Hlavní obsah

Komentář: Česko a sousedé z V4 zaťali sekyru a jsou nejhorší v rozpočtu

Petr Holub
reportér

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: vláda.cz

Premiéři V4 v červnu 2021: Zleva Mateusz Morawiecki, Eduard Heger, Andrej Babiš, zády Viktor Orbán.

Reklama

Dluh České republiky vyrostl během krize o polovinu, nejvíc v Evropě. To však neznamená, že loni jsme měli veřejné finance nejhorší ze všech. Jednoduše máme průměrný středoevropský rozpočet.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda Andreje Babiše v letech 2020 a 2021 nešetřila – aby domácnosti a podniky zachránila před dopady pandemické krize. Přesto voliči dali přednost pravicovým stranám, které ve vládním programu z konce roku 2021 slíbily: „Chceme stát, který nežije na dluh.“ Přišla však energetická krize.

Jak to nakonec dopadlo, ukazuje Eurostat, který v pondělí zveřejnil nový přehled veřejných financí zemí EU. Vyplývá z něj: pokud se nepočítá Itálie a Malta, nejvíc se rozpočtový schodek prohloubil ve čtyřech státech Visegrádu a v Bulharsku. K největším rozpočtovým hříšníkům je zařadil propad o čtyři procentní body ekonomického výkonu dané země (HDP) proti předkrizovému roku 2019.

Čím to? Státy ze skupiny V4 zvolily během energetické krize obdobnou strategii, která nevyšla. Více než v jiných zemích se zvýšily důchody, zároveň domácnosti i podniky mohly spoléhat na dotace, které by srazily ceny energií. Náklady na boj s energokrizí se měly uhradit z mimořádných odvodů energetických firem, plány se však podařilo naplnit jen v omezené míře. Všichni si půjčili, nenašli však nikoho, kdo by jejich dluhy zaplatil.

Rozpočet států Visegrádu s výjimkou Slovenska zhoršila také okolnost, že musely ze svých dluhů platit vyšší úroky než země eurozóny. Konkrétně výnosy českých státních dluhopisů s desetiletou dobou splatnosti se v posledních dvanácti měsících pohybují okolo čtyř procent, průměr eurozóny dosahuje cca dvě procenta.

Proč státní dluh vyrostl v Česku o polovinu, podstatně víc než u ostatních zemí Visegrádu, lze vysvětlit tím, že vláda Andreje Babiše navýšila v roce 2020 schodek víc než ostatní. Především pomocí speciálních zákonů mimořádně zvýšila sociální dávky i mzdy ve státních službách, jinými slovy, mandatorní výdaje. Tyto výdaje však je možné zase snížit jedině novým zákonem. „Snaze o snížení rozpočtových deficitů brání zvýšení mandatorních a kvazimadatorních výdajů, ke kterému došlo v letech 2020 a 2021,“ vysvětlil Nejvyšší kontrolní úřad ve výroční zprávě za rok 2023. Tím také připomněl, že se vláda Petra Fialy k zásadním krokům dosud neodhodlala.

Maďaři, Poláci a Slováci se proti tomu na počátku krize chovali o něco rozumněji a svůj deficit nápadně zvýšili až loni.

Česku ve statistikách nepřeje ani fakt, že jeho dluh byl před krizí čtvrtý nejnižší a dosahoval jen 30 procent ekonomického výkonu (HDP). Státům jako Řecko, Kypr, Portugalsko či Itálie, které dluží částku vyšší než 100 procent národního HDP, pomohla dvouciferná inflace reálnou hodnotu jejich dluhu snížit či udržet na předkrizové úrovni, kdežto v tuzemsku tento efekt nehrál významnou roli. Pondělní údaje Eurostatu potvrzují, že loni mělo Česko v Evropě státní dluh 44 procent HDP, v Evropě devátý nejnižší.

Reklama

Doporučované