Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
O víkendu mě zaujal aktuální průzkum od STEM, který Motoristům přisoudil jen 2,8 procenta hlasů. Je to skoro stejný výsledek jako u skomírajících sociálních demokratů a Zelených. Ve stejném průzkumu měli Motoristé týden předtím 3,6 procenta, na konci dubna 4,5 procenta a pozvolna ztrácí i podle dalších tuzemských agentur, které ale nová čísla nezveřejňují v takové frekvenci.
Po loňských nepopiratelně vydařených eurovolbách se pasovali do role pravicových obrozenců, nyní ale procházejí nefalšovanou krizí. Při úvaze o jejich politické budoucnosti proto nutně vyvstává otázka, co jsou to ti Motoristé vlastně zač?
Data, která po zpracování vyplivla cifru 2,8 procenta, byla sbírána od 30. dubna do 20. května. Respondenti proto už byli obeznámeni s veškerými důkazy o přestupcích či jiných nekalostech a s následným trapným lhaním Filipa Turka. A ta nízká procenta agentura STEM ve skutečnosti nenaměřila žádným Motoristům, ale právě jen a pouze Filipu Turkovi.
Motoristé sobě totiž de facto neexistují. Mluvčí Institutu Václava Klause a shodou okolností zároveň šéf strany Petr Macinka se opravdu šeredně mýlí, když se domnívá, že on sám někdy někoho zajímal. Ukazuje se, že úspěch jeho strany přímo závisí na popularitě jediného člověka – Filipa Turka –, který ke všemu ani není jejím členem.
Pro Macinku musí být opravdu potupné trávit dny pobíháním po pražských redakcích, jen aby v rozhovorech hájil neukázněného a dětinsky zapírajícího původního „svěřence“, který ho ovšem svým věhlasem dávno přerostl. Chtěl něco znamenat, ale místo toho se Marii Bastlové pokouší vysvětlit, jak podle něj funguje aerodynamika při závodění dospěláků s dětmi. Kritiku na síti X pak odráží chrabrým oslovováním oponentů ve středním rodě. Vtipné.
Trn z paty předsedovi zřejmě nevytrhne ani mladá naděje a loňský draft Matěj Gregor. Na toho před rokem z televize zasvítil Turkův dvouciferný zisk a po angažmá na Vrabelových demonstracích a poté ve skomírajících Svobodných proto přeběhl budovat motoristickou mládežnickou organizaci.
Do 3. října ovšem zbývá dost času na to, aby Gregor opět přehodnotil priority a po krátkém motoristickém excesu se vrátil zpátky do náruče nyní rostoucí nekoalice Jo! A vůbec nevadí, že jej lídr Svobodných Libor Vondráček po loňském překotném úprku označil za „hluboké lidské zklamání“. Lex Hyťhová přestupy na této straně spektra umožňuje.
Macinka a Turek si sami pro sebe připravili skutečně nepříjemné dilema. Propad Motoristů by možná mohlo zastavit oficiální ohlášení Turkovy podzimní kandidatury. Zároveň by byl Turek blázen, kdyby po obrovském úspěchu v červnu 2024 opustil křeslo v europarlamentu a riskoval fiasko, jaké nyní předpovídají průzkumy. Jenže pořád existuje ona možnost, že by právě on mohl vytáhnout Motoristy nad pětiprocentní hranici a osobně pak hrát důležitou roli při skládání stojedničkové koaliční většiny.
Čas na velkolepý vstup do domácí politiky má až do konce července a kampaň ještě pořádně nezačala. Proto by bylo víc než naivní začít teď jakkoliv vyvozovat, že je Turek po sérii jarních skandálů odepsaný. Není – a přesně tenhle typ podceňování mu nejvíc dodává na síle.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.
