Článek
Situace mezi Venezuelou a Spojenými státy se vyostřuje. A americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že už ví, jak postupovat.
„Už jsem se více méně rozhodl. Nemohu vám říct jak, ale rozhodl,“ řekl v pátek novinářům.
Prohlášení bylo odpovědí na přímý dotaz, jenž směřoval k jeho schůzkám s nejvyššími americkými představiteli, které se uskutečnily v průběhu tohoto týdne.
Mezi zúčastněnými byl i ministr války (dříve obrany) Pete Hegseth, předseda amerického Sboru náčelníků Dan Caine nebo ministr zahraničí Marco Rubio.
Podle zdrojů televize CNN byly předmětem jednání, která se uskutečnila ve středu a čtvrtek, možné cíle a způsoby útoků ve Venezuele.
Obezřetný Trump
Trump byl prý při debatě obezřetný a snažil se vyvarovat riskantním nápadům, které by mohly ohrozit americké jednotky. Mezi návrhy údajně bylo zacílit letecké údery na vojenská či státní zařízení nebo pašerácké trasy obchodu s drogami. Ve hře mají být i přímé pokusy, jak odstavit od moci prezidenta země Nicoláse Madura.
Americký deník The Washington Post s pomocí bývalých amerických i venezuelských vojenských představitelů vytipoval lokality, na něž by se případný americký úder mohl zaměřit. Může jít o široké spektrum vojenských cílů od venezuelských základen po laboratoře na výrobu drog a tajné přistávací dráhy.
Ve hře je podle CNN ale i možnost, že se Trump rozhodne útoky neuskutečnit. Nedávno například řekl stanici CBS, že útoky na Venezuelu nezvažuje.
V úterý tento týden nicméně do latinskoamerické oblasti dorazila největší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford. S tím se k Venezuele přiblížily tisíce amerických vojáků.
Spojené státy už od září podnikají v Karibském moři a Tichém oceánu údery proti údajným člunům pašeráků drog. Zemřelo při nich nejméně 76 lidí. Minulý měsíc Trump také sdělil, že povolil CIA podnikat operace na venezuelském území.
Hlavní vojenské základny Venezuely.
Nejasná vyjádření kolem útoků
Trumpova dosavadní vyjádření k Venezuele nebyla konkrétní, několik týdnů ale nevylučoval, že by Spojené státy na jihoamerickou zemi mohly zaútočit.
Neupřesnil ani, zda by cílem bylo zničit sítě pašeráků drog, nebo přímo svržení Madurova režimu. V jednom z rozhovorů nicméně prohlásil, že dny autoritářského prezidenta jsou sečteny. Trump se totiž domnívá, že se Madurův režim podílí na drogovém byznysu, a pomáhá tak pašování drog do Spojených států.
Napětí mezi oběma sahá již do prvního Trumpova volebního období. Americký prezident tehdy veřejně podpořil opozičního politika Juana Guaidóa a uznal jej jako venezuelského prezidenta. Pokus o převrat ale dopadl neslavně a u moci zůstal Maduro.
Nespokojení republikáni
Pokud by se Trumpovi podařilo odstavit Madura od moci, byl by to pro Washington veliký úspěch, podle expertů by ale mohla přijít tvrdá odezva. Podle Madura by mohl Washington položit základy pro situaci podobné dění v Afghánistánu či Vietnamu, kde USA rovněž zasahovaly.
„Zastavte ty šílené příkazy těch, kteří nařizují bombardování, zabíjení a dotažení války do Jižní Ameriky a Karibiku,“ prohlásil Maduro.
S plány zasáhnout ve Venezuele by Trump navíc mohl narazit u svých spojenců v Kongresu. Jeho kampani dominovalo motto America First (Amerika na prvním místě) - příslib, že USA omezí své angažmá v zahraničním dění a administrativa se bude soustředit primárně na domácí problémy.
„Američané nevolili Trumpa, aby zatáhl USA do trvalého konfliktu v Latinské Americe,“ řekl CNN pod podmínkou anonymity jeden z republikánských kongresmanů.
Jaká je situace ve Venezuele?
Nicolás Maduro se k moci dostal v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. O rok později zvítězil v prezidentských volbách, které ale tamní opozice a část mezinárodního společenství nepovažuje za demokratické.
Moc si udržel až do teď. Krize přišla v roce 2019, kdy se venezuelské opozice v čele s Juanem Guaidoem pokusila o převrat. Guaidoa jako prezidenta uznala řada světových lídrů, včetně Donalda Trumpa, který byl tehdy na začátku svého prvního mandátu.
Trumpova strategie v Latinské Americe
Napětí mezi Caracasem a Washingtonem i Trumpova rétorika a vojenské kroky napjatě sledují i další země v regionu.
Rozšiřování amerického působení v Latinské Americe je pro ně nepříjemné obzvláště kvůli vzpomínkám na 20. století, kdy se USA v regionu vojensky angažovaly. Netrpělivě proto očekávají, jako strategii Washington nakonec zvolí.
Zatím je ale jasné, že se USA pokoušejí rozšířit svůj vojenský vliv. Spojené státy například plánují leteckou základnu v Ekvádoru, dočasné rotace vojsk v Panamě, aktivní využívání letiště v Salvadoru či znovuzpřístupnění námořní základny v Portoriku.
Trump navíc k Latinské Americe nepřistupuje jako k celku, upozorňuje The Washington Post. Jeho politika k jednotlivým zemím se odvíjí od toho, jak jsou ochotné se Spojenými státy spolupracovat.
Strategii potvrzuje i nejmenovaný člen americké administrativy. „Celková strategie je ‚Amerika na prvním místě‘. Zemím, které se rozhodnou se Spojenými státy sladit zájmy a jsou otevřeny vzájemně výhodným dohodám, se dostává výhod ekonomické spolupráce a mají možnosti spolupracovat s neuvěřitelnými vojenskými a zpravodajskými službami,“ sdělil serveru.
Šéf Bílého domu například poskytl argentinskému prezidentovi Javieru Mileiovi, který je známý svým obdivem k němu, finanční pomoc ve výší 20 miliard dolarů. Salvador zase získal od Washingtonu miliony za uvěznění deportovaných migrantů.
Ne všichni latinskoameričtí lídři jsou nicméně s Trumpem „na stejné lodi“. Do sporu s ním se dostal například kolumbijský prezident Gustavo Petro. Tomu administrativa nechala koncem září odebrat vízum poté, co kritizoval americké útoky na malé čluny u kolumbijských břehů.
