Armáda se v Barmě na začátku února chopila moci navzdory tomu, že vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij a její Národní liga pro demokracii jasně opanovaly listopadové volby. Podle vysokých představitelů armády provázely parlamentní volby rozsáhlé nesrovnalosti, což volební komise popřela.
I tak převzal vedení země začátkem února vrchní velitel armády Min Aun Hlain. Od té doby se v Barmě prakticky denně konají demonstrace. Podle barmské Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při nich bylo zabito již více než 700 lidí.
Su Ťij a nejvyšší představitele bývalé civilní vlády armáda zatkla. Od té doby je pětasedmdesátiletá nositelka Nobelovy ceny za mír v domácím vězení.
3. února: Na začátku protestovali lidé v Barmě proti vojenskému převratu nenásilně. Hlukem. V ulicích byly slyšet klaksony, na demonstracích dávali lidé najevo nespokojenost třískáním do hrnců, pánví a dalšího kuchyňského náčiní.
Foto: Getty Images, Getty Images 9. února: Pokojné demonstrace narazily na tvrdou reakci režimních sil. Těžkooděnci vůči lidem užili nepřiměřenou sílu, vypukly ostré střety. Na snímku se protestující ukrývají pod plastovou fólií, aby se uchránili před policejním vodním dělem.
9. února: Tři vztyčenými prsty. Gesto vypůjčené z fantasy trilogie Hunger Games si přivlastnili už thajští protestující v roce 2014. Gesto se stalo symbolem odporu proti vojenskému režimu.
26. února: Od začátku puče čelí obyvatelstvo vlně zatýkání a násilností či domovním raziím.
28. února: Přestože představitelé vojenské junty nad smrtí demonstrantů vyjadřují lítost, běžně proti nim používají ostré střelivo. O útocích na domovy lidí nepohodlných režimu, které junta nařizuje, existuje několik výpovědí očitých svědků, píše BBC.
Foto: SOPA Images, Getty Images 6. března: Bezpečnostní síly k rozehnání davů používají slzný plyn, střelbu a zábleskové granáty. Na sociálních sítích se také objevilo video, které zachycuje vojáky, jak účastníky těchto demonstrací surově tlučou.
8. března: Zastavit vlnu násilí a útoky ozbrojených složek vůči občanům se snaží v Barmě i katolické jeptišky. Svět obletělo několik snímků řádových sester klečících před po zuby ozbrojenými vojáky.
Foto: Getty Images, Getty Images 11. března: Kvůli sporům mezi juntou a protestním hnutím zůstává v Barmě uzavřena řada továren, úřadů, bank a dalších zařízení.
11. března: Barma je svědkem útoků na ty nejmenší, hrůzám a násilí vojenských úderek jsou vystaveny i nezletilé děti.
13. března: Barmánci drží smutek za padlé oběti během protestů proti vojenské diktatuře.
15. března: Mnohé ulice se proměnily v bojiště s hořícími barikádami.
16. března: Snímek z Rangúnu.
14. března: Snaha ochránit padlého druha. V zemi platí zákaz sledování satelitní televize s tím, že vysílání ze zahraničí ohrožuje národní bezpečnost. Za porušení zákazu hrozí Barmáncům vězení. Převážná většina obyvatel byla také odříznuta od internetu, čímž chce armáda znemožnit lidem, aby se domlouvali, kde se sejdou.
17. března: Protesty se v Barmě od únorového puče konají takřka nepřetržitě. Ačkoliv je armáda dobře vyzbrojená, její odpůrci v částech země začali proti vojákům bojovat s podomácku vyrobenými zbraněmi. Další se zapojili do výcviku etnických milic, které v pohraničí proti armádě bojují od získání nezávislosti v roce 1948.
28. března: Od začátku puče zemřelo přes 700 civilistů, mezi nimi desítky dětí.
30. března: V současné době je v myanmarském vězení asi 40 novinářů.
3. dubna: Hořící barikády ve čtvrti Tamwe. Předpokládá se, že vojenský převrat a následný politický chaos v Barmě zvýší množství lidí žijících v chudobě až na 25 milionů, což je téměř polovina barmské populace. Uvedl to Rozvojový program OSN (UNDP).