Hlavní obsah

Zrecyklovat a použít znovu. Elektronický odpad je příležitostí do budoucna

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

9. 8. 19:00

E-odpadu každým rokem přibývá. Ten představuje nebezpečí jak pro klima, tak člověka. K vyšší spotřebě elektroniky přispěla i pandemie covidu-19. Řešením může být změna podnikatelského přístupu a inovace.

Článek

Elektronický odpad je jednou z nejrychleji přibývajících složek odpadu v globálním měřítku, která má zásadní dopad na životní prostředí. Zatímco většina běžné elektroniky je pro každodenní užívání bezpečná, v momentě, kdy se její součástky dostanou do půdy, vody nebo vzduchu, je situace jiná.

Vyhozené elektroniky navíc každým rokem exponenciálně přibývá. Ve svých výročních zprávách o tom informuje například Evropská komise nebo Světová zdravotnická organizace. Podle organizace Global E-waste Statistics Partnership (GESP) bylo jen za rok 2019 vygenerováno 53,6 tun elektroniky.

K dalšímu navýšení spotřeby elektroniky navíc přispívá i probíhající pandemie covidu-19, která velkou část populace přesunula z kanceláří na home office a na samotné zaměstnavatele uvalila břemeno zajistit dodatečnou elektroniku pro efektivní práci na doma. Podle serveru Euronews jsou právě firmy jedny z největších poptavatelů a následně i spotřebitelů elektronických zařízení. Firmy tak své zaměstnance v době pandemie zásobují notebooky, tablety, telefony a další elektronikou, aby zefektivnily jejich práci. Jen v době první vlny pandemie firmy za elektroniku utratily za týden 12, 6 milionů eur.

Podle prognóz bude e-odpadu v následujících letech dále přibývat. V roce 2030 by mohl e-odpad dosáhnout hodnoty 74 milionů tun.

Euronews uvádí, že třetina firem navíc uvedla, že nemá přehled o tom, kam jimi vyhozený elektronický odpad putuje. Jedna z deseti společností přiznala, že nepotřebnou elektroniku vyhazuje na skládku. Právě na nich drtivá většina vysloužilé elektroniky končí. V zemích třetího světa je následně tamní obyvatelé v nelidských podmínkách přebírají. Běžně na nich pracují kvůli šikovným a malým rukám i děti, jak upozorňuje WHO. Pouhých 17,4 procent veškerého e-odpadu za rok 2019 byl zrecyklován nebo zpracován podle norem (nejvíce v Evropě). Zbytek putoval právě na nelegální skládky na další kontinenty. Minoritní zpracování e-odpadu podle norem přitom zabránilo průniku 15 milionů tun oxidu uhličitého do životního prostředí.

Firmy v rámci společenské odpovědnosti (CSR) nicméně e-odpad na rozdíl od třídění běžného odpadu nebo plýtvání vody, řadí mezi marginální téma. Do budoucna přitom může sloužit jako lukrativní byznys. Na jeho potenciál upozorňují především propagátoři myšlenek cirkulární ekonomiky. „(Cirkulární ekonomika) Strategie udržitelného rozvoje, která vytváří funkční a zdravé vztahy mezi přírodou a lidskou společností. Dokonalým uzavíráním toků materiálů v dlouhotrvajících cyklech oponuje stávajícímu lineárnímu systému, kde suroviny jsou přeměněny na produkty, prodány a po skončení jejich krátké životnosti spáleny nebo skládkovány,“ definuje přístup budoucnosti český Institut cirkulární ekonomiky.

Příkladem, jak naložit s vyřazenou elektronikou, se rozhodl jít Mezinárodní olympijský výbor před olympijskými hrami v Tokiu. Mezi lety 2017 a 2019 probíhala po celém Japonsku sbírka přibližně 78 985 tun malých elektronických zařízení (především telefonů), ze kterých se následně podařilo získat 32 kg zlata, 3 500 kg stříbra a 2 200 kg bronzu. Materiály byly následně využity na výrobu olympijských medailí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované