Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nárůst globálních teplot předpokládaný do roku 2035 by měl zvednout ceny potravin a celkovou inflaci v rozsahu zhruba jednoho až tří procentních bodů ročně, ukazuje studie, na které se podíleli výzkumníci z Evropské centrální banky (ECB) a Institutu pro výzkum dopadu klimatu v německé Postupimi.
Ceny potravin by měly v důsledku ohřívání planety ročně v globálním průměru přidat 0,9 až 3,2 procentního bodu, u celkové inflace studie publikovaná v online verzi časopisu Nature předpokládá roční navýšení o 0,3 až 1,2 procentního bodu.
Pokud by se naplnil nejčernější scénář, tedy rychlejší oteplování v důsledku nedostatečného omezení emisí skleníkových plynů, mohl by vzestupný tlak změn klimatu na inflaci cen potravin přesáhnout čtyři procentní body ročně.
Autoři studie vycházeli především z více než 27 000 pozorování měsíčních změn indexů spotřebitelských cen po celém světě v letech 1996 až 2021, do nichž se promítly změny teplot.
Zároveň vzali v úvahu data, podle nichž mimořádně silná vedra z léta roku 2022 zvedla ceny potravin v Evropě o 0,4 až 0,9 procentního bodu. Tento dopad by měl po propojení s předpokládaným nárůstem teplot do roku 2035 stoupnout o 30 až 50 procent.
„Vyšší teploty zvyšují po dobu 12 měsíců inflaci potravin a celkovou inflaci v zemích s vyššími i nižšími příjmy. Účinky se liší v jednotlivých ročních obdobích a regionech v závislosti na klimatických normách, přičemž další dopady má denní kolísání teplot a extrémní srážky,“ uvádí studie.
Srovnatelné dopady na země bez ohledu na výkonnost jejich hospodářství přitom podle autorů „naznačuje, že historická adaptace na zvyšování teploty prostřednictvím socioekonomického rozvoje je omezená“.
„Tlaky jsou největší v nízkých zeměpisných šířkách a ve vysokých zeměpisných šířkách vykazují silnou sezonnost a vrcholí v létě,“ říká článek. To koresponduje se střídáním ročních období, které probíhá například v Česku.
Zatímco letní teploty nad normálem táhnou ceny potravin vzhůru, menší chlad v zimě je naopak stlačuje níž. Oproti tomu v oblastech blíže rovníku, kde jsou teploty celoročně víceméně stabilní, představuje každé navýšení vzestupný tlak na ceny.
Podle poslední souhrnné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z loňského března by měl nárůst globální průměrné teploty v letech 2030 až 2035 dosáhnout úrovně 1,5 stupně Celsia (měřeno vzhledem k teplotám z let 1850-1900). Tato úroveň je přitom považována za kritickou, protože dopad takto navýšených teplot se jeví jako nevratný.
„Po roce 2035 se velikost odhadovaných tlaků na inflaci v jednotlivých emisních scénářích výrazně liší, což naznačuje, že rozhodné omezení skleníkových plynů by je mohlo výrazně snížit,“ uvádí studie.
