Hlavní obsah

10 poznámek k postupu Slavie ve smrdutém odéru surovosti a rasismu

Jiří Hošek
zástupce šéfredaktora
Foto: Profimedia.cz

Brutální faul na brankáře Ondřeje Koláře.

Reklama

19. 3. 14:01

Sportovně zcela zasloužený postup pražské Slavie do čtvrtfinále Evropské ligy doprovází pachuť zcela nesportovního dění na trávníku Ibrox Stadium i v jeho útrobách.

Článek

Tohle je pokus podívat se na čtvrteční večer s trochou odstupu a nadhledu od člověka, který nějakou dobu v Británii žil, jehož eskortovala policie uprostřed skupiny fandů Celtiku unionistickou čtvrtí Glasgow, kde dotyčným hrozila akutní újma na zdraví, a který je kritický vůči vnímání rasismu v české společnosti, nejen v té fotbalové. Pořadí poznámek je téměř náhodné.

1) Rangers FC ukázali fatální nedostatek respektu. Na hřišti i mimo něj. Napsat třeba na klubovém twitterovém kanálu o brutálním Roofově kung-fu kopu do Kolářovy hlavy, že to byla „srážka s brankářem“, může jen hodně cynický, otrlý jedinec.

2) Jsem bohužel přesvědčený o tom, že kdyby Rangers hráli proti německému nebo francouzskému soupeři, tak by takhle „neandertálsky“ nevystupovali. V podání skotského týmu šlo o jedno velké nesportovní chování. Prohrávat se musí umět. V téhle disciplíně jsou Rangers ještě ve 4. lize. Napadnout Kúdelu pěstmi v tunelu stadionu?

3) Izraelský sudí Orel Grinfeld. Jednoduše katastrofální výkon. Utkání vůbec nezvládl, emočně ho nepochopil, stal se trapnou loutkou. Červených karet mělo být víc a měly přijít mnohem dřív.

4) Obrovská chyba a pitomost Ondřeje Kúdely. Neměl za Kamarou vůbec chodit. Když si zakryjete ústa a něco soupeři v takové situaci šeptáte, asi se neptáte na to, kdy jede příští vlak do Berouna. Být ve vedení Slavie, „napařím“ obránci pokutu jako hrom. I když nám to může připadat nespravedlivé, poškodil svůj klub a poskytl Rangers „únikovou cestu“.

5) V české kotlině a ve Spojeném království, Skotsko nevyjímaje, panuje aktuálně veliký rozdíl v pohledu na rasismus. Obrovsky se liší vnímání citlivosti nešvaru. V situacích, jako je údajná Kúdelova rasistická poznámka pronesená vůči Glenu Kamarovi, platí v Británii spíš presumpce viny než naopak.

6) I při započtení bodu číslo 5 mi tón, v němž referují o zápase skotská média a samotní Rangers, připadá neadekvátní. Údajný rasistický incident přebíjí vše ostatní. Je tam bohužel cítit antivýchodoevropský narativ. To je také rasismus.

7) „Brexit Britain, Jiri,“ Napsal mi v reakci na bod 6 dobrý kamarád, skotský diplomat, který několik let působil v Praze.

8) Rasismus do slušné společnosti nepatří. Ještě jednou se vrátím k odlišnému pohledu na rasismus v Česku a na britských ostrovech. Dneska je slávistickým fandům neobyčejně nepříjemné, že ve Skotsku dělají z klubu a jejich obránce rasisty. Vzpomeňte si na to, jak jste onehdy hájili svého „kotelníka“, když pořvával „M45 bez koriandru“ na brankáře Nguyena. Nepřejte si, aby se tohohle rádoby „vtípku“ domákli ve Skotsku…

9) Dnešní Velká Británie je prošpikována kamerovými systémy v ulicích měst i budovách. Záběry z tunelu na Ibrox Stadium by tak velmi pravděpodobně měly existovat. Jsem zvědavý, jestli zařízení v inkriminovanou chvíli fungovalo.

10) Zklamání jménem Steven Gerrard. Ještě včera ve studiu ČT Vladimír Šmicer obdivně říkal, že slavný záložník vždy napřed hledal chyby u sebe a neschovával se za omluvy. Včerejšek se mu podle mého názoru hrubě nepovedl. Když si přečtete slovo od slova Gerrardovo pozápasové vyjádření, dohledáte totální absenci sebekritiky ohledně řeznické show vlastních svěřenců. Aspoň věta ohledně zdraví zraněného gólmana Koláře? I tu budete hledat marně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené