Hlavní obsah

Finský novinář: Začíná nová éra, Rusko s námi bojuje otevřeně

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Finská pohraniční stráž vede migranty s koly, kteří se snaží překročit rusko-finskou hranici.

Reklama

Článek

Finsko minulý týden uzavřelo po celé více než osmisetkilometrové délce pozemní hranici s Ruskem. Důvodem je vlna uprchlíků z Blízkého východu a Afriky, kteří se do Finska snaží dostat z ruské strany. Podle finské vlády jde o cílenou hybridní operaci Moskvy. Situaci popisujeme s finským novinářem Jussim Niemeläinenem.

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Jak to na finsko-ruské hranici za polárním kruhem teď vypadá.
  • Jaké důkazy svědčí pro to, že migrační vlnu organizuje Rusko jako odplatu za vstup Finska do NATO.
  • A jak se Finům daří migrační nápor zvládat.

Vztahy mezi Finskem a Ruskem klesly pod bod mrazu. Minulý týden severská země uzavřela poslední hraniční přechod, který na ní – byť omezeně – fungoval. Ruští představitelé tvrdí, že krok je iracionální. Finsko naopak vysvětluje, že jde o obranu před migrační krizí. Tu se prý Rusko snaží vyvolat tím, že k hranicím přepravuje uprchlíky.

„Myslím, že z části se jedná o signál, který vysílá finská vláda. A samozřejmě Finsko a Rusko jsou dvě sousedící země, takže když mezi nimi uzavřete všechny hraniční přechody, je to velká věc,“ popisuje v podcastu 5:59 komentátor finského deníku Helsingin Sanomat Jussi Niemeläinen, který také dříve působil jako zpravodaj v Moskvě a Rize.

Rozhodnutí zároveň okamžitě ovlivnilo i situaci na estonsko-ruské hranici, kde se podle zástupkyně tamní pohraniční stráže provoz zvýšil o čtvrtinu. Estonský ministr zahraničí varoval, že i tamní vláda se může rozhodnout přechody dočasně uzavřít a doporučil lidem, aby do Ruska nevyjížděli.

Premiér Petteri Orpo oznamuje, že Finsko dočasně uzavře finsko-ruskou hranici:

„Počátek nové éry“

Situace na hranicích se přitom podle Niemanläinena zhoršovala postupně. Ještě koncem letošního léta prý k finsko-ruským přechodům přicházely jen desítky migrantů žádajících o azyl, v listopadu jich už dorazilo zhruba tisíc.

Komentátor připomíná, že podobná situace se v historii stala pouze dvakrát: na začátku 90. let, kdy se rozpadl Sovětský svaz, a v roce 2015 a 2016 v souvislosti s migrační krizí. Jinak byla hranice, kterou z větší části pokrývají lesy, spíše klidná.

„Rusko tradičně má svou stranu hranice pod kontrolou a nenechává lidi bez příslušných dokumentů jen tak vstupovat do pohraniční zóny. (…) Je to tedy změna v ruském chování, co přivedlo finské úřady do stavu zvýšené ostražitosti,“ říká finský novinář.

Zároveň popisuje hned dva posuny v přístupu, ke kterým v Rusku v poslední době mohlo dojít. Vše prý nasvědčuje tomu, že tamní úřady zmírnily vízový režim pro některé země, ze kterých uprchlíci pocházejí. Jedná se především o Sýrii, Jemen nebo Somálsko. A zároveň podle Niemanläinena Rusko přestalo své kroky proti Finsku skrývat. „Svým způsobem je to opravdu počátek nové éry, ve které bude podobných operací přibývat,“ vysvětluje.

+3

Otevřené provokace jako slabost?

Otázkou ale zůstává, co změnu v chování Ruska způsobilo. Podle komentátora je jedním z hlavních důvodů msta za to, že se Finsko přidalo k NATO. Jen pro připomenutí: Finsko (společně se Švédskem) zažádalo o vstup do aliance v květnu 2022, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Jeho přijetí odsouhlasily všechny země v rekordním čase, na jaře letošního roku. A severská země do NATO definitivně vstoupila 4. dubna.

Ve Finsku se ale kromě toho prý mluví i o tom, že se Kreml snaží novou politikou rozvrátit finskou společnost a přimět ji k tomu, aby ztratila důvěru ve vládu, nebo že Rusko samo by si přálo svou západní hranici uzavřít, ale vinu chce svalit na Finsko.

Podle Niemanläinena jde o kombinaci všech těchto faktorů. A dodává, že přestože současné otevřené provokace ze strany Ruska jsou znepokojivé, zároveň ukazují slabost jedné ze světových mocností. „Na hybridní operace je možné nahlížet také tak, že jsou svým způsobem projevem slabosti. Rusko útočí na Ukrajinu drony, bombami a raketami, protože má pocit, že si to může dovolit. Hybridní operace má v zásobě pro ty země, kterým si nemůže dovolit vyhrožovat vojensky, ekonomicky ani politicky,“ říká.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se k situaci na rusko-finské hranici staví sami Finové nebo kam by se současná situace mohla posunout. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.

Editor a koeditor: Eduard Freisler, Barbora Sochorová, Dominika Kubištová

Sound design: David Kaiser

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Plus, TV Nova, youtubový kanál CBS News, France 24 English, ABC News Australia a NATO News

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Reklama

Doporučované