Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po dvou velkých transakcích ve Francii a v Německu chystá Daniel Křetínský další investice. Ve Francii dává peníze do vývoje léků proti rakovině, na Slovensku chce posílit pozice v místních elektrárnách.
V Británii, kde se loni zapsal koupí fotbalového klubu West Ham, zkouší ovládnout bývalou státní poštu. V Itálii, Irsku a Nizozemí přestavuje staré elektrárny na plyn a totéž slibuje výhledově v Česku. Další, zatím neupřesněné investice za 700 milionů eur chystá do skladování energie, což prý v zelené Evropě bude perspektivní obor.
„Zvažujeme devět projektů v Itálii, Francii, Nizozemsku a Spojeném království,“ píše Křetínský v čerstvě vydané výroční zprávě svého hlavního holdingu EPH, který loni vydělal rekordních 112 miliard korun čistého. Což je, pro srovnání, stejně jako letošní rozpočet české armády.
Vynalézavý právník původem z Brna má za sebou díky výnosům z drahých energiích dva velmi povedené roky. Minulý týden je korunoval vstupem do největších německých oceláren ThyssenKrupp, ikonického podniku s 200 let dlouhou historií.
Německé noviny ho tentokrát líčí jako vítaného pomocníka. O poznání lépe, než když před lety dělal první větší obchody ve své oblíbené Francii a byl vykreslován jako podezřelý oligarcha z východu s vazbami na Gazprom.
20 procent teď, 30 procent příště
Za rok v létě bude Křetínskému padesát – a čísla i nezřízená chuť k nákupům ukazují, že se mu daří. Svoje podnikání definitivně posunul do evropské ligy, navíc s menší závislostí na cizích půjčkách a s vlastní sólovou linkou mimo dřívější pravidelná partnerství s domovskou skupinou J&T.
Málokoho překvapí, když „jeden z nejplodnějších dealmakerů na kontinentě“, jak Křetínského loni popsaly Financial Times, bude v padesáti uznán v miliardářských žebříčcích za nejbohatšího muže Česka.
Lék na rakovinu a slovenská energie v hrsti
Nově dojednaný vstup do francouzské biotechnologické firmy Nanobacterie pro něj bude z finančního hlediska spíš drobností. Podobně jako třeba chronické ztráty fotbalové Sparty, která v Česku platí za jeho nejznámější podnik, byť ekonomicky nepodstatný.
Zajímavější je to, co biotechnologická společnost se sídlem v Paříži dělá. Vznikla před 14 lety a její zakladatel, akademik Edouard Alphandéry, v ní rozvíjí vlastní metodu boje s rakovinou prostaty. Popisuje ji tak, že do nemocného těla vpraví léčebné nanočástice bakteriologického původu a nechá je pomocí magnetismu vyrábět teplo s protinádorovými účinky.
Terapie je připravena ke klinickému testování a k posouzení regulačními orgány. Což bude nákladná fáze, ve které se farmaceutickým start-upům noví investoři vždy hodí. Zprávu o vstupu investora firmy oznamovaly ve čtvrtek. „Společně vytváříme nový standard v léčbě rakoviny,“ slibuje v tiskové zprávě Alphandéry.
Křetínský v Nanobacterii kupuje čtvrtinový podíl přes firmu EP Equity Investment. Tu používá k rozmanitým nákupům minoritních akciových podílů všeho druhu, od obchodů Foot Locker a Sainsbury po francouzskou televizi TF1. Kontroluje přes ni také letos dotaženou investici do francouzských supermarketů Casino, které byly svého času největší maloobchodní sítí v zemi.
Méně překvapivou, ale z finančního hlediska podstatně větší akcí bude chystané posílení pozic ve Slovenských elektrárnách. Jde o podobně strategický podnik, jakým je v Česku ČEZ, a Křetínského hlavní firma EPH v něm míří k většinové kontrole.
Od roku 2016 má EPH ve Slovenských elektrárnách 33 procent. Stejný podíl drží italský Enel, zbytek patří slovenskému státu. Už před osmi lety Křetínský s Italy uzavřel dohodu, že jejich podíl koupí, jakmile dotáhnou zpožděnou dostavbu jaderné elektrárny v Mochovcích. Nový blok už se loni po dvanáctiletém skluzu rozeběhl, a tak se chystá i vypořádání starých závazků.
Zájem o navýšení podílu z 33 na 66 procent potvrdil minulý týden při prezentaci výsledků EPH finanční ředitel Pavel Horský. EPH má podle smluv na akcie Slovenských elektráren nárok a může si o ně říci už letos.
Cena byla původně s Enelem dohodnuta na 1,3 miliardy eur. Poté byla v rámci neveřejných dodatků upravena kvůli skluzu v Mochovcích a půjčkám na jejich dostavbu, ale pořád zhruba odpovídá tomu, na kolik si svůj podíl cení EPH a kolik by třetina Slovenských elektráren měla při porovnání s jinými podobnými podniky stát.
Skládka v Čáslavi a německé stížnosti
Křetínský podniká napříč mnoha obory přes spletitou strukturu desítek firem. Některé fungují oslnivě, jiné však mají pověst, která s byznysovou elitou nejde dohromady.
Hodně pošramocená je třeba značka AVE, za níž je jedna z největších tuzemských odpadových firem. Na Pardubicku s ní několik měst vede už roky válku kvůli jejím skládkám. Věc řešila i policie, podle níž se firma roky vědomě chovala tak, jako by pro ni neplatily zákony. Loni ji policie obvinila z toho, že odčerpala z veřejných rozpočtů 3,7 miliardy korun, od té doby se případ nikam neposunul.
AVE spadá do skupiny EP Industries, což je druhá, podstatně menší noha Křetínského podnikání. Tou hlavní je EPH, kam v Česku patří Elektrárny Opatovice, mostecká United Energy a Plzeňská teplárenská.
Tyto tři firmy naposledy dohromady vydělaly půldruhé miliardy korun. Pro EPH je to ale jen zlomek – holding funguje v devíti zemích a výsledky počítá v miliardách eur. Loni zvedl čistý zisk z 3,7 na 4,7 miliardy eur – tedy již zmíněných rekordních 112 miliard korun.
Ani to ale ještě není vše, další firmy má Křetínský ještě mimo EPH. V energetice jde hlavně o východoněmecké uhelné doly a elektrárny LEAG. Koupil je před osmi lety ještě společně s Petrem Kellnerem od švédského Vattenfallu. Ač mělo původně jít o dosluhující podnik, díky odpojení ruského plynu a odklonu od jádra je uhlí dál ve velkém potřeba.
I pro tuto firmu však platí, že reputaci Křetínského moc nevylepšuje. V Sasku a Braniborsku sice ve velkém investuje do zalévání dolů jezery a do výměny uhelných zdrojů za větrníky, ekologické spolky v Německu ji ale viní z toho, že rekultivaci zanedbává a že těžba škodí kvalitě pitné vody.
Místní politici zase podezíravě sledují nedávné rozdělení LEAG na starou uhelnou část a novou divizi zelených zdrojů. Ve strachu, že jde o účelový krok k odklonění budoucích zisků, kvůli kterému nakonec rekultivace spadnou na bedra státu.
Rekordní daně a dvojí metr na dluhy
EPH i LEAG tyto obavy samozřejmě považují za zbytečné. A ze všech sil pracují na tom, aby si vybudovaly pověst všestranně zodpovědných firem, ať už jde o zahlazování těžebních škod, přechod k obnovitelným zdrojům nebo placení daní.
Jen za EPH má letošní odvod na korporátní dani činit miliardu eur. Z toho třetina, tedy 9,5 miliardy korun, připadá na Česko. Jak zástupci EPH upozornili při prezentaci výsledků, víc patrně žádná jiná česká firma nikdy nezaplatila.
Podobné peníze připadnou akcionářům. Jak vyplývá z čerstvě zveřejněné výroční zprávy, letos v březnu si vlastníci z EPH vybrali dividendu 9,36 miliardy korun. Ta jde z 56 procent do firmy EPCG, kterou vlastní Křetínský se svým manažerským týmem (sám má 89,21 procenta), a z 44 procent do firmy J&T Capital Partners, kde je hlavním akcionářem dlouholetý Křetínského souputník Patrik Tkáč.
Právě přes EPCG – tedy už jen za sebe, bez Tkáče – Křetínský vstupuje do německých oceláren ThyssenKrupp. A to formou společného podniku, kam Němci vloží dva obří závody v Duisburgu a Essenu dohromady s 27 tisíci zaměstnanci, a Křetínský v něm výměnou za nový kapitál získá nejdříve 20 procent a výhledově dalších 30.
Kolik zaplatí, zatím nebylo zveřejněno. Podle výkazů EPH, což je dál hlavní Křetínského základna, by ale s hledáním zdrojů neměl být problém. Ve firmě je 84 miliard korun volné hotovosti a k tomu 58 miliard jako rezerva v podobě otevřených, ale nevyčerpaných bankovních úvěrů.
Hodně je i těch vyčerpaných. Od bank má EPH půjčeno 115 miliard korun, touto optikou je tedy Křetínský možná nejzadluženějším Čechem. Jak ale před lety prohlásil v jednom z rozhovorů, „dluh je relativní veličina“, kterou je třeba posuzovat podle toho, jaký má dlužník příjem. A v tomto ukazateli si EPH vede také slušně.
U firem se dluh nejčastěji poměřuje k superhrubému zisku (EBITDA) a v EPH tento poměr aktuálně vychází na 1,3:1, což je oproti jiným energetickým firmám lepší průměr. „Jsme ve velmi pohodlné situaci,“ uvedl k dluhu a obecně i k rozpoložení ve firmě její finanční ředitel Horský, když minulý týden prezentoval výsledky před analytiky.
