Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
Vít Rakušan je od soboty znovu předsedou STAN. Vyhrál takzvaně kontumačně, bez protikandidáta, se ziskem 282 z 286 hlasů. To je celkem solidní výsledek, zvlášť, když se podařilo dodržet základní pravidlo takové manifestační volby: Počet odevzdaných hlasů pro jediného kandidáta by neměl převýšit počet hlasujících.
Rakušanův výsledek samozřejmě neušel poslanci za ANO a vyhlášenému vtipálkovi Patriku Nacherovi, jinak též zakladateli Institutu aplikované demagogie „Dvojí metr“. Ten hned na sítích pošťouchl spolek Milion chvilek pro demokracii: A to vám v tomhle případě nevadí, že Rakušan neměl soupeře, a nesvědčí to snad o „naprosté personální vyprázdněnosti a neexistenci diskuze“ uvnitř STAN, jak to „chvilkaři“ před rokem tvrdili o hnutí ANO, které si tehdy znovu zvolilo svým předsedou jediného kandidáta Andreje Babiše?
Pojďme si říct, že Patrik Nacher má tentokrát pravdu. Vynechme teď pro jednou rozdíl mezi klasickou politickou stranou, kde se členové mezi sebou běžně nesnášejí, a hnutím ANO, kde se sice členové také mezi sebou nesnášejí, ale to se netýká předsedy Babiše. Důležitá je jiná věc:
Pokud politická strana demonstrativně volí svého předsedu či předsedkyni víc než 90 procenty hlasů, pak to nesvědčí o ničem jiném, než že jsou s ním/ní spokojeni a věří, že je dovede k dalším úspěchům. Což je v případě ANO nezpochybnitelné: Má snad někdo dojem, že by si favorit voleb mohl dojít pro lepší výsledek s jakýmkoliv jiným předsedou? A totéž nejspíš platí ve STAN.
A abychom byli jako vždy úplně fér, volby bez protikandidátů samozřejmě nejsou jen výsadou zmíněných dvou stran. Petr Fiala měl naposledy soupeře pro volby předsedy v roce 2014, když kandidoval poprvé. Od té doby už nikdy – a tak post v poklidu obhájil v letech 2016, 2018, 2020, 2022 i loni.
Podobně to chodilo v TOP 09. Že si nikdo nedovolil kandidovat proti Jeho jasnosti knížeti Schwarzenbergovi, bylo pochopitelné, ale stejně tak se nikdo na posledních dvou sněmech v letech 2021 a 2023 nepostavil ani Markétě Pekarové Adamové. Jinými slovy: V zásadě v každé politické straně se předseda z více kandidátů vážně volí pouze ve dvou případech.
Za prvé: Stávající předseda prohrál ty nejdůležitější, tedy sněmovní volby, nebo na něj něco nepěkného prasklo, takže to radši sám zabalí a uvolní místo někomu jinému. Tenhle zážitek bývá nakonec dopřán každému politikovi, třeba se jednou dočká i Andrej Babiš. A je jisté, že se pak i ve straně, která léta volila jediného člověka, najde mnoho ochotných adeptů na jeho místo.
A za druhé: Strana se nachází v hluboké krizi nebo panice, takže její významná část dojde k přesvědčení, že ten trouba v čele už nás nemůže vést ani do těch voleb za tři měsíce. Problém je, že si toho volič všimne i bez takového upozornění a změna na poslední chvíli s ním úplně nehne. (Toto je scénář, který Andreji Babišovi nepochybně nehrozí.)
Česká politika neoplývá velkou stabilitou, ale zrovna pokud jde o předsedy a předsedkyně stran, máme momentálně ve funkcích několik stabilních kádrů. Andrej Babiš zanedlouho oslaví třináct let ve funkci, Petr Fiala má teď za sebou jedenáct let a čtyři měsíce, a pokud vydrží do podzimních voleb, což se zdá dost pravděpodobné, překoná v čele ODS v délce pobytu Václava Klause, pokud se samozřejmě nezjistí, že to odporuje stanovám ODS z roku 1991. Tomio Okamura stojí v čele SPD od června 2015, Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan byli shodně zvoleni v roce 2019.
Výsledky sněmovních voleb ještě neznáme. Už teď je ale jisté, že nového lídra bude po nich hledat TOP 09, pokud bude ještě existovat, a pravděpodobně to nebude jediná změna. Můžete si sami tipnout, kolik jich nakonec bude. Osobně bych to viděl na čtyři. A také si odvážím už teď říct, že Babiše s Okamurou se tyhle šachy týkat nebudou. Nebude důvod.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.
