Co chce Kaczyńského generace? Právě ona může určit směřování Polska

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje z Varšavy/

Maturovat bude teprve příští rok, ale o budoucím povolání už má jasno. Sedmnáctiletý polský gymnazista Paweł Mrozek chce být novinář, ostatně zkušenosti z médií má bohaté.

Letos se stal jednou z tváří kampaně za vyšší volební účast mladé generace a díky tomu teď často vystupuje před kamerou. Při rozhovoru na zahrádce jedné z varšavských kaváren zní na svůj věk vyspěle a politicky velmi dobře zorientovaný.

Mrozek se zrovna vrátil z akce v terénu, kde s kolegy oslovují mladé lidi a baví se s nimi o účasti v prezidentských volbách.

„V Krakově nám studenti říkali, že je zajímají hlavně témata ekologie a vzdělávání. Moc z nich se ale k volbám nechystalo, protože prý nemají, koho volit, nebo podle nich jejich hlas nemá váhu. My jsme se je snažili přesvědčit, že se každý hlas počítá,“ říká hlas studentské kampaně.

V parlamentních volbách na podzim 2023 byla mobilizace mladých voličů a také žen jedním z rozhodujících faktorů. Volební účast se vyšplhala na historických 74 procent a voličů ve věku do 30 let přišlo rekordních 69 procent.

Takováto čísla se v prezidentských volbách neočekávají.

„V roce 2023 došlo k velkému vzepětí mladých voličů,“ říká Paweł Mrozek. Volby tehdy ukončily osmiletou éru vlád konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), kterou vede Jarosław Kaczyński. Premiérem a šéfem ideologicky nesourodé vládní koalice se stal po devíti letech opět Donald Tusk.

Tuskově vládě pomohly získat většinu i volební sliby rychlých celospolečenských změn. Většinu z nich ale vláda ani po roce a půl prosadit nedokázala a podle Pawła Mrozka jí teď za to mladí lidé vystaví účet.

„Mládež, se kterou mluvíme, se cítí podvedená a opuštěná. Nemá motivaci jít znovu k volbám,“ říká gymnazista své dojmy z mnoha rozhovorů s vrstevníky. Dodává, že ve společnosti je cítit únava i kvůli tomu, že má Polsko za sebou v krátkém sledu parlamentní volby, komunální volby a evropské volby.

„Když se společnost mobilizuje tolikrát během roku a půl, zájem prostě opadne,“ myslí si mladík, který sám ještě ve volbách hlasovat nemůže.

Podle socioložky Julie Kelsz z organizace Ważne sprawy tentokrát nemohou dvě hlavní politické strany – Občanská platforma a PiS – počítat s tím, že mladí voliči podpoří jejich prezidentské kandidáty Rafała Trzaskowského a Karola Nawrockého.

„Mladá generace nebude hlasovat pro hlavní proud,“ řekla socioložka s odkazem na výzkum Stav mladých 2025.

Socioložky v něm polskou „generaci Z“ nazvaly i jako „generaci dobré změny“. Jde o odkaz na volební heslo strany PiS, se kterým konzervativní a sociální partaj Jarosława Kaczyńského vyhrála v roce 2015 parlamentní volby a na osm let se chopila moci.

„Nejstarší kohorta v našem výzkumu vstupovala do dospělosti v době, kdy se k moci dostala k moci strana PiS, zatímco nejmladší prožila většinu svého vědomého života za její vlády,“ vysvětluje socioložka Kaja Gagatek.

„I když mladí lidé nepodporují stranu PiS (podle průzkumu ji podporuje pouze 8,5 % lidí ve věku 18–29 let), její styl vládnutí a program ovlivnily jejich vnímání reality. Pro některé to bylo povzbuzení k politickému odporu a vyjadřování vlastních názorů, pro jiné odrazení od politiky,“ pokračuje Kaja Gagatek.

Za vlád PiS vyrůstal i Paweł Mrozek, pro nějž platí první možnost.

„Bylo to obtížné. Za vlád PiS jsem v roce 2022 začal s aktivismem, což bylo i mou reakcí na kroky tehdejší vlády,“ vypráví mladík o své účasti v Parlamentu dětí a mládeže.

Vzpomíná, že tehdy byla akce zrežírovaná a zinscenovaná vládní garniturou, které nešlo o vyslechnutí mladých lidí, ale jen o PR fotky. „Tehdy se u mě a dalších lidí objevilo slovo: dost!“ dodává. Teď je podle Mrozka situace o něco lepší, ale zdaleka ne ideální.

Aktivista si stěžuje, že ani nová garnitura s mládežnickými organizacemi nekomunikuje dobře a nezohledňuje jejich návrhy. A své návrhy pro mladé navíc politici ani nenabízejí. Sám se věnuje návrhům na přizpůsobení školství 21. století a akcentuje důležitost duševního zdraví studentů a boj proti šikaně.

V prezidentské kampani šlo podle Mrozka prakticky jen o téma dostupnosti bydlení. Podle zkušeností Mrozka zajímají „generaci Z“ témata jako životní prostředí a klima, vzdělávání, duševní zdraví a práce. Průzkum agentury Ipsos mluví i o zlepšení zdravotní péče, životních nákladech a kontrole imigrace.

„Mladé lidi zajímá i téma bezpečnosti, jenže pokud se o ní v kampani mluví 24 hodin denně, přebíjí to ostatní témata,“ říká o letošní volební kampani, ve které se ve velkém řeší výdaje na obranu, ruská hrozba, válka na Ukrajině i dopady návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

V menší míře mladí lidé od politiků očekávají i pokrok v oblasti zákonné úpravy reprodukčních práv a práv LGBT+ lidí. Zdaleka to však neplatí pro všechny z nich.

Mírný favorit voleb Rafał Trzaskowki na jednom z posledních mítinků zmiňoval problémy seniorů a jejich autoritu a nakonec mluvil i o tématech mladých: „Problémy mladých lidí je třeba brát vážně. Například v oblasti kolapsu psychiatrické péče jsme (ve Varšavě) přišli s nápadem poskytovat lékařům příspěvky a stipendia, pokud si zvolí právě tuto specializaci. A to by měl být standard v celém Polsku,“ řekl varšavský primátor.

Trzaskowského rival Karol Nawrocki zas před měsícem tvrdil, že je obklopený mladými. „Mladí voliči chtějí čím dál častěji volit mě, protože je přesvědčuji svým programem a garancí, že budeme mít víc levných bytů,“ prohlásil na mítinku. K voličské základně PiS i Nawrockého patří hlavně senioři a lidé z venkova.

Podle socioložky Julie Kelsz na 40 % mladých mužů podporuje krajně pravicovou Konfederaci v čele s jejím prezidentským kandidátem Sławomirem Mentzenem. „A mladé ženy jsou nerozhodnuté. Vůbec to není tak, že by stály za současnou vládní koalicí, ta má u nich jen 18% podporu,“ odkazuje se expertka na výzkum o mladé generaci.

Právě Mentzenovi se v kampani podařilo dostat k mladým. Prezidentský kandidát objel celé Polsko a zvládal několik mítinků denně. Na každém setkání s voliči zpaměti pronášel tu samou řeč, ve které sliboval nízké daně, kritizoval levici, Evropskou unii a vojenskou pomoc Ukrajině.

Od mikrofonu pak ujížděl na elektrokoloběžce, zatímco se s ním fanoušci zkoušeli vyfotit. Mentzen má také velkou základnu podporovatelů na síti TikTok.

„Nejlépe se daří proniknout k mladým lidem kampani Mentzena. Ostatní kandidáti jsou v tom až daleko za ním,“ potvrzuje Paweł Mrozek.

Mentzenovi také ještě začátkem roku rychle stoupala podpora. Zlom nastal až s dubnovým rozhovorem u hybridního novináře a youtubera Krzysztofa Stanowského, který v letošních volbách kandiduje rovněž – částečně ze satiry, částečně z byznysových důvodů a snaze získat mediální prostor.

Mentzen se až do té doby nepříjemným otázkám vyhýbal a až u Stanowského na sebe prozradil, že je pro zavedení školného. Zhruba od té doby začaly Mentzenovy preference padat.

Podle posledních celostátních průzkumů má Sławomir Mentzen v nedělním prvním kole šanci zhruba na zisk 12 procent, což by znamenalo třetí příčku.

Na sociálních sítích Mentzenovi v kampani překvapivě sekundovala profesorka Joanna Senyszyn. Levicová kandidátka s výraznými červenými korály, která je známá progresivními názory na lidská práva nebo postavení církve, dominovala bezpočtu vtipů a sama se nakonec stylizovala do role „galaktické imperátorky“. Ve volební podporu se jí ale výrazné vystupování přetavit nedaří.