Opakované volby. Kampaň v Rumunsku ovládla nedůvěra k systému a institucím

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rumuni podruhé během půl roku rozhodují o tom, kdo se stane prezidentem. V tak krátké době proto, že výsledky listopadového hlasování rumunský ústavní soud v prosinci anuloval kvůli obavám z „agresivní hybridní operace“ vedené Ruskem.

Rozhodnutí o opakování voleb nicméně čelilo kritice nejen doma, ale i v zahraničí. Voleb se navíc nemůže zúčastnit proruský kandidát Călin Georgescu, jehož kampaň soud označil za netransparentní i kvůli tomu, že jeho příspěvky šířily anonymní účty na TikToku.

Nedělní hlasování určí , kteří dva kandidáti (pokud ani jeden nezíská nadpoloviční většinu hlasů) budou v druhém kole usilovat o prezidentské křeslo. Přestože mají průzkumy preferencí jasného favorita, vzhledem k  nepřesnosti prognóz v minulém roce nelze vyloučit překvapení.

Soud nařídil opakování voleb jen krátce předtím, než se mělo konat jejich druhé kolo. Bukurešť zachvátily protesty vymezující se proti rozhodnutí, někteří pak vyjadřovali podporu vítězi prvního kola Călinu Georgescovi. Jeho jméno už ale na hlasovacím lístku nyní Rumuni nenajdou.

Rumunské úřady ho kvůli podezřelé kampani z hlasování vyřadily. A Georgescu rychle vyčerpal všechny právní možnosti, jak se proti vyloučení odvolat.

Krajně pravicový, protievropský a Moskvě nakloněný nezávislý kandidát, jehož podpora se z necelých pěti procent pár dní před volbami zvýšila na 23 procent, a tak skončil s velkým náskokem před oběma favority, přesto hraje významnou roli i v tomto hlasování.

Soud označil jeho kampaň za netransparentní mimo jiné i kvůli tomu, že jeho příspěvky šířily anonymní účty na TikToku. Právě proto se sociální sítě v Rumunsku staly velkým tématem před opakováním hlasování a podle expertů se nezdá, že by zatím existovala jednotnější strategie, která by zamezila opakování scénáře.

Navíc k zrušení výsledků prvního kola orgány neposkytly příliš oficiálních informací, čímž vyvolaly řadu otázek o tom, zda bylo rozhodnutí oprávněné.

„Po zrušení voleb musíte vést racionální diskuzi - vysvětlit lidem, jak je možné, že jste zrušili volby. Dát jasně najevo, co bylo v celém procesu špatně a jak se to dá řešit,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Ana Otilia Nutuová, analytička působící v rumunském think tanku Expert Forum. „Na úřadech bylo vysvětlit, co se opravdu stalo po zrušení voleb, ale v zemi místo toho zavládly dva měsíce ticha,“ dodává.

Kritiku si rozhodnutí vysloužilo i ve Spojených státech a do nynější kampaně tak zasáhla nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Zrušení prvního kola kritizovali jako porušení demokracie viceprezident J. D. Vance a Elon Musk.

Na volebních lístcích se objeví jedenáct kandidátů, ale zatím se odhaduje, že na druhé kolo, které se uskuteční 18. května, má šance jen pětice z nich.

V čele průzkumů zatím stojí George Simion, vůdce krajně pravicového Svazu pro jednotu Rumunů, který má kvůli svým názorům zákaz vstupu na území Ukrajiny a Moldavska. Během své kampaně slíbil, že se postaví Bruselu a ukončí vojenskou pomoc Kyjevu.

Analytici odhadují, že většina hlasů, které dříve sklidil Georgescu, nyní připadne právě v jeho prospěch. A to i kvůli propojení obou politiků, neboť Simion slíbil, že v případě svého zvolení jmenuje odstaveného kandidáta do vysoké funkce.

Jeho šance ovšem pramení i ze snah oslovit co nejširší spektrum voličů a on sám tvrdí, že není proruským kandidátem, ač jeho názory říkají něco jiného.

„Oproti minulosti trochu změnil rétoriku. Cílí také na některé řekněme umírněné nebo centristické voliče. Ale je velmi tvrdě proti Evropské unii. A on i jeho strana například odmítají v parlamentu návrhy, aby rumunská armáda sestřelovala ruské drony, které se po vyslání na Ukrajinu dostanou do rumunského vzdušného prostoru,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy bývalý rumunský diplomat v NATO Claudiu Degetaru.

Dalším kandidátem, který má šance se dostat do druhého kola, je Crin Antonescu. Ten kandiduje jako kandidát establishmentu a má podporu rumunských vládnoucích levostředových sociálních demokratů i středopravých národních liberálů. Bývalý učitel dějepisu Antonescu v roce 2012 krátce a nevýrazně působil jako úřadující prezident, což trvalo pouhých 48 dní, a již deset let nezastává veřejnou funkci.

Nicușor Dan, centristický starosta Bukurešti od roku 2020, kandiduje jako nezávislý kandidát, stejně jako Victor Ponta, bývalý sociálnědemokratický premiér Rumunska. Ponta odstoupil ze své funkce v roce 2015 uprostřed pouličních protestů kvůli požáru nočního klubu, při němž zahynulo 64 lidí, a později čelil vyšetřování kvůli korupci. Soudy ho nakonec očistily.

Dále se na hlasovacím lístku objeví i Elena Lasconiová, další centristická kandidátka za reformistické uskupení Zachraňte Rumunsko. Bývalá novinářka Lasconiová vstoupila do politiky v roce 2020, kdy úspěšně kandidovala na starostku malého města nedaleko Bukurešti, a ve zrušeném prvním kole rumunských voleb v listopadu skončila druhá.

Průzkumy veřejného mínění nyní ale ukazují, že za ostatními kandidáty značně zaostává.

V těchto volbách je v sázce velká řada věcí, a to nejen pro Rumunsko, ale i pro Evropskou unii, NATO, a dokonce i pro rusko-ukrajinskou válku, jak napsal server Politico.

Rumunsko, které sdílí hranici s Ukrajinou, je již dlouho spolehlivým členem EU a NATO. Favorit voleb Simion ovšem chce z této cesty ustoupit a podobný přístup razí i další již zmínění kandidáti.

Pokud by asi 19milionová země udělala prudký obrat doprava, připojila by se k rostoucímu kontingentu tvrdé pravice, který získává na síle po celé Evropě od Maďarska a Slovenska až po Itálii. V aliancích by se objevil také silnější protiukrajinský hlas.

V těchto volbách přitom nerozhoduje pouze přístup k zahraniční politice, ve které má prezident značné slovo. Do preferencí se podepisuje i dlouhodobá nespokojenost se zavedenou vládou, které se nedaří zvednout životní úroveň Rumunů. Pro mnoho z nich tak nebyl ani Georgescu vnímaný jako čistě proruský kandidát, ale spíše jako patriot, který se za občany postaví, jak popsal v podcastu 5:59 novinář Marian Chiriac.

Skepsi vůči současnému establishmentu zmiňovala i analytička Nutuová. „V Rumunsku byla opravdu rozsáhlá poptávka po tom, aby lidé ze současné vlády už odešli. Konaly se kvůli tomu i protesty a lidé pojali toto hlasování jako možnost se vyjádřit. Proto v těchto prezidentských volbách figurovala velká část kandidátů, kteří se tak trochu prezentují jako antisystémoví. Mnoho z nich říkalo, že budou kandidovat nezávisle na stranách, protože s nimi nechtějí být spojovaní. A to se ukázalo i na výsledku těchto voleb.“