Hlavní obsah

„Vadil mi měsíc čekání.“ Čtyři pohledy na letošní přijímačky na střední

Foto: Ground Picture, Shutterstock.com, Seznam Zprávy

Na střední školy se letos dostalo na 94 procent uchazečů. Ilustrační foto.

Článek

Více než sto padesát tisíc studentů po měsíci čekání ve středu ráno zjistilo, jestli se dostali na jednu ze tří preferovaných středních škol. Letos poprvé k tomu žáci mohli využít elektronický systém DiPSy. Ten měl dětem, rodičům i školám ulehčit celý přijímací proces, který loni ovládl chaos a měsíce nejistoty. Povedlo se to?

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Jak přípravu na přijímací zkoušky a čekání na výsledky prožívala matka dvou dcer, které usilovaly o přijetí na střední školu.
  • V čem se letošní přijímací řízení lišilo od loňského procesu.
  • A proč některé kraje podle reportéra SZ podcenily výstavbu škol a znevýhodnily tak silné populační ročníky.

Po týdnech nejistot a představ o možném nezdaru se rodiče a jejich děti dočkali výsledků přijímacích zkoušek na střední školy. Organizace Cermat seznam úspěšných a neúspěšných odtajnila v noci z úterý na středu.

Mnozí rodiče si tak ani nešli lehnout, nebo si přivstali. Mezi nimi byla i Lenka Zlatníková, která se o úspěchu svých dcer dozvěděla v půl páté ráno. „Obě dcery se nakonec dostaly na tu první školu, kterou si vybraly, to znamená na tu nejvíc preferovanou. Takže u nás to dopadlo velmi dobře,“ říká v podcastu 5:59.

Matka dvou dcer si letošní přijímací zkoušky víceméně pochvaluje. Zásadní změnu podle ní znamenal jak elektronický systém, tak možnost podat tři přihlášky místo dvou. Vše prý společně s dcerami vyplnila elektronicky, což jí proces výrazně ulehčilo.

Co změnil elektronický systém

Od minulého roku, kdy přijímací řízení provázel všeobecný chaos, pocity frustrace a zoufalství, se tak podle Zlatníkové mnohé posunulo. Vloni například řada škol, především v Praze a Středočeském kraji, nedokázala nabídnout dostatečný počet míst pro studium a některé z nich ani pro samotné zkoušky. Před školami se tehdy tvořily dlouhé fronty uchazečů. Některé děti se na střední dostaly až na konci letních prázdnin.

Foto: Dominika Kubištová, Seznam Zprávy

Lenka Zlatníková.

Kritici tehdy poukazovali právě na to, že chybí elektronický systém přihlášek i vyhlašování výsledků. Ten letos Ministerstvo školství a zejména organizace Cermat i přes několik zádrhelů v únoru spustily. A přestože podle matky dvou deváťaček funguje dobře, je ještě co vylepšovat.

„Trochu mi vadila dlouhá čekací lhůta na výsledky, tedy jeden měsíc. Věřím tomu, že se to dá stihnout rychleji,“ popisuje Zlatníková, která si podobným martyriem prošla i loni se synem a může tak srovnávat.

Dále by pak podle ní pomohlo, kdyby studenti mohli nejdříve napsat testy a až na základě jejich výsledků si vybírat, kde budou studovat. „Protože se může stát, že někdo míří zbytečně nízko, někdo naopak příliš vysoko, takže tam ta taktika by se třeba mohla změnit nebo nebýt tak důležitá,“ popisuje. Takové změny ale Ministerstvo školství zatím neplánuje.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Reportér SZ Josef Mačí.

Změny? „Nejdřív vylaďme chyby“

S poslední výtkou matky tří dětí souhlasí i reportér Seznam Zpráv Josef Mačí, který se dlouhodobě zabývá školstvím. V podcastu 5:59 vysvětluje, že by se díky tomu do systému vzdělávání mohly dostat i děti méně ambiciózních rodičů nebo ty, které si nevěří a nemají tušení, že by se mohly dostat i na prestižní střední školy.

Mačí ale dává za pravdu i těm, kteří jsou v tomto ohledu prozatím opatrní. „Když jeden rok zavedete nový elektronický systém, tak ten další rok je asi rozumné nechat to zhruba stejně, vyladit chyby, a pak teprve se bavit o přenastavení systému jako celku,“ říká.

Podobně zdrženlivý postup by reportér volil i v debatě o navýšení počtu škol. Podle Mačího totiž za své hovoří data vzešlá z letošního přijímacího řízení: „Drtivá většina dětí byla přijata buď na první, nebo na druhou školu. Na tu třetí bylo přijato minimum žáků, takže se ukazuje, že možná ty tři možnosti jsou dostatečné.“

I když ani to prý neplatí bez výjimky. Třeba v Praze a okolí, kde střední školu zatím nenašlo 16 % žáků, by naopak dětem dost možná pomohlo, kdyby mohly vypsat více preferovaných škol, ke kterým by je systém mohl přiřadit.

Výsledky přijímacího řízení (2024)

V prvním kole přijímacího řízení uspělo téměř 94 % uchazečů hlásících se na střední školy z  9. ročníků základních škol, což znamená přes 93 tisíc žáků. Nejvyšší úspěšnost byla v Ústeckém kraji a na Vysočině (přes 97 %), nejnižší v Praze (cca 84 %). Většina uchazečů byla přijata na obor, o který měla největší zájem, v případě žáků hlásících se z  9. ročníků základní školy se jednalo o 75 % uchazečů.

Z celkového počtu více než 99 tisíc uchazečů nebylo v  prvním kole na žádnou střední školu přijato jen přibližně šest tisíc žáků. Ti se mohou od 21. do 24. května hlásit prostřednictvím DiPSy do druhého kola přijímacího řízení. Stejně jako v prvním kole si mohou vybrat maximálně tři obory bez a dva s talentovou zkouškou. Ve druhém kole už nebudou tito uchazeči dělat znovu jednotné přijímací zkoušky, ale započítá se jim výsledek z prvního kola.

Zdroj: Ministerstvo školství

Kam se můžeme posouvat?

Reportér nicméně upozorňuje na systémové problémy, které nebylo a nebude možné vyřešit během jednoho roku. Jedním z nich je třeba fyzický nedostatek škol v některých krajích.

Mačí má za to, že politici v některých regionech před patnácti nebo dvaceti lety podcenili vývoj porodnosti a nepřipravili tak odpovídající školní kapacity tak, aby všem ročníkům poskytly stejné šance na přijetí na střední školy. Generace silných ročníků, jakou jsou ti narození mezi lety 2007 až 2010, je tak podle Mačího znevýhodněná. „Zkrátka podcenilo se to a teď už se s tím nic neudělá. Stejná debata za chvilku čeká vysoké školy a tam na to také nikdo není připraven,“ vysvětluje.

Mnoho odborníků tak volá po tom, aby se upravil systém spravování škol v Česku. O střední školy se totiž starají kraje a stát má jen omezené možnosti, jak podobným kolapsům, jako byl ten v minulém roce, předcházet.

„Ty hlasy jsou, ale není pro to vůle, protože když si vezmeme, že třeba ministr školství je z hnutí Starostů (a nezávislých), tak málokterý starosta - ať už s velkým, nebo s malým ‚s‘ - se chce zbavit rozhodovací pravomoci ve škole, protože to je leckdy jediná věc, na které ta obec stojí,“ říká reportér. Této debatě se ale podle něj stejně Česko nakonec nevyhne.

V podcastu 5:59 také uslyšíte o tom, jak přijímací řízení vnímá a hodnotí žák devátého ročníku základní školy v pražských Vinohradech nebo hospodářka z Waldorfského lycea, která se na škole starala o přijímací řízení. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Eduard Freisler

Sound design: David Kaiser

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Plus, TV Nova, iDnes.cz

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované