Hlavní obsah

10 let ode dne, kdy Václav Klaus nenápadně sebral pero a viděl to celý svět

Foto: ČTK

Český prezident Klaus po boku chilského Sebastiána Piñery.

Reklama

10. 4. 13:08

Před deseti lety Česká televize odvysílala záběry, na kterých si český prezident Klaus při návštěvě Chile přivlastnil protokolární pero. Videosekvence obletěla svět.

Článek

Vzpomínáte? V té chvíli vypadal český prezident Václav Klaus jako malý školák, který v lavici žmoulá tahák a bojí se, že bude odhalen. Jen nešlo o žádný papírek, nýbrž o hodnotné pero.

Videozáznam to ukazuje jasně: Hlava státu bere předmět doličný z krabičky, chvilku si jej zálibně prohlíží, poté ukrývá do pravé dlaně, následně pod stolem přehazuje do levé a odtud kradmo zasunuje do kapsy svého saka. Výraz jeho tváře se během riskantní operace proměňuje. Počáteční výraz pokerového hráče po několika vteřinách přechází v úsměv. Prezident zapíná sako, přidá ale ještě gesto s prsty ve tvaru písmene V směrem k novinářům.

Už je to 10 let, co se tato příhoda odehrála. V kapse Václava Klause skončilo nenápadně protokolární pero, které si prezident republiky přivlastnil během návštěvy Chile při společné tiskové konferenci s chilským prezidentem Sebastiánem Piñerou.

Nenápadně, ale viděl to pak díky televizním obrazovkám a internetovým webům celý svět…

Minutovou epizodu z jihoamerické cesty 10. dubna 2011 odvysílala Česká televize v publicistickém pořadu 168 hodin. Mikrokauza se rázem stala hitem doma i v cizině. Video na kanále YouTube zhlédly miliony diváků.

Málokdy předtím i potom měl „český produkt“ tak ohromnou sledovanost.

Prachmizerná reklama

Případ s českým prezidentem, kterak si v Latinské Americe přivlastňuje pero, zaujal i všechny velké světové televize, od britské BBC po americké kanály. A také přední deníky. Například The Guardian do titulku tehdy napsal, že „Václav Klaus byl chycen, když ukradl pero na cestě v Chile“. Podle The Times „Známý excentrický politik byl natočen, jak si kradmo strčí protokolární pero do kapsy svého saka“.

Ze zdánlivě banální příhody se stalo něco, co i v myslích milionů Čechů zůstává s Klausem dodnes nesmazatelně spojeno. Podobně jako kuponová privatizace, rozdělení Československa či amnestie vyhlášená na sklonku jeho prezidentského mandátu. Byť by to mohla být jen okrajová kuriozita, zůstává viditelnou kaňkou v jeho kariéře.

„Stalo se to součástí našeho politického folkloru,“ vidí i po letech případ politolog Jiří Pehe. A všímá si i toho, že aféra neudělala dobré jméno České republice, jejíž vlaječka v tu chvíli po boku Klause plápolala a v sousedství podobné chilské vypadala jako státní symbol méně civilizované země.

„Reklamu to naší zemi ve světě udělalo prachmizernou. Václav Klaus byl přistižen, jak si přivlastňuje něco, co mu nepatří, normálně by se tomu řeklo, že krade. A toto každopádně nikde na světě není bráno jako čistě humorná záležitost,“ všímá si Pehe.

Dělá si stále, co chce

Co se Václava Klause týče, vidí Pehe i jistou paralelu s některými případy privatizace z 90. let. „Ono by se to dalo popsat i jako krádež za bílého dne a v tom ta jeho privatizace byla i leckdy podobná, samozřejmě v jiném měřítku. Myslím, že to Václava Klause charakterizovalo docela přesně,“ soudí také politolog. V rozhovoru pro Seznam Zprávy poukázal i na údajnou nutkavou potřebu exprezidenta nerespektovat pravidla a jít vždy proti proudu.

„On si o to pero mohl svému hostiteli říct, určitě by mu je chilský prezident i s trochou pompy rád daroval, jako přátelské gesto, ale on měl nějakou zvláštní potřebu si to strčit do kapsy a předstírat, že se to do té kapsy dostalo tak nějak mimoděk,“ dodal Pehe.

V zásadě podobně i po letech vnímá chilskou příhodu politolog Lukáš Jelínek. A na mysl mu vytane i chování dnes už bývalého prezidenta Klause v nynějším čase pandemie covidu-19, kdy se přiřadil k těm, kteří kategoricky odmítají respektovat protiepidemická nařízení.

„Je to člověk, který si prostě dělá, co chce, na to jsme si už vlastně zvykli. Chci si vzít pero, tak si ho vezmu, nechci si vzít roušku, tak si ji nevezmu. Absolutní svoboda k čemukoliv bez ohledu na pravidla a zásady,“ hodnotí exprezidenta příkře, přičemž si myslí, že ony negativní vlastnosti jsou s postupujícím věkem ještě patrnější.

Utrhl bych si ruku, ale...

Samotný Václav Klaus se ke kauze vyjádřil s ročním odstupem v roce 2012. Tehdy zalitoval, že se něco takového přihodilo. „Mrzí mě to. Je to škoda, že se to stalo. Je to zbytečná věc a laciná příležitost k atakům na mě,“ uvedl v bilančním rozhovoru pro televizi Nova. „Samozřejmě, že mě netěší a utrhl bych si ruku, ale myslím, že je to přehráno nekonečným způsobem,“ řekl také.

Nicméně se ohradil proti tomu, že v Chile schoval do saka pero. „Opakuji propisku, nikoliv pero,“ naznačil diametrální rozdíl.

Z dobových informací vyplývá, že se jednalo o výrobek z dílny chilských šperkařů, vyrobený z modrého polodrahokamu lapis lazuli, který se těží v chilských Andách a má typicky modrou barvu. Podle tehdejších informací chilského deníku La Cuarta měl výrobek cenu 20 tisíc chilských pesos (zhruba 700 korun). Byl na něm jen nápis República de Chile (Chilská republika).

Deset let starý příběh skrývá ještě jeden zajímavý oblouk, který jej propojuje s ryzí současností. Chilský prezident Sebastián Piñera, jenž vládl jihoamerické zemi od roku 2010 do roku 2014, sice poté opustil politickou scénu, nicméně v roce 2017 byl po přestávce znovuzvolen a jako hlava jihoamerického státu úřaduje dodnes.

Čistě teoreticky by za Piñerou pro pero (propisku?) mohl vyrazit z Prahy další státník.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené