Hlavní obsah

Čím se Češi „sjíždí“. Pandemie dočasně utlumila zájem o jeden typ drogy

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

3. 7. 20:33

Obliba nelegálních návykových látek roste. Na drogovou situaci v Evropě měla vliv i pandemie. Problém se týká spíš mužů než žen. Česká republika si stále drží jedno prvenství. Co dalšího ukázala zpráva EMCDDA?

Článek

Zhruba 83 milionů, neboli necelá třetina dospělých v Evropské unii. Tolik lidí v průběhu svého života alespoň jednou užilo nelegální drogy, vyplývá z analýzy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost EMCDDA. Podle výzkumníků jde navíc o minimální odhad, předpokládají zkreslená hlášení.

Zkušenosti s užíváním drog uvádějí častěji muži – poměr je 60 ku 40 procentům. Za poslední rok pak užil drogy každý více než šestý mladý dospělý, neboli lidé ve věku od 15 do 34 let. I zde platí nepoměr mezi pohlavími: na jednu mladou ženu užívající nelegální návykové látky připadají téměř dva mladí muži.

A stejně jako většinu oblastí života, i drogové preference změnil koronavirus. Zavřené bary, noční kluby a podobné podniky utlumily zájem o kokain nebo třeba MDMA, známější pod pojmem extáze. S ukončením omezení v loňském létě však analýza odpadních vod v některých evropských městech ukázala návrat na předchozí úroveň.

Dalším trendem spojeným s pandemií je užívání cracku, tedy volné báze kokainu, nebo digitalizace trhu s drogami. Nouzový stav totiž narušil pouliční prodej, ale prodejci i nakupující se situaci přizpůsobili. Začali využívat šifrované zprávy, sociální sítě, online zdroje a poštovní a doručovací služby. Právě digitalizace trhu s drogami by mohla být dlouhodobým dopadem pandemie.

Drogový unikát v Česku

Podle agentury Česká republika obhájila pomyslné prvenství v případě pervitinu, tedy metamfetaminu. Až 70 % uživatelů si aplikuje drogu nitrožilně, neboli tím nejnebezpečnějším způsobem. Celkově Česko patří mezi země s nejvíce rizikovými uživateli na počet obyvatel. Zde však hraje roli i historie, kdy se takzvaný perník užíval téměř výhradně v českých zemích a na Slovensku a až poměrně nedávno se začal rozšiřovat například v Německu či Turecku.

„Obzvlášť znepokojivé je dále zneužívání benzodiazepinů. I této oblasti jsme se v České republice začali více věnovat, a to včetně podrobnějšího monitoringu závislostního chování v souvislosti s nadužíváním psychoaktivních léčivých přípravků,“ upozorňuje národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Podle vládní tiskové zprávy je obliba těchto látek spojená s vysokou dostupností a nízkou cenou, ale také může souviset s problémy z oblasti duševního zdraví v pandemickém období. Na trhu jsou navíc nové psychoaktivní látky, které jsou spojené s otravami a úmrtími.

Předávkování opioidy tvoří téměř polovinu případů smrtelných předávkování nelegálními drogami v České republice.
Viktor Mravčík, ředitel Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti

Téměř polovinu případů smrtelných předávkování nelegálními drogami v České republice tvoří požití opioidů, k nimž patří morfin či heroin. „V tomto roce se nám podařilo v Česku spustit naloxonový program v sedmi městech v celkem 14 nízkoprahových programech. Naloxon je určen k laické aplikaci, kdy je účastník programu svědkem předávkování opioidy, a jeho podání vede téměř k okamžitému odvrácení jinak život ohrožující události,“ uvedl ředitel Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Ubylo hašiše

V roce 2019 bylo v Evropě hlášeno přibližně 1,1 milionu záchytů, většina z nich zahrnovala malé množství drog, zabavených uživatelům. Naopak většina celkového množství zachycených drog jde na vrub relativně malému počtu záchytů mnohokilogramových zásilek.

Od roku 2009 navíc rostou záchyty drog (index 100 je hodnota pro rok 2009, pozn. red.), největší nárůst je u MDMA, tedy extáze (+290 %), a metamfetaminu (+182 %), ubylo naopak záchytů hašiše a heroinu. Navzdory rekordnímu zabavení téměř 350 tun ve Španělsku je hašiš podle zprávy jedinou drogou, které bylo v roce 2019 zachyceno menší množství než v roce 2009. Marihuana, ze které se hašiš vyrábí, přitom v záchytech vzrostla o 226 %. Podle analytiků tento nepoměr ukazuje na zvýšenou produkci marihuany v Evropě.

MDMA

MDMA, známý spíše jako extáze, patří mezi amfetaminy. Podává se obvykle v tabletách či tobolkách, má silné stimulační a mírné psychedelické účinky. Nevyvolává fyzickou závislost, je však neurotoxický, což znamená, že porušuje nervové buňky. Je považovaný za málo nebezpečný, například alkohol je na žebříčku škodlivých látek výše.

Nejvíce heroinu zabavily úřady v Turecku, konkrétně 20 tun, na druhém místě skončila Belgie s 1,9 tuny. S necelými čtyřmi tunami je Turecko vysoko také ve statistice amfetaminů. Rekordní množství této látky, přes 9,5 tuny, však bylo zachyceno v Řecku.

V dalších syntetických stimulačních látkách MDMA, MDA a MDEA vede jednoznačně Nizozemsko s téměř 600 kilogramy.

Konopí obhájilo prvenství

Nejužívanější drogou v Evropě je konopí, v posledním roce látku podle zprávy využilo 7,7 % dospělých. Během života pak vyzkoušela jointa nebo jinou formu konzumace více než čtvrtina Evropanů ve věku 15–64 let.

Konopí

Droga známá též jako tráva nebo marihuana se získává ze samičích rostlin konopí. Kouří se také jako směs s tabákem v cigaretách, dýmkách nebo vodních dýmkách. Někteří uživatelé ji používají rovněž při pečení či vaření. Jde o velmi rozšířenou drogu, jejíž účinky se liší podle aktuálního rozpoložení uživatele. V České republice je na lékařský předpis legální pro léčebné účely.

Jde také o nelegální drogu s nejnižším průměrným věkem při prvním kontaktu, který je 17 let. 25 let je pak průměrný věk nástupu do první léčby. Téměř 85 % uživatelů, kteří se přihlásili k léčení, jsou opět muži.

Množství zabavené marihuany stouplo za deset let o 226 procent, což může znamenat, že konopí se více pěstuje v jednotlivých zemích pro místní trh a nepřeváží se tolik přes hranice.

Výše zmíněný hašiš, který je nyní v Evropě na ústupu, má přitom vyšší potenci než kdy dříve. Obsahuje průměrně 20–28 %THC, téměř dvojnásobek toho, kolik obsahuje marihuana.

Crack na vzestupu

Pomyslné druhé místo mezi nejčastěji užívanými nelegálními drogami obhájil kokain. Jen v roce 2019 se podařilo zachytit rekordních 213 tun této drogy a dlouhodobě roste také jeho čistota. Zároveň však stoupá i počet lidí poprvé žádajících o léčbu v souvislosti s kokainem. V roce 2019 byl kokain zodpovědný za 22 % hospitalizací souvisejících s akutní intoxikací související s drogami.

Kokain

Alkaloid získávaný z keře kokainovníku pravého působí jako silný stimulant a lokální anestetikum. Způsobuje silnou euforii, stupňuje sebedůvěru a zlepšuje soustředění. Zároveň však může narušit sebekontrolu, objektivitu myšlení a podněcovat neklid a agresi. Obvykle je konzumován přes sliznici, například šňupáním. Smícháním s alkalickým činidlem vzniká crack, který se kouří a na rozdíl od čistého kokainu je silně návykový.

Téměř každý sedmý žadatel o léčbu z kokainové závislosti je muž, průměrný věk žádajícího je 35 let. Průměrný věk při prvním užití drogy je 23 let. Nejčastější způsob aplikace kokainu je šňupání následované injekční aplikací. Právě na tu upozorňují odborníci z evropského úřadu. V mnoha zemích se totiž crack neboli krystalická forma kokainu začal užívat více.

Po marihuaně a kokainu patří k nejoblíbenějším nelegálním drogám extáze – MDMA –, kterou vyzkoušelo přes deset milionů lidí a další amfetaminy s devíti miliony uživateli.

Evropský úřad ve shodě s českými odborníky upozorňuje také na znepokojivé zneužívání léků ze skupiny takzvaných benzodiazepinů. Jde o psychofarmaka předepisovaná například na léčbu úzkostí a depresí.

„Nárůst problematického užívání těchto léků lze pozorovat u lidí, kteří užívají drogy rizikově, u vězňů a některých skupin rekreačních uživatelů drog. Může to být způsobeno jak jejich vysokou dostupností a nízkou cenou, tak to může souviset s problémy v oblasti duševního zdraví v období pandemie,“ píše se ve zprávě.

Nabídka drog se rozrůstá

Jen ke konci roku 2020 monitorovalo EMCDDA přibližně 830 nových psychoaktivních látek, 46 z nich přitom bylo nahlášeno v Evropě poprvé právě v minulém roce.

„Obzvláště mě znepokojuje vysoká čistota a potence látek dostupných na našich ulicích a na internetu a 46 nových drog, které byly v EU odhaleny jen v roce 2020,“ uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.

Zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost monitorovala také přímá drogová úmrtí. I tady vychází statistika v neprospěch mužů: 77 k 23 procentům. Téměř polovina obětí drog byla ve věku 40–64 let.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované