Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že drží v rukou všechny karty pro uzavření míru na Ukrajině, zatím není zřejmé, že by získal jakýkoliv ústupek z ruské strany. Naopak jde Moskvě v mnohém naproti, což někteří ruští představitelé i otevřeně kvitovali.
Minulý týden v reakci na sérii ruských útoků na civilisty sice na své sociální síti napsal „Vladimire, STOP!“, ostřejších výpadů se ale nadále zdržuje. Prozatím ani nepřijal opatření, která vykládal na stůl ve chvílích, kdy chtěl zatlačit na Rusko, tedy sekundární sankce nebo zvýšení vojenské podpory Ukrajině.
Otázkou tak zůstává, odkud tento přístup vychází a co mu na oplátku Moskva nabízí.
Ukončení války i ekonomická lákadla
Nejpropíranější variantou zůstává ruský krok k ukončení války na Ukrajině, o které se Trump zasazuje už od začátku svého mandátu. Také během loňské kampaně předesílal, že na rozdíl od Joea Bidena dokáže uzavřít mír během 24 hodin.
Přestože to se zdaleka nepodařilo, americké úsilí v jednáních pokračuje a nadále znamená pro Trumpa symbolickou metu. K té mu ovšem může dát klíče pouze ruský lídr, na kterého má mnohem méně pák než v případě Ukrajiny.
Jestli ale na něco Donald Trump slyší, pak jsou to ekonomické zisky. Po jeho listopadovém volebním vítězství tak Kreml nařídil velkým korporacím, aby připravily podrobné návrhy na hospodářskou spolupráci s Washingtonem, jak popsal nezávislý server The Moscow Times.
Vývoj v jednáních o míru na Ukrajině
Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně odpověděl na otázku, jaké ruské ústupky vlastně obsahuje jeho plán na ukončení války. Stalo se tak v Bílém domě během schůzky s norským premiérem Jonasem Gahrem Storem. „To, že zastaví válku. Že přestane s dobýváním celé země.“
Slova jsou potvrzením trendu, kterým nová americká administrativa na válku nahlíží: V dlouhodobé perspektivě by se Ukrajina ve válce nedokázala ubránit a silnější Rusko s většími materiálními a lidskými zdroji by ji přetlačilo.
S nabídkou obchodní spolupráce nedávno přicestoval přímo do Spojených států i šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, který má blízké vazby i přímo na Vladimira Putina.
Už při jeho účasti během prvních přímých vyjednávání mezi oběma státy zmiňoval, jak lukrativní obchody zámořským firmám kvůli sankcím unikají. Mluvil také o možnostech těžby nerostného bohatství na ruském území, kam ale Kreml počítá i okupované části Ukrajiny.
Sám ruský diktátor tato lákadla nabízel ve chvílích, kdy se řešila podobná dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem.
Další možnosti spolupráce jsou podle Ruska i na Sibiři nebo Arktidě, kde by Spojené státy chtěly v budoucnu posilovat svůj vliv.
„Z předchozích diplomatických jednání vyplynulo, že Trump měl zájem na tom, aby Ukrajina nebyla na pořadu dne, protože vidí možnosti spolupráce mezi USA a Ruskem na Blízkém východě, v Arktidě a v oblasti energetiky a strategických nerostných surovin. Trump doufal, že se mu podaří konflikt na Ukrajině zmrazit, aby se otevřely možnosti prozkoumat spolupráci v těchto dalších oblastech,“ popsal pro Seznam Zprávy Nikolas Gvosdev, vedoucí pracovník amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky.
Kirill Dmitrijev a Vladimir Putin.
Přesto ekonomické návrhy ze strany Ruska nemusí být zrovna silné vzhledem k slabosti vazeb mezi státy. I v nejlepších letech obchod mezi USA a Ruskem dosáhl sotva 45 miliard dolarů. Loni pak klesl na pouhých 3,5 miliardy dolarů, což je nejnižší úroveň od roku 1992.
Moskva může v současnosti nabídnout jen několik komodit, které USA stále potřebují: titan pro výrobu letadel, uran pro jadernou energii a těžkou ropu pro rafinerie podél pobřeží Mexického zálivu. Jak ale vyjádřil diplomatický zdroj serveru The Moscow Times, tyto nabídky „nezachrání americkou obchodní bilanci, a proto pro Trumpa nemají žádnou hodnotu“.
Diplomatické akce
Další pole, na němž může Moskva americké administrativě něco nabídnout, je to diplomatické. Vzhledem k proměnám jejích vztahů za poslední tři roky, kdy od svých spojenců žádala podporu, jsou ruské iniciativy omezené.
Washington by si přál, aby Rusko zastavilo dodávky zbraní do Severní Koreje a dodržovalo sankce OSN. Moskva, která investovala do rostoucí aliance s Pchjongjangem, však nemá v úmyslu spolupráci omezit.
Ostatně v pondělí obě strany poprvé oficiálně potvrdily, že v ruské armádě působili i severokorejští vojáci. A tamní diktátor Kim Čong-un dokonce prohlásil, že jim za jejich pomoc Rusům v Kurské oblasti nechá postavit pomník.
Jednání mezi Íránem a USA
Moskva by mohla USA pomoci i s Íránem, který úzce s ruskými úřady spolupracuje. Sama totiž uvedla, že by mohla působit jako mediátor v rozhovorech a Teherán se stal také tématem bilaterálních rozhovorů mezi ruskými a americkými představiteli.
Trump zatím vysílá v tématu Íránu protichůdné signály. Nařídil mimo jiné obnovit vůči Teheránu politiku maximálního tlaku a uvalil proti němu nové sankce, zároveň ale řekl, že chce okamžitě začít pracovat na dohodě o íránském mírovém nukleárním programu.
Rusko v posledních týdnech několikrát vyzvalo k deeskalaci poté, co americký prezident pohrozil Íránu vojenskou akcí, pokud odmítne vyjednávat o omezení svého jaderného programu.
Milá gesta a přátelský vztah
V neposlední řadě pak v Trumpově politice hraje velkou roli osobní vztah s lídry. „Trump si s Putinem osobně rozumí, zatímco se správně domnívá, že většina evropských lídrů ho ani nemá ráda, ani si ho neváží,“ napsal analytik a zakladatel Eurasia Group Ian Bremmer.
Americký prezident opakovaně zmínil, že sdílí se svým ruským protějškem podobný pohled na svět. Věta „Oba jsme se zamýšleli nad velkou historií našich národů a nad tím, že jsme společně tak úspěšně bojovali ve druhé světové válce“ je hudbou pro Putinovy uši a dodává podporu jeho postoji, že velikost je třeba hledat v minulosti. Že starý svět je lepší a měl by se vrátit.
„Trumpova administrativa se netají tím, že se jí některé prvky ruské politiky líbí. Můžeme vidět, že se například nyní obklopuje oligarchy, jako je Elon Musk. Nebo že přijímá represivní opatření proti liberálním hodnotám. To všechno se podobá Putinově politice, přestože jsou zde samozřejmě stále rozdíly,“ popsala pro Seznam Zprávy Stefanie Ortmannová, odbornice na Rusko a dynamiku mezi velmocemi, která působí na University of Sussex.
Putinova strategie na americké prezidenty
Náklonnost mezi americkým a ruským prezidentem se buduje i mimo telefonáty a jednání. Pro Vladimira Putina je přečtení druhé strany a zisk osobních sympatií osvědčenou taktikou, která mu už několikrát přinesla diplomatický úspěch.
Jsou tu také drobná diplomatická gesta, se kterými ovšem Moskva dlouhodobě a v mnoha případech i úspěšně pracuje. Do Washingtonu tak již přímo z Kremlu doputoval portrét amerického prezidenta, který měl vzniknout pod rukou proslulého ruského umělce. Sám Trump si pak výtvor chválil.
Další podobně lichotivé pobídky by ještě z Kremlu mohly přijít. Ruští představitelé podle zdrojů The Moscow Times diskutovali o možnosti oživení plánů na velkolepou stavbu Trump Tower v Moskvě.
Dlouholetý realitní magnát Trump poprvé prozkoumal myšlenku výstavby Trump Tower poblíž Kremlu už během své návštěvy Moskvy v červenci 1987. Ve svých pamětech Art of the Deal, které byly vydány v témže roce, si představoval „velký luxusní hotel naproti Kremlu ve spolupráci se sovětskou vládou“. Tyto plány se ale dosud neuskutečnily.
