Změna k lepšímu, ale… Co přináší velká dohoda o migraci přijatá europoslanci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Obrovský krok pro Evropu“ a „historický den“. Tak popsaly středeční přijetí chystaného migračního balíčku šéfky Evropského parlamentu a Evropské komise Roberta Metsolaová a Ursula von der Leyenová.

Do poslední chvíle se spekulovalo, že Dohoda o migraci a azylu, o které jedná Unie už několik let, středečním hlasováním neprojde. I když čelila kritice zleva i zprava politického spektra, nakonec v europarlamentu získala těsnou většinu.

Na nových pravidlech, která mají vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl, se shodli zástupci členských zemí a europoslanci už v prosinci.

Teď ještě dohoda čeká na „zelenou“ od jednotlivých členských států, které o ní mají hlasovat koncem měsíce.

Europoslanci, kteří vyjednávání o dohodě vedli, se podle serveru Euractiv shodují na tom, že finální produkt je kompromisem a zdaleka není perfektní. Přesto je změnou k lepšímu. S tím souhlasí i odborník na migraci Robert Stojanov z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

„Jednoznačně říká, že by v rámci Evropské unie měla fungovat solidarita a členské státy by měly sdílet odpovědnost s těmi, které jsou zasaženy větším proudem imigrantů přicházejících ze třetích zemí,“ říká Stojanov pro Seznam Zprávy.

Od klíčového milníku má podle něj dohoda daleko. „Je vysoce restriktivní. Řeší jenom restrikce, přidává imigrantům překážky, snaží se jim znepříjemnit celé to azylové řízení a odradit je od cesty do Evropy. Ale vůbec se nezabývá příčinami a kořeny těchto migračních toků,“ podotýká.

Pět samostatných, ale vzájemně provázaných právních předpisů, které mají stanovit pravidla pro přijímání a relokaci žadatelů o azyl v rámci Evropské unie.

Tím asi nejvýraznějším je ten, který hovoří o systému takzvané povinné solidarity. Jeho cílem je ulevit státům, do nichž proudí velké počty migrantů. Členské státy mají na základě něj tři možnosti, jak pomoci přetíženým zemím. Buď část z nich samy převezmou, nebo jim poskytnou finanční či materiální pomoc.

Další z předpisů se týká povinného screeningu, který zavádí podrobné předvstupní prověřování na vnějších hranicích Unie. Na základě něj by měla EU sbírat informace o národnosti či věku žadatelů o azyl, shromažďovat jejich otisky prstů a snímky obličeje a provádět zdravotní a bezpečnostní prohlídky.

Součástí dohody jsou také úpravy databáze Eurodac, která schraňuje biometrická data získaná během screeningu. Ta by nově neměla fungovat v režimu jednotlivých žádostí o azyl, ale počítat samotné žadatele, aby předešla tomu, že jeden člověk vyplní několik žádostí najednou.

Dohoda řeší také úpravu průběhu azylového řízení. Žadatelé budou mít nyní dvě možnosti: Buď projdou tradičním řízením, které je poměrně zdlouhavé, nebo takzvanou zrychlenou hraniční procedurou, která má trvat nejdéle 12 týdnů.

Součástí jsou také speciální pravidla, která mají vejít v platnost v případě, že unijní azylový systém zažije náhlou masivní vlnu migrantů, tak jako se to stalo například během migrační krize v roce 2015.

Jak zmiňují sami europoslanci, kteří se na dohodě podíleli, finální produkt je kompromisním řešením. K jeho podobě má výhrady celá řada politiků, nejsilněji ovšem zaznívají na krajích politického spektra.

Podle krajně pravicových europoslanců jsou pravidla, která předestírá, příliš mírná. Podle krajně levicových europoslanců jsou naopak přísná natolik, že se odchylují od evropských hodnot, jako je soucit a lidská důstojnost. Podobně to vidí i neziskové organizace, ochránci lidských práv i mnozí právní experti.

Například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš na síti X napsal, že pakt problém s migranty neřeší, ale naopak je do Evropy už dávno pozval. A obsahuje podle něj také skryté kvóty na uprchlíky.

Podle humanitárních organizací Evropská unie usiluje o zavedení společných a předvídatelných pravidel na úkor základních práv.

„Po letech vyjednávání nyní unijní instituce ostudně podepisují dohodu, o které vědí, že povede k většímu lidskému utrpení,“ uvedla v prohlášení organizace Amnesty International.

„Pro lidi, kteří utíkají před konflikty, pronásledováním nebo ekonomickou nejistotou, budou tyto reformy znamenat menší ochranu a větší riziko, že budou čelit porušování lidských práv v celé Evropě - včetně nezákonných a násilných odsunů, svévolného zadržování a diskriminační policejní práce,“ dodala.

Podobně to vidí i Stojanov. Podle něj se v důsledku dohody cesta do Evropy migrantům prodraží a bude pro ně obtížnější.

Obavy budí mimo jiné část, která hovoří o urychleném azylovém řízení. Podle EU povede k odstranění administrativních překážek, humanitární organizace ale namítají, že kvůli němu přijdou imigranti o férové posouzení jejich žádosti, což zvýší pravděpodobnost deportace.

Podle Stojanova mohou státy stihnout provést celý proces ve zkrácené lhůtě, zřejmě pouze pokud využijí aplikace umělé inteligence, která bude moci rychle žádosti vyhodnotit na základě získaných dat. S tím se ale pojí řada rizik, zejména etických, upozorňuje.

„Pokud bude algoritmus nainstalovaný v aplikaci naprogramován tak, aby drtivou většinu žadatelů o azyl odmítl na základě restriktivních opatření, úředníci se budou moci o to opírat a rychleji vydávat příkazy k vyhoštění,“ vysvětluje Stojanov a dodává, že tématu využití umělé inteligence při rozhodování o žádostech o azyl se momentálně věnují na Ústavu informatiky, kde on sám působí.

Podle Stojanova nejde zatím říci, o jak vhodný a efektivní nástroj se jedná. Pokud na konci měsíce členské státy dohodu odhlasují, bude trvat, než jí vlády implementují do své legislativy. „Myslím si, že během nejbližších dvou let žádné významné dopady nepocítíme,“ říká.

Už dříve upozornil, že dohoda podle něj nepřispěje k efektivnímu zvládání migrační krize, jelikož je vysoce restriktivní a „nevyužívá pozitivního potenciálu, který migrace přináší“.

„Nejsou tu žádné pozitivní prvky, tedy například že by sem lidé mohli přijít, žít tady a pracovat za určitých podmínek a pravidel. Mohly se stanovit určité kvóty a pravidla hry, za nichž by zde mohli pobývat a přispívat k našemu i jejich sociálnímu a ekonomickému rozvoji,“ uzavírá.