Devět z 10 zemřelých na chřipku je starších 65 let. Až polovinu by zachránilo očkování

Na akutní infekci dýchacích cest zemřelo 4716 lidí, hospitalizovaných bylo 53 tisíc pacientů, z toho přes osm tisíc skončilo na jednotce intenzivní péče. Takové jsou výsledky loňské chřipkové sezony, za kterou máme data.

Nejzásadnější je ale sdělení, u které části pacientů tahle cesta končí nejhůře –devět z 10 zemřelých bylo starších 65 let. I polovina hospitalizovaných patřila do této kategorie. Přitom značné části hospitalizací i úmrtí by se dalo jednoduše předejít – kdyby se senioři častěji očkovali.

„Data ukazují na imunizační efekt očkování proti chřipce. O 30 až 50 procent snižuje riziko těžkého průběhu nemoci zejména u polymborbidních a seniorních pacientů,“ odkazuje se na data ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

A teď ke zmíněným číslům podrobněji. Ústav zdravotnických informací a statistiky propočítal, že u seniorů mezi 65 a 74 lety klesá s očkováním riziko hospitalizace v nemocnici o 38 procent. V případě léčení na JIP nebo úmrtí je ochranný efekt očkování ještě vyšší – 54procentní.

U starších ročníků mírně klesá, nicméně i u pětaosmdesátníků a starších pořád očkování výrazně chrání před pobytem v nemocnici i těžkým průběhem nebo úmrtím (31 % a 40 %).

„Toto jsou absolutně pravdivá celopopulační česká data, která ve shodě s veškerou mezinárodní literaturou dokládají ochranný efekt vakcinace,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Jenže v Česku se nechalo během uplynulé chřipkové sezony očkovat jen 24 procent seniorů nad 65 let. O něco málo lepší je situace, když se podíváme pouze na osmdesátníky, i tak jde ale pouze o 30 procent. Průměr zemí OECD pro 65leté a starší je přitom 51 procent.

„Jsme pořád dvakrát až třikrát níže než vyspělé státy západní Evropy, ke kterým bychom měli vzhlížet. To je kaňka na zdravotní mapě České republiky a je potřeba se o tom bavit,“ dodává Dušek.

Právě na hranici 75 procent míří vytčený cíl Evropskou unií. Ani zdaleka se k němu ale Česko neblíží. Splňuje ho třeba Dánsko nebo Irsko, blízko mu je Portugalsko nebo Švédsko.

„V každodenní praxi vidíme, že očkování zásadně snižuje riziko těžkých průběhů onemocnění u našich pacientů. U seniorů a chronicky nemocných často rozhoduje o tom, zda nemoc zvládnou ambulantně, nebo skončí v nemocnici. Právě proto je klíčové, aby byla vakcinace dostupná a dobře cílená,“ říká místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Hana Vaňková.

Ani u pacientů s vybranými vážnými nemocemi se vakcinace příliš nedaří – nedaří se přesáhnout ani 30 procent. Například u pacientů s kombinací chronické obstrukční plicní nemoci a cukrovky jsme na 28 procentech, u astma a cukrovky pak na 25 procentech.

Proočkovanost se liší také výrazně regionálně. Nejvyšší je proočkovanost ze všech krajů v Praze, mezi seniory nad 65 let jde o 28 procent. Naopak nejnižší je v Plzeňském kraji, kde nedosahuje ani 20 procent.

Data z proběhlé chřipkové sezony také ukazují, jak probíhají nákazy u nejmenších dětí. Že si prožijí dvě a více takových epizod od podzimu do jara, není vůbec výjimečné. Každé páté dítě to zažije, a to se bavíme pouze o těch, které s každou takovou nákazou přivedou rodiče k lékaři. Na kompletní data se můžete podívat níže.

Pokud děti do čtyř let onemocní, polovina z nich churaví pak minimálně ještě jednou během chřipkové sezony. Je to u nich nejběžnější ze všech věkových kategorií.

U starších data ukazují, že opakovaných nákaz ubývá, i když to může být způsobené i tím, že prostě k lékaři jen nedorazí. Důležité je ale poznamenat, že u dětí nemá takové onemocnění na rozdíl od seniorů většinou dramatický průběh.