Turistický ráj si najal influencery. Zadělali na nové problémy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Baleárské ostrovy, stejně jako další oblíbená letoviska, hledají lék na přebujelý turismus.

Jen v dubnu je navštívilo 1,3 milionu zahraničních turistů - o 13,4 % více než loni touhle dobou, vyplývá z dat španělského Národního statistického institutu. A místní čím dál hlasitěji upozorňují, že cestovní ruch se vymkl kontrole.

Souostroví je jedním z míst, které trápí problém, pro který se vžil anglický název overtourism a který ve zkratce označuje situaci, kdy je ve stejnou dobu na jednom místě příliš mnoho turistů.

Místní úřady se to rozhodly změnit. Ve snaze ulevit oblíbeným destinacím, kam proudí davy turistů, se spojily s influencery a s jejich pomocí nasměrovaly turisty na méně známá místa. Teď přiznávají, že taktika selhala. Místo toho, aby přinesla řešení, vytvořila nové problémy jinde.

Podle úřadů se ještě více rozmohl „selfie turismus“. Influenceři skrze atraktivní snímky na sociálních sítích napřeli pozornost turistů na odlehlé a mnohdy ekologicky zranitelné části ostrova. Ty se v poslední době zaplnily davy turistů, kteří na místo jedou s jedním hlavním cílem - pořídit si fotku, sdílet ji na sociálních sítích a vzápětí odjet.

„Žijeme v době, kdy sociální sítě hrají v našich životech velkou roli. A to zejména v souvislosti s cestováním,“ vysvětlil dříve pro Seznam Zprávy profesor marketingu z londýnské Royal Holloway Sameer Hosany, který se specializuje na otázky turismu.

Podle něj sociální sítě nejenže zvyšují poptávku po již oblíbených místech, obrovskou roli hrají právě ve zviditelňování méně známých míst a motivování turistů k tomu, aby je navštěvovali. „Tyto destinace se vlivem sociálních sítí a influencerů stávají atraktivními a žádoucími,“ doplnil.

Jedním z míst na Baleárských ostrovech, které se kvůli pozornosti na sociálních sítí dostalo na pokraj svých možností, je zátoka Caló des Moro. Zatímco její kapacita dosahuje zhruba 100 lidí, po napření reflektorů influencery ji začaly denně navštěvovat tisíce turistů.

Situace se zdramatizovala tak moc, že tamní starostka María Ponsová o místu odmítla nadále veřejně mluvit a novináře i cestovní kanceláře požádala, aby na něj neupozorňovali. Nedávno ze svých stránek radnice dokonce smazala všechny snímky zobrazující malebnou zátoku. Na Ibize zase uzavřely přístup na oblíbenou vyhlídku na skalní ostrov Es Vedrà.

Podle klimatologa Daniela Arguesa Barrigy,  který působí na Univerzitě Baleárských ostrovů, kde současně také žije, zmiňovaná strategie od počátku příliš nedávala smysl. „Jsou to malé ostrovy a turistů je tady tolik, že těžko pohledat místa, která by nebyla přeplněná,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

Za vhodnou taktiku v boji s overturismem, promování méně známých míst, nepovažuje ani přední expert na turismus Richard Butler, který v otázkách cestovního ruchu v minulosti radil Velké Británii, Kanadě i Austrálii.

„Rozptylování turistů do jiných částí mnohdy nefunguje, protože se stává, že tyto oblasti na to nejsou připraveny, čímž vzniká problém na novém místě. A navíc turisty nejspíše stejně neodradíte od toho, aby jeli na místa, kam měli původně namířeno,“ vysvětlil v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Oddělení cestovního ruchu Baleárských ostrovů se rozhodlo od marketingových kampaní ve spolupráci s influencery upustit. Tvrdí, že to mělo opačný efekt, než zamýšlelo, a není to v souladu s jeho politikou omezování cestovního ruchu.

K rozhodnutí zřejmě přispěl i tlak ze strany místních, kteří stejně jako obyvatelé řady dalších španělských měst hlásají, že turismus překročil únosnou mez. Na problém upozorňovali už loni v sérii demonstrací po celé zemi. Další rozsáhlá akce je plánovaná na příští neděli. Protestovat se má i na baleárské Ibize nebo Palma de Mallorca.

Podle environmentální ekonomky Cataliny Torres z Univerzity Baleárských ostrovů, dospěla situace do bodu zlomu. „Dokonce i lidé, kteří si na to nikdy nestěžovali, si teď začínají stěžovat,“ popisuje pro Seznam Zprávy. „Nikdo to nemůže ignorovat. Dopady pociťují všichni. Třeba takové, že cestu, která jim trvala dvacet minut teď jedou dvě hodiny,“ dodává s odkazem na přehlcenost ostrovů.

Protestujícím vadí, že se z jejich domovů vlivem overturismu stávají zábavní parky. Stěžují si na přeplněné pláže i hromadnou dopravu a zejména pak na zvyšující se ceny bydlení, které ženou nahoru krátkodobé prázdninové pronájmy.

Starosti jim dělá také dopad overturismu na životní prostředí. Klimatolog Barriga upozorňuje, že jedním z témat, které se stává čím dál palčivějším, je zacházení se zásobami vody. Obecně platí, že turisté jí spotřebují výrazně více než místní obyvatelstvo, z čehož mnohdy plyne pnutí.

„Tím, že jsme na ostrovech, jsou naše zásoby vody velice omezené a je to pro nás velká otázka. Pokud bychom zažili období bez dešťů, mohlo by to způsobit obrovské potíže,“ varuje.

Problém ale podle něj představují i věci, které si málokdo uvědomuje. „Každý, kdo chce jít na pláž, potřebuje slunečník. Letadlem ho ale turisté nepřevezou, a tak si většinou na místě koupí ten nejlevnější, co najdou, a po týdnu ho vyhodí. Co se s nimi pak děje, nevím, rozhodně se tím ale vytváří odpad, se kterým se musíme vypořádat,“ doplňuje s tím, že podobných komodit je celá řada.

Navzdory problémům, které cestovní ruch způsobuje, si ostrovy nemohou dovolit jeho výrazné omezení. Stejně jako další oblíbená letoviska jsou na něm ekonomicky závislé a aktivity s ním spojené tvoří velkou část HDP. Podle Barrigy by ovšem Baleárům prospělo, kdyby zůstaly stranou pozornosti.

„Už teď tu máme dost turistů na to, aby uživili celý sektor, další propagaci zřejmě nepotřebujeme,“ vysvětluje s odkazem na města jako Barcelona nebo Amsterodam, která se snaží distancovat od image turistických destinací.

Podle Torres je ovšem třeba změnit celkový socioekonomický systém tak, aby již nebyl zaměřen na neustálý růst a všechny aspekty veřejného i osobního života místních nebyly podřízeny turismu, tak jako do teď.