Poškozuje Tchaj-wan český byznys? Investice mluví jasně

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nedostane na svou plánovanou cestu na Tchaj-wan vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to zdůvodnil vysokými náklady a zároveň podotkl, že udržování vztahů s Tchaj-wanem může poškozovat ekonomické vztahy s Čínou. Ta si dlouhodobě ostrovní zemi nárokuje. Vystrčil tak společně s podnikatelskou delegací poletí komerční linkou.

„My budeme dělat pragmatickou zahraniční politiku. Já navštívím Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán – pro naše firmy, aby dělaly byznys. Ne tu hodnotovou, která víceméně nic nepřinesla, jenom poškodila naše firmy,“ uvedl Babiš ve videu na sociálních sítích.

„Tak jsem jenom řekl, že jsme panu Vystrčilovi neschválili oficiální vládní armádní letadlo na ten výlet na Tchaj-wan. My nebudeme dělat stejnou politiku jako Pekarová a Vystrčil, která zničila byznys našich firem v Číně,“ uvedl Babiš, vedle předsedy Senátu zmínil bývalou předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. Dodal, že tyto kroky ovlivnily čínské investice a také počet čínských turistů v Česku.

Seznam zástupců podnikatelského sektoru, kteří se mají cesty s Vystrčilem zúčastnit, zatím Senát k dispozici nemá. Jeho sestavení má v gesci Svaz průmyslu a dopravy společně s Česko-taiwanskou obchodní komorou.

„Původně bylo pro podnikatelskou delegaci vyhrazeno 35 míst, ale číslo bude nyní pravděpodobně výrazně nižší. Je obtížnější se do Tchaj-peje dostat vzhledem k situaci v Íránu,“ uvedla pro redakci SZ Byznys Alice Rezková z Česko-taiwanské obchodní komory.

Česko-tchajwanské vztahy sahají do devadesátých let minulého století. Praha přivítala první tchajwanskou obchodní delegaci v roce 1995. Na konci dekády pak podle studie think-tanku CEIAS, který se zaměřuje na vztahy Evropy a Asie, následovala vlna tchajwanských investic v Česku, tažená velkými výrobci v oblasti IT, jako jsou Foxconn, First International Computer a Asus.

Vztahy obou zemí se výrazně zlepšily v roce 2020, kdy Vystrčil jako první představitel horní parlamentní komory ze zemí EU Tchaj-wan navštívil. Od té doby se spolupráce výrazně prohloubila a několikanásobně vzrostl také počet vzájemných politických návštěv – až na 71 v roce 2024.

Vztahy s Tchaj-wanem přitom neposiluje jen Česko. Podle analýzy se od roku 2020 výrazně zintenzivnila spolupráce mezi Tchaj-wanem a celou Evropou. Důvodem jsou mimo jiné narušené dodavatelské řetězce během pandemie, geopolitické napětí i snaha evropských zemí snížit ekonomickou závislost na Číně.

Podle studie se Česko v roce 2024 umístilo na sedmém místě mezi členskými státy EU a na 33. místě celosvětově z hlediska celkového obchodního obratu s Tchaj-wanem. Struktura vzájemného obchodu je výrazně ovlivněna tchajwanskými investicemi do výroby elektroniky v Česku, uvádí autoři studie.

Většinu českého dovozu z Tchaj-wanu tvoří komponenty určené k montáži a následnému reexportu, což vede k dlouhodobému obchodnímu deficitu. V roce 2024 dosáhl dovoz z Tchaj-wanu hodnoty 1,76 miliardy eur a zahrnoval především ICT komponenty, smartphony, motocykly, cyklistické součástky a tištěné obvody.

Český export na Tchaj-wan měl v roce 2024 hodnotu 398 milionů eur (10,43 miliardy korun), čímž se tuzemsko řadí mezi hlavní exportéry v regionu – před většími ekonomikami, jako je například Polsko. Podle posledních dat Českého statistického úřadu dosáhl český export na Tchaj-wan za období od ledna 2025 do února 2026 zhruba 10,6 miliardy korun, dovoz do České republiky pak činil přibližně 46,9 miliardy korun.

Českému vývozu na Tchaj-wan dominuje automobilový průmysl, za nímž stojí především Škoda Auto. Společnost má na ostrově přímé obchodní zastoupení již od roku 2015. 

Mezi další klíčové sektory patří optika, strojírenství a elektronika. Na trhu jsou aktivní firmy jako Moser, Botanicus nebo TOS Varnsdorf, stejně jako značky Lasvit či Preciosa. V roce 2024 otevřela státní agentura CzechInvest kancelář v Tchaj-peji, zaměřenou zejména na technologicky náročné projekty, včetně polovodičů.

Největším investorem z Tchaj-wanu v Česku je výrobce elektronických součástek Foxconn. V jeho závodech v Pardubicích a v Kutné Hoře vznikají počítače, tiskárny, monitory, servery, síťové přepínače, routery nebo zdravotnické přístroje.

Mezi nedávné tchajwanské investice patří například otevření výrobního centra tchajwanské společnosti CTi Cable v Klecanech u Prahy, které je jejím prvním závodem v Evropě. Hodnota investice má dosáhnout zhruba 120 milionů korun. Letos v dubnu vstoupila na český trh také firma Jmem Tek zaměřená na vývoj čipů. V červenci 2023 navíc začalo fungovat přímé letecké spojení mezi Tchaj-pejí a Prahou.

Podle dat agentury CzechInvest je Tchaj-wan v Česku 11. zemí s největším objemem investic, aktuálně zde má 40 projektů, které vytvořily téměř 25 tisíc nových pracovních míst. Tím se stal z hlediska zaměstnanosti jedním z nejvýznamnějších investorů a zařadil se do první pětky.

Čína oproti tomu v Česku investuje o něco méně. Projektů v Česku rozjely tamní firmy pětatřicet a nových pracovních míst vytvořily necelých šest tisíc. Data tak ukazují, že zatímco Čína je pro Česko partnerem především z hlediska dovozu, Tchaj-wan do země přináší z hlediska investic a pracovních míst výrazně více.

Význam Tchaj-wanu navíc roste i v evropském kontextu. Evropská unie je jeho největším investičním partnerem a tchajwanské investice v Evropě od roku 2019 výrazně zrychlují, kumulativně dosáhly 13,5 miliardy dolarů. Mimo jiné díky velkým projektům v oblasti polovodičů, jako je závod společnosti TSMC v Německu. Právě polovodiče dnes stojí v jádru spolupráce mezi Evropou a Tchaj-wanem a představují příležitost i pro středoevropské ekonomiky včetně Česka.

Premiér Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že cesty českých politiků na Tchaj-wan a budování vztahů způsobily, že české firmy přišly o obchody s Čínou. Podobné obavy zmiňuje také studie CEIAS. Čína si totiž ostrov dlouhodobě nárokuje a navazování diplomatických vztahů se zemí, kde žije zhruba 23 milionů obyvatel, ostře odsuzuje.

Ekonomický nátlak již využila například proti Litvě, uvedla pro iRozhlas jedna z autorů studie Kara Němečková. Podle studie však neexistuje žádný důkaz, že by prohlubování vztahů s Tchaj-wanem mělo na české obchodní zájmy v Číně negativní dopad.

„Jak Čínská lidová republika, tak Tchaj-wan jsou důležitými obchodními a investičními partnery České republiky. O oba trhy je mezi českými firmami velký zájem a máme i společnosti, které vyvážejí na oba trhy současně. Česko by proto mělo vůči Číně a Tchaj-wanu uplatňovat koordinovaný přístup, který podpoří rozvoj potenciálu v obou teritoriích, jako to dělají i jiné země, například Německo,“ uvedl pro redakci Seznam Zpráv Byznys Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Po obchodní stránce má Česko s Čínou dlouhodobě výrazný deficit, který v roce 2024 dosáhl 846,38 miliardy korun. Export činil 75,85 miliardy korun, zatímco import 922,23 miliardy korun. Čína je tak druhým největším obchodním partnerem Česka především díky dovozu, zatímco z hlediska exportu je až 17. největším trhem, byť největším v Asii.

Dováží se především elektronika, jako jsou mobilní telefony, počítače a další zařízení, ale také oblečení či automobily. Zároveň v Česku v poslední době posilují čínské automobilky, jako je BYD, Chery, Xpeng, Dongfeng, BAIC, Leapmotor nebo dlouhodobě MG.

Naopak české firmy mají v Číně své zastoupení především v okolí Šanghaje a na jihu země. Významným hráčem byla dříve Škoda Auto, která zde ještě před deseti lety vyráběla až 300 tisíc vozů ročně, nyní však plánuje v polovině letošního roku prodej na čínském trhu zcela ukončit kvůli zásadním změnám podmínek pro zahraniční výrobce.