Ukrajině hrozí ztráta důležitého souseda a spojence

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rumuni vybírají prezidenta. Zda jím bude George Simion, nebo Nicušor Dan budou zřejmě vědět pozdě večer.

Letošní volby jsou přitom v Evropě mimořádně sledované. Obzvláště poté, co ústavní soud v listopadu anuloval původní první kolo, jehož překvapivým vítězem se stal Călin Georgescu, kandidát chválící Vladimira Putina. Podle soudu ovšem porušil pravidla kampaně velkým počtem anonymních podporovatelů na sociální síti TikTok.

Nejen v Rumunsku se následně rozjela debata, zda nejde o porušení demokracie a nakolik do voleb zasahuje Moskva.

Georgescu nesměl v opakovaných volbách kandidovat, jeho voliče ale oslovuje konzervativec George Simion. Kritizuje Brusel a takzvané liberální elity, slibuje levné a dostupné byty, chce zastavit pomoc Ukrajině. Navíc žádá, aby Kyjev za již poskytnutou pomoc zpětně zaplatil.

Pro Ukrajinu by jeho vítězství bylo špatnou zprávou, protože pro ni dosud Rumunsko bylo důležitým spojencem a sousedem.

Země sdílejí 650 kilometrů dlouhou hranici, přes níž rumunská vláda opravila a rozšířila silniční, železniční a lodní spojení. Obnovovala koleje v místech, kde byly po desetiletí přerušeny nebo zarůstaly plevelem.

Letos se otevřel také železniční přechod Rachiv-Berlebaš, který nákladním vlakům umožní jízdu až do rumunského černomořského přístavu Constanta.

Pro Kyjev se jedná o mimořádně důležitou trasu, jelikož právě z Constanty míří do světa ukrajinské zemědělské produkty (kvůli ruské okupaci a částečné blokádě Černého moře nemůže Ukrajina některé své přístavy používat, pozn. red.).

Tím ale pomoc zdaleka nekončí. Rumunsko předalo od začátku války napadenému sousedovi raketomety, obrněné transportéry a dělostřeleckou munici. A v neposlední řadě naftu, stejně jako Bulharsko. Nafta z Rumunska a Bulharska pomohla Ukrajincům přestát v létě 2023 palivovou krizi, již způsobilo ničení ropných zásobníků a rafinerií Ruskem. V Rumunsku se také cvičí ukrajinští piloti létat na stíhačkách F-16.

George Simion chce podporu Ukrajiny ukončit. Podle ústavy má prezident poměrně rozsáhlé pravomoci. Silné slovo má hlavně v zahraniční politice, jmenuje ale i šéfy výzvědných služeb a rozvědky, rozhoduje o povýšení armádních důstojníků. V jeho gesci je také jmenování soudců, včetně těch ústavních.

„Největší nebezpečí Simiona vidím v tom, že může zmrazit veškerou rumunskou pomoc Ukrajině. Avizuje to a nejspíš je to věc, kterou splní, pokud vyhraje,“ řekl Seznam Zprávám rumunský sociolog Vladimir Tismaneanu.

Průzkumy před druhým kolem voleb dávaly Simionovi větší šance než starostovi Bukurešti Danovi. Podle deníku Libertatea se chystá Simiona volit 54 procent Rumunů, Dana 46 procent.

George Simion je kandidátem konzervativního Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), který je v Evropském parlamentu ve frakci Evropští konzervativci a reformisté (ECR), a to společně s českou ODS či polským opozičním Právem a spravedlností (PiS).

AUR se vůči Ukrajině vymezoval už v minulosti, někdy velmi radikálně. Jeho vlivný poslanec Claudiu Tarziu loni řekl, že část Ukrajiny, která byla před druhou světovou válkou součástí takzvaného velkého Rumunska, by se do něj měla vrátit.

„Stojíme na křižovatce. Nebudeme skutečně suverénní a nezávislou zemí, pokud neobnovíme Rumunsko v jeho přirozených hranicích. Severní Bukovina a jižní Besarábie nemohou zůstat zapomenuty,“ prohlásil politik.

Severní Bukovina je dnes součástí Černovické oblasti na jihozápadě Ukrajiny a jižní Besarábií Tarziu mínil současné Moldavsko a malý pás území na jihu Ukrajiny.

Prezidentský kandidát Simion má kvůli svým vyjádřením zakázán vstup jak na Ukrajinu, tak do Moldavska.