V Rumunsku je jasno. Prezidentské volby vyhrál proevropský liberál Dan

Rumunské prezidentské volby vyhrál přesvědčivě Nicušor Dan. Podle webové stránky volební komise vede Dan s 54 procenty po sečtení šestadevadesáti procent hlasů. Potvrdily se tak exit polly, provedené po uzavření volebních místností. Všechny naznačovaly Danovu výhru.

Jeho soupeř George Simion v první reakci uvedl, že podle jeho informací získal o 400 tisíc více hlasů on. „Jsem novým prezidentem Rumunska,“ napsal na sociální síti X. Hlasovat přišlo přibližně 65 procent oprávněných voličů. „Rumunská společnost ukázala svoji sílu,“ uvedl Dan v prvním povolebním prohlášení.

Simion je předákem konzervativního Svazu pro sjednocení Rumunů. Kritizuje Evropskou unii, odmítá pomoc Ukrajině a obdivuje Donalda Trumpa. Nicušor Dan je starostou Bukurešti. Podporuje Ukrajinu a říká, že místo Rumunska je jednoznačně v Evropské unii a NATO.

Hlasování předcházel konflikt, protože ústavní soud zrušil v listopadu první kolo hlasování. Poté, co vyhrál kandidát Calin Georgescu. Soud uvedl, že za Georgescuem může stát ruská snaha o ovlivnění voleb, například prostřednictvím záplavy účtů na sociální síti TikTok. Georgescu znovu nemohl kandidovat, což vyvolalo nejen v Rumunsku velkou diskuzi o demokracii, svobodě slova a ruském vlivu.

Simion oslovuje voliče, kteří volili loni Georgescua. Rumunské ministerstvo zahraničí ještě před uzavřením místností oznámilo, že znovu zaznamenalo ruské pokusy ovlivnit hlasování, a  to prostřednictvím sociální sítě Telegram.

Prezident má podle ústavy rozsáhlé pravomoci. Je tvůrcem zahraniční a bezpečnostní politiky, jmenuje soudce a také šéfy tajných služeb. Simion v kampani avizoval, že zmrazí veškerou pomoc Ukrajině. Rumunsko je přitom pro zemi, bránící se Rusku, důležitým sousedem. Přes rumunské přístavy proudí do světa část ukrajinského obilí a Bukurešť dodávala Kyjevu jak zbraně, tak pohonné hmoty. V Rumunsku se také cvičí ukrajinští piloti na stíhačkách F-16.

Simion na rozdíl od Georgescua nevychvaluje ruského vůdce Vladimira Putina, ale francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nazval diktátorem a obvinil ho ze zásahů do voleb.

„Je to politik, který to, co říká, přizpůsobuje těm, kteří ho zrovna poslouchají. Ve své kampani například slíbil, že zajistí, aby bylo možné si v Rumunsku pořídit byt v přepočtu za 35 tisíc eur, což je nesmysl - za tak málo si v Rumunsku byt nekoupíte. Slibuje různé věci a říká, že to je součást marketingové strategie. Rozhodně může zmrazit veškerou rumunskou pomoc Ukrajině. Pokud by vyhrál, nejspíš by to udělal,“ uvedl před volbami pro Seznam Zprávy rumunský sociolog Vladimir Tismaneanu.

Rumunská ekonomika měla velké problémy po propuknutí pandemie koronaviru v roce 2020. HDP se propadlo meziročně skoro o čtyři procenta a nezaměstnanost se zvýšila o šest procent. Ohledně inflace se ale situace zlepšuje: V roce 2023 činila deset procent, loni 5,6 procenta. V zemi ale panuje nespokojenost s ekonomickým vývojem. „Promítá se to do krize tradičních mainstreamových politických stran, kterým klesá podpora,“ říká Vladimir Tismaneanu.