Hlavní obsah

Tříleté oddlužení. Má platit jen pro podnikatele, nebo pro všechny?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Jak dlouhé má být oddlužení? Ministerstvo prosazuje tři roky, někteří poslanci zkouší alternativní návrhy.

Reklama

Tříleté oddlužení pro všechny, se kterým přichází insolvenční novela, je pod palbou. Má platit jen pro podnikatele, nebo pro všechny? Má se délka oddlužení řídit výškou dluhu? Seznam Zprávy přinášejí přehled hlavních změn.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Délka oddlužení navázaná na velikost dluhu, větší srážky pro osoby ve vícečetných exekucích nebo zápis o exekuci nově i v registru vozidel.

Zákonodárci využívají v Poslanecké sněmovně aktuálně projednávanou novelu insolvenčního zákona k navrhování řady dalších „zlepšováků“.

Naposledy Seznam Zprávy upozornily na nápad ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) přidat návrh, že by poskytovatelé spotřebitelských úvěrů odváděli tisícinu z objemu půjček do fondu prevence a na dluhové poradny.

Seznam Zprávy přináší přehled dalších pěti pozoruhodných pozměňovacích návrhů, které si kladou za cíl zlepšit budoucí proces oddlužování.

Základem předkládané novely je nutnost zapracovat evropskou směrnici upravující oddlužení na tři roky. V Česku zatím platí v zásadě pětileté oddlužení. Evropská pravidla měla být schválena do léta 2021. Česko si vyjednalo roční odklad, který ovšem už promeškalo o téměř dva roky.

Kratší oddlužení (ne)jen pro podnikatele

Hlavní boj ohledně takzvané insolvenční novely se odehrává v rovině, kdo všechno by měl mít na zkrácené tříleté oddlužení nárok. Evropská směrnice primárně řeší pravidla pro podnikatele, novela Ministerstva spravedlnosti chce podmínky zároveň srovnat i pro běžné spotřebitele.

Argumentuje například tím, že rozlišovat způsob obživy u délky oddlužení je překonané a nedůvodně diskriminační. Navíc více než 20 států, které reprezentují 85 procent populace Evropské unie, podpořilo tříleté oddlužení a podle důvodové zprávy v „drtivé většině“ nerozlišují mezi podnikateli a spotřebiteli.

„Kupříkladu Německo již svoji novelu přijalo a vychází ze tří let pro všechny fyzické osoby,“ uvádí ministerský dokument jako příklad západního souseda.

S tím ovšem nesouhlasí tři poslanci z hnutí ANO: Helena Válková, Zuzana Ožanová a Tomáš Kohoutek. Navrhují se striktně držet tříletého oddlužení pro podnikatele a pro spotřebitele zachovat možnost delší lhůty.

„V českém právním prostředí je využití této možnosti zcela nevhodné,“ argumentují směrem k ministerskému návrhu. A volají také po odborné a politické diskuzi, zmiňují i „zohlednění regionálních specifik“.

„Zavedení oddlužení spotřebitelů paušálně na tři roky bez odpovídající diskuze a vyvážení oprávněných zájmů věřitelů by bylo nebezpečným experimentem a vedlo by k výchově občanů ve smyslu, že neplnění závazků se vyplácí,“ varují poslanci z hnutí ANO.

Tři roky podnikání, pak rychlejší oddlužení

Při kratším oddlužení pouze pro podnikatele, by bylo ještě potřeba definovat, kdo jím je a kdo ne. Aby se zabránilo případnému spekulativnímu zakládání živností před žádostí o oddlužení a snaze spotřebitelů si oddlužení zkrátit.

Poslankyně Helena Válková s kolegyní poslankyní Taťánou Malou proto v dalším pozměňovacím návrhu upřesnily, že tříleté oddlužení pro podnikatele by bylo možné jen pro osoby podnikající alespoň tři roky před podáním návrhu na oddlužení.

Větší srážky pro osoby s vícečetnými exekucemi

U lidí se čtyřmi a více exekucemi by se mělo ze mzdy srážet více peněz. S tímto pozměňovacím návrhem přichází ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Konkrétně chce, aby se sráželo u vícečetných exekucí jako v insolvenci. Zvýšit by se tak měl tlak na předlužené osoby, aby vstoupily do insolvence.

Ministr spravedlnosti spatřuje jako jeden z důvodů nechuti vstoupit do oddlužení to, že v exekučním řízení představují srážky ze mzdy jednu třetinu čistého zbytku mzdy po odečtení základní nezabavitelné částky. Výjimka platí jen pro přednostní pohledávky. V insolvenci se přitom sráží dvě třetiny čistého zbytku mzdy.

„Tím je srážka ze mzdy v exekuci pro běžnou pohledávku poloviční oproti srážce v insolvenčním řízení, a to i v případech, kdy lze usuzovat, že je povinný zjevně předlužen a splňuje definici úpadku, jen dosud nevstoupil do oddlužení,“ stojí ve zdůvodnění navrhované změny.

Oddlužení podle velikosti dluhu

Tři poslanci z hnutí ANO, konkrétně Taťána Malá, Helena Válková a Patrik Nacher, přidávají i myšlenku, že délka oddlužení by se měla odvíjet od velikosti dluhu s podmínkou, že se musí na konci období splatit alespoň 30 procent pohledávky nezajištěným věřitelům.

„Ten dlužník, který má nižší dluhy (a schopnost uhradit významnou část z nich), by měl mít legitimní výhodu proti dlužníkovi, u kterého jsou dluhy vysoké a může tak splatit pouze nízká procenta z jejich hodnoty,“ vysvětlují navrhující poslanci ve zdůvodnění.

Tříleté oddlužení by bylo možné u dluhů do 33násobku minimální mzdy – v dokumentu zmiňují 620 tisíc korun. Čtyřleté oddlužení pro dluh do 72násobku minimální mzdy, tedy zhruba do 1 350 000 korun, a pětileté oddlužení nad tuto hranici.

Auto od osoby v exekuci

Povinně by se mohla objevit informace o exekuci i v registru vozidel. Stejně tak by se takto zatížené vozidlo mohlo převést jen se souhlasem exekutora.

Má jít o ochranu kupujících, kteří se mohou dostat do nepříjemné situace, kdy od dlužníků koupí vůz, který ovšem zabaví exekutor.

„Kupující-nabyvatel vozidla posléze o nakoupené vozidlo při výkonu rozhodnutí nebo exekuci přijde, aniž by mu však zákon dával do ruky spolehlivé nástroje, které by mu umožnily domoci se zaplacené kupní ceny nazpět vůči osobě ve výkonu rozhodnutí,“ stojí ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu, za nímž stojí Patrik Nacher a Taťána Malá.

Reklama

Doporučované