Trump je mentálně zaseklý v 19. století, říká expert ke krokům Bílého domu

Nedaleko venezuelského pobřeží se shromažďují americké armádní jednotky. Donald Trump označuje tamního diktátora Nicoláse Madura za šéfa drogového gangu. A podle listu The New York Times má v úmyslu Madura svrhnout. Mezitím přibývá amerických útoků proti člunům v mezinárodních vodách. Mohlo by dojít i na invazi na venezuelské území?

Spojené státy pokračují v ničení lodí v Karibském moři, o kterých americký prezident Donald Trump tvrdí, že je „narkoteroristické“ skupiny z Venezuely používají k pašování drog. Naposledy jedno z plavidel americká armáda zničila v neděli. Během útoku zemřeli tři lidé.

Venezuelský diktátor Nicolás Maduro kritiku odmítá a tvrdí, že si Washington připravuje půdu pro násilnou změnu režimu. I podle listu The New York Times je za nynější eskalací letitých sporů mezi Spojenými státy a Venezuelou snaha o sesazení autoritáře, který je v čele země už 12 let.

„Obecně se nedomnívám, že slova Trump a strategie jdou moc dohromady. (…) Nemyslím si, že by tam byla nějaká skutečně dlouhodobá strategie. Ale jistě by potěšilo nejen Trumpa, ale celou řadu Američanů a ostatně i řadu Venezuelanů, kteří jsou ve Spojených státech, kdyby Madurův režim padl,“ popisuje v podcastu 5:59 František Kalenda, publicista a spisovatel zaměřující se dlouhodobě na Latinskou Ameriku.

O sesazení Nicoláse Madura podle něj usiluje zejména venezuelská diaspora žijící na Floridě nebo v dalších státech na jihu Spojených států a mimoto i část Republikánské strany. Situace by se ale podle Kalendy mohla rychle měnit. Stejně tak totiž může mít na Trumpovo rozhodování v budoucnu vliv někdo z izolacionistů, které má ve svém okolí, případně ruský vůdce a blízký spojenec venezuelského režimu Vladimir Putin.

„Trump projektuje sílu, a to především před svými voliči. Chce se ukázat v roli silného, rozhodného prezidenta, který dokáže zatočit s migrací a vede opravdu rezolutně válku proti drogám v zahraničí,“ myslí si publicista.

Kalenda navíc upozorňuje, že i ve chvíli, kdy by došlo k cílené likvidaci Nicoláse Madura, by venezuelský režim nepadl a nezmizelo by ani pašování drog. Vedoucí roli v zemi totiž zastávají silové složky a zejména armáda, pro jejíž špičky je byznys s drogami důležitým zdrojem příjmů. A sám diktátor má jen mizivou podporu. „Nikdo ho moc nemá rád, ani v těch složkách toho režimu,“ říká expert s tím, že by za něj armáda jistě našla náhradu.

Ničivé útoky na plavidla ale nejsou to jediné, co situaci v Karibském moři eskaluje. Poblíž venezuelských břehů Spojené státy rozmístily bojové lodě a Trump oznámil, že povolil CIA, aby ve Venezuele prováděla tajné operace. Takové kroky přitom dříve američtí prezidenti veřejně nesdělovali.

Kalenda si nicméně nedokáže představit, že by napětí mezi zeměmi přerostlo v „otevřenou invazi“. Zaprvé Trump konzistentně mluví o tom, že si nepřeje, aby se američtí vojáci zaplétali do dlouhodobých konfliktů. A navíc Venezuela je rozlehlá země, kde 60 procent území pokrývá amazonský prales, což by pro americkou armádu znamenalo nemalé komplikace.

„Na druhou stranu docela hodně se mluví o tom, že by mohlo dojít k dronovým útokům na určité cíle, podobně jako se používala bezpilotní letadla už někdy od dob Baracka Obamy na různé teroristické cíle – například proti Islámskému státu nebo proti al-Káidě,“ říká Kalenda. Trump navíc tvrdí, že by k takovým útokům ani nepotřeboval souhlas Kongresu, jelikož nechal drogové kartely prohlásit za teroristické organizace.

Na možný konflikt se pak svým způsobem připravuje také venezuelský režim, i když podle publicisty „velmi demonstrativním způsobem“. Existují tak videa o výcviku civilních členů lidové domobrany, kteří dostávají do rukou zbraně a podobně. Zejména ale nepříliš pravděpodobnou hrozbu Madurův režim využívá jako nástroj propagandy.

„Zároveň to režim používá k tomu, že porušuje další lidská práva. Vlastně odebírá poslední zbytky svobody projevu, dále omezuje svobodu tisku, vyhrožuje uvalením výjimečného stavu. Takže se v podstatě kvůli této hrozbě jenom dál utužuje,“ míní Kalenda.

Kam míří Trumpovy kroky vůči Venezuele a potažmo i celé Latinské Americe, je tak nejasné. Zapadají ale do mozaiky rozhodnutí spadajících do jeho druhého prezidentského období. Dosud využíval zejména výhrůžky nebo obchodní války například s Brazílií, na kterou uvalil padesátiprocentní cla. V případě Venezuely se ale, zdá se, nebojí tvrdších kroků.

Jeho jednání by dokonce mohlo mít předobraz v takzvané diplomacii dělových člunů, která byla známá zejména na přelomu 19. a 20. století. Tehdy země využívaly hrozbu armády, a zejména námořnictva, k prosazování své zahraniční politiky.

„Myslím, že Donald Trump je do jisté míry mentálně zaseklý v 19. století. Sám často říká, že jeho velkým vzorem je třeba prezident William McKinley, který obsazoval území v Karibiku a prosazoval silou americké zájmy v celém tom regionu,“ vysvětluje Kalenda s tím, že Trump celý svět vidí optikou prosazování nesporné „americké síly“.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli by mohla podpora Nicoláse Madura vzrůst v důsledku americké intervence nebo jak se k Trumpovým krokům staví demokratická venezuelská opozice. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.