofální důsledky

Ve svém úterním prohlášení v časopise Foreing Affairs prezidentka slíbila, že ostrov bude před agresivní Čínou bránit svou demokracii a varovala před „katastrofickými důsledky“, které může provokace mít. Tchajwanský premiér Su Čen-čchang v úterý popsal čínskou aktivitu jako „za hranou“ a narušující regionální mír. Vyzval ostrovany, aby byli „ve střehu“.

Cchaj Jing-wen také zdůraznila touhu Tchaj-wanu po míru. Uvedla ale, že „pokud bude nadále ohrožována jeho demokracie a způsob života, udělá Tchaj-wan vše, co je v jeho silách, aby se ubránil“. Obrátila se také na ostatní národy, aby „porozuměly hodnotě práce s Tchaj-wanem proti širší hrozbě, kterou Peking představuje“. „Mělo by být pamatováno na to, že pokud by Tchaj-wan padl, následky budou pro regionální mír a systém demokratických aliancí katastrofální,“ dodala.

„Uprostřed téměř každodenních zásahů Lidové osvobozenecké armády zůstává náš postoj ke vztahům mezi úžinami konstantní: Tchaj-wan se pod tlakem neohne, ale ani se nestane dobrodruhem, i kdyby se těšil podpoře mezinárodního společenství,“ řekla a dodala, že by prolomení linie „narušilo mezinárodní obchod a destabilizovalo celý západní Pacifik“. „Jinými slovy, selhání obrany Tchaj-wanu by nebylo katastrofální pouze pro Tchajwance. Naruby by se převrátila bezpečnostní struktura, která umožňuje mír a mimořádný hospodářský rozvoj v regionu.“

Analytici o rozsahu bezpečnostních hrozeb diskutují už delší dobu. Eskalace situace v každodenní boje však budí další znepokojení a otázky – přispěchají v případě útoku Tchaj-wanu na pomoc Spojené státy?

Americký Jidáš

Když v roce 1949 vyhlásil Mao Ce-tung vítězství nad Kuomintangem a vznik Čínské lidové republiky, kapitalistický západ se jí poměrně stranil. Do oka mu tak padl demokratičtější Tchaj-wan. Spolu s příchodem 70. let se ale zraky čínských diplomatů začaly dívat směrem na západ. Spojené státy, tehdy pod taktovkou ministra zahraničí Henryho Kissingera, začaly s Pekingem navazovat styky prostřednictvím tajných schůzek různě po světě. Během nekonečně prodiskutovaných dnů, ze kterých nikdy nic důležitého nevzešlo, ale přišla řeč i na Tchaj-wan.

Po několika dalších výměnách se obě strany nakonec jen shodly na tvrzení, že Číňané na obou stranách úžiny tvrdí, že je jen jedna Čína, a Kissinger tak politiku jedné Číny uznává. Spojené státy tak zahrály na obě strany uznáním, že na obou stranách Tchajwanské úžiny sídlí nějaká vláda, která si dělá nárok na celou Čínu.

Po těchto jednáních USA podpořily návrh na vstup ČLR do OSN, což vynutilo odchod zástupců Čínské republiky na Tchaj-wanu a přimělo vlády mnohých zemí diplomaticky uznat vládu v Pekingu, a tedy přerušit kontakty s vládou v Tchaj-peji.

Po letech vřelejších americko-čínských vztahů se Spojené státy v roce 1979 za vlády prezidenta Jimmyho Cartera rozhodly přerušit oficiální vztahy s Tchaj-pejem ve prospěch Pekingu. Dveře si USA ale nezavřely úplně. Započala společná cesta neformálních vztahů a spoluprací řízená prostřednictvím obchodních a kulturních institutů, která vyústila v důležité bezpečnostní spojenectví.

Téhož roku totiž vešel v platnost americký zákon, ve kterém se Spojené státy zavázaly v případě ohrožení Čínou Tchaj-wan chránit. Zákon Taiwan Relations Act (TRA) je dodnes diplomaticky palčivé téma – na základě znění zákona Spojené státy zajišťují prodej zbraní na ostrov pro účely obrany. Podmínkou USA pak byla dohoda o mírovém řešení případných konfliktů mezi oběma stranami a udržování snah o „konstruktivní dialog“.

Současné manévrování v Jihočínském a Východočínském moři se dotýká i administrativy Joea Bidena. USA v oblasti zvyšují vojenskou přítomnost. Minulý měsíc oznámily partnerství s Velkou Británií a Austrálií zaměřené na konfrontaci s Čínou a pomoc Austrálii při stavbě jaderných ponorek.

„Myslím, že kdyby došlo k nějakému nevyprovokovanému zásahu pevninské Číny proti Tchaj-wanu, je těžké uvěřit, že by mu Spojené státy nepřišly na pomoc,“ dodala Bonnie Glaserová. „Je těžké předpovídat, v jaké formě, to by záleželo i na intenzitě útoku.“ Dodala, že by americká vojenská intervence nebyla nevyhnutelná, pokud by byl původ konfliktu nejasný – například chaotická nehoda.

V úterý japonský ministr zahraničí Toshimitsu Motegi řekl, že doufá, že Tchaj-wan a Čína dokážou problémy vyřešit mírem. Možné scénáře přípravy zvažuje i Japonsko. K uklidnění situace vyzvaly také Spojené státy či Francie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované